Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Nahodilá degustace II: Bois de Favereau a Croix-Mouton

Čtvrtek v 10:58 | Evas |  Degustace
Další položkou naší víkendové přátelské domácí degustace byly dvě pěkné srovnávací série Bordeaux - čtyři ročníky Château Bois de Favereau a tři ročníky Château Croix-Mouton.


Takže nejdřív Bois de Favereau "Cuvée Jean Jules" (60 % Merlot, 30 % Cabernet Sauvignon, 10 % Cabernet Franc).


Ročník 2011 má pěknou vůni švestek a ostružin, která jde až do marmeládových tónů, s pěknou dávkou kořenitosti a kouře. Chuť je ovocná, přísně suchá, v dochuti výrazná hořká čokoláda. Víno lehce drhne na jazyku, je pěkně ovocité a tak akorát "nasudované", dobře se pije. Do druhého dne zůstalo stejné, takové drsnější, úderné, ale výborně pitné.


Ročník 2012 má vůni podobnou, ale jde ještě více do povidel, k nim se přidává veselejší a nasládlá vůně jahod. Víno je na jazyku měkčí, kulatější a hladší, působí učesanějším a vstřícnějším dojmem než předchozí vzorek. Má lahodnější a mazlivější chuť, působí jemněji. První den se mi z celé čtveřice líbilo nejvíc, ale druhý den se mi zdálo poněkud nudné a o jeho prvenství už jsem nebyla tak přesvědčená.
 

Nahodilá degustace I: cuvée

16. května 2017 v 10:57 | Evas |  Degustace
O víkendu jsme si uspořádali další z našich kamarádských degustací, které dosud probíhaly naslepo s následným odtajňováním a srážením vinného sebevědomí. Tohle kolo se ovšem vymklo všem dosavadním pravidlům. Rozhodli jsme se, že tentokrát to nebude slepé, ale zcela očividné, a taky téma si určí každý sám. Sešla se pestrá směsice lahví nebo sérií lahví a celé to působilo tak nějak nahodile a jaksi to postrádalo hlavu a patu. Ne že by nebyla sranda. Jako vždycky to byla akce povedená a veselá, ale to zkoumání anonymních vzorků, jejich popis bez ovlivnění etiketou a závěrečné velkolepé odtajnění mi upřímně chybělo. Další kolo, podzimní, bych se docela ráda vrátila k původnímu formátu.


Z konce dubna

2. května 2017 v 10:34 | Evas |  Jen tak
Duben, ještě tam budem. Teda za těma kamnama, za který jsme v březnu měli vlízt. Lidi nadávají na letošní duben, že byla furt kosa, deště, ráno mráz a kdesi cosi. Mně nevadil, podle mě byl normálně dubnovej, aprílovej. Akorát mi pije krev, že v posledních letech vždycky přijde v březnu nebo začátkem dubna na dva tři dny léto, všechno předčasně rozkvete a pak to v dubnu nebo začátkem května zmrzne. Meruňka mi asi zmrzla. Zase. Broskev má kadeřavost. Jedna jabloň záhadně usychá a druhou ostrouhala sekačka. A v zahradním domku vosí hnízdo! Teda hnízdo vosíků, jak jsem se dočetla. To jsou ty hubenější vosy s dlouhýma haksnama. Takovej já jsem zahradník! Akorát rybíz vypadá, že bych ho mohla prodávat. A jahody by mohly být. A po pěti letech mi poprvé kvete švestka! Ale to je předčasná radost, loni jí cosi komplet sežralo listí, pak tu máme mšice, chrousty, slimáky a všelijaký červy odporný a tak vůbec. Radosti pěstitele. Ještě že aspoň ty květiny jsou blbuvzdorný a kvetou navzdory mojí péči.

 


Ryšáky nebo Ryšáci?

25. dubna 2017 v 9:50 | Evas |  Jen tak
Když se řekne ryšák, vždycky mi hned vytane na mysli knížka pro děti Lišáci, Myšáci a Šibeničák. Ti Ryšáci jim do party vyloženě chybí! O víkendu jsme vypili hned dvě vína, která nesou název ryšák.

Ryšák 2015 Tomáše Čačíka je víno vyrobené z hroznů Frankovky a Chardonnay, které spolu byly posbírány v kobylské trati Padělky. Barva vína je jasně červená a vůně je pěkně ovocitá s nádechem po šípkovém čaji a náruči květin. Na jazyku je víno kulaté a měkké, působí teple, je plné ovocné šťávy a sametově vláčné čokolády. Má dlouhou, výrazně kořenitou, pikantní dochuť. Pěkné, svou netypickou kombinací ovocné a květinové vůně příjemně matoucí víno.

Natur Ryšák 2015 Petra Korába je oranžové víno z Ryzlinku vlašského z boleradické trati Psinky. Má velmi pěknou bohatou vůni plnou bylinek, pomerančové šťávy, medu a oříšků, která působí lehce melancholicky a přesto mladistvě a svěže. Jeho chuť je příjemná, harmonická, osvěžující, působí pevně a současně jemně, nikde nic netrčí ani nedrhne. Je to moc pěkné víno, krásně pitné, velmi příjemné svou vůní i srovnanou chutí.

Seriálová degustace

11. dubna 2017 v 11:39 | Evas |  Degustace
Seriálová proto, že za prvé probíhá opravdu jako seriál: tempem zhruba jeden, maximálně dva vzorky za týden. Za druhé proto, že většinou u té lahve opravdu čučíme na nějaký seriál. A za třetí proto, že stejně jako mnohé seriály časem dojde k natočení druhé řady napsání pokračování. A co že to takhle postupně degustujeme? Vína Tomáše Čačíka z ročníku 2015. Tento ročník se mu opravdu povedl, ta vína se krásně pijí a jsou prostě strašně dobrá. Kromě skvělého Cabernetu Moravia 2015, o kterém jsem psala tady, jsme z červených ochutnali ještě Moje víno a Modrý Portugal.


Modrý Portugal 2015 (trať Padělky, Kobylí) má jemně kořenitou a svěže působící vůni, zdá se, jakoby se živá kyselinka promítala i do vůně. Chuť je lehká a svěží, plná ostružinové a višňové šťávy a příjemné kořenitosti a lehké hořkosti připomínající černou jeřabinu (tu mám aktuálně velmi dobře nachutnanou, neb z ní popíjím čaj a po vyluhování ty bobulky aronie vždycky sežeru :) Na jazyku je víno hladké a kulaté, má příjemnou dochuť. Je to velmi vstřícné a příjemné pití. Portugal podle mých představ.


Tři červená: Čačík, Koráb, Vykoukal

28. března 2017 v 11:39 | Evas |  Jen tak
Březnový sběr je tentokrát výhradně červený. Ale jak tak koukám z okna, k nějakému svěžímu bílému či dokonce růžovému, a možná už i k posezení venku, se už možná schyluje. Ale teď ještě pár poznámek k červeným vínům vypitým v chladných březnových večerech.


Frankovka 2015 od Zdeňka Vykoukala je mladé a živé víno, šťavnaté, voňavé po višních, švestkách a kvalitní čokoládě, s veselou a lehkonohou chutí, kterému ale nechybí tělo ani struktura, s pěknou kyselinou, slinosbíhavou šťavnatostí směsi lesních bobulí a příjemnou delší dochutí. Sympatické víno, pije se lehce.


Pinot Noir 2014 Petra Korába potřeboval trochu odvětrat a rozdýchat, protože po otevření měl lehce acetonový nádech, který spolu s ovocnou vůní dost připomínal odlakovač. Tak jsme mu dali do druhého dne pokoj. Aceton zmizel, zůstala ovocná, nejvíc asi višňová vůně s kávovým nádechem a lehounce zeleným podtónem. Chuť višňové šťávy s živou a docela výraznou kyselinou má lehce nahořklý kávový závěr, je trochu svíravá, víno dost drhne na jazyku. Je to syrovější, drsnější pití než zmíněná učesaná frankovka. Sedělo by určitě k jídlu, úplně jsem tehdy dostala chuť něco hodit na gril.

Čtvrtě červené i bílé

15. března 2017 v 12:06 | Evas |  Jen tak
Degustací se ještě nějaký čas nezúčastním. Jestli vůbec! Tak aspoň sem tam vyrazí muž, aby zjistil, co je u vinařů nového a jak vypadá nový ročník. Nedávno byl u Fajnšmekra na ochutnávce vín bořetického vinařství Stapleton & Springer. Dorazil vysmátý, že to bylo super, jak vína, tak průvodce Jaroslav Springer, a s flaškou útěchy v ruce.



Pinot Noir Čtvrtě 2015 má temnější barvu v typickém jahodovém odstínu s hnědavými okraji a krásnou vůni třešní a jahod, až možná jahodové marmelády, se sladkým medovým nádechem a moc pěkným štychem dřeva a kouře. Na jazyku je víno hladké a kulaté, chuť je plná ovoce, jahodové a višňové šťávy, s jemnou pecičkovou hořčinou a pěknou kyselinou v závěru. Víno je plné, ale ne těžké, je úžasně šťavnaté a lahodné. Je zatím mladé, ale má tělo, strukturu, kyselinu i alkohol, takže určitě ještě uzraje do krásy. Mně se ovšem moc líbilo už teď. Mužíčku, dobře jsi vybral! :)


Neronet a neuburské Petra Korába a krátká vsuvka o podobnosti autentisty s Balounem

6. března 2017 v 9:30 | Evas |  Jen tak
V posledním čísle týdeníku Téma mě ve velkém rozhovoru s Michalem Šetkou, sommeliérem a šéfredaktorem časopisu WINE & Degustation, zaujalo jeho zhodnocení vztahu autentistů k ostatním profesím ve světě vína.

"Nechci nikoho odsuzovat, každý má právo na svůj názor. Spíše mě mrzí nepochopení některých vinařů a jejich neúcta k jiným profesím ve vinné branži. Důkazem je napjatý vztah mezi některými vinaři a sommeliéry. V zahraničí se s tím nesetkáte, tam si vinaři dobře uvědomují, jak důležitý je názor na jejich víno od sommeliéra v restauraci nebo obchodníka s vínem a samozřejmě také žurnalisty, který víno popularizuje. Typickým příkladem můž být třeba Radomil Baloun. Vyrábí spoustu skvělých vín, ale jednat s ním je velká zkouška trpělivosti. Patří mezi vinaře, kteří mi ve finále řeknou, že se se mnou o tom nebudou bavit, protože jsem nikdy žádné víno nevyrobil. Podobně mluví i někteří autentisté."

No, já nevím. Nikdy jsem žádného autentistu neslyšela říkat něco byť jen vzdáleně podobného. Ale představa hození vinaře Balouna a autentistů do jednoho pytle mě velmi baví :)


Ale pojďme k vínům. Autentickým.


V papučích u kulečníku

2. března 2017 v 9:56 | Evas |  Jen tak
Nedávno jsem tu psala o ryzlinku Oty Ševčíka vypitém na počest padlé vinotéky. Minulý víkend jsem se byla podívat, co se v bývalé garáži místo prodeje vín a degustací teď vlastně děje. A nestačila jsem zírat. Regály jsou fuč, chladnička zmizela, veškeré vinné propriety jsou zapomenuty. A uprostřed garáže zaparkovaný ... kulečník! Zavřené vinotéky je mi líto, ale současně nepokrytě závidím. Zajít si jen tak v papučích a třeba i pyžamu zahrát kulábr a ještě k tomu popít třeba zrovna Ševčíkovo víno - kdo z vás to má? :)


Čtyři sauvignony z Moravy

14. února 2017 v 12:10 | Evas |  Jen tak
Ačkoliv je zima v plném proudu, dostali jsme chuť na něco svěžího a šťavnatého. Tak jsme si dali takovou malou sauvignonovou sérii. Frankovka z vinařství Maděřič mi sice nedávno moc potěšení nepřinesla, ale slíbila jsem si dát tomuto vinařství ještě šanci, takže jsem sáhla po jejich sauvignonu. A ten mi radost udělal - zadání, tj. něco svěžího a šťavnatého, splnil stoprocentně. Sauvignon 2015, pozdní sběr (trať Slovenské, Moravský Žižkov) má krásně svěží aromatiku, voní po černém rybízu, vlastně po celém keři černého rybízu, má pěkný květinově-travnatý nádech jako mívá louka po dešti. Chuť koresponduje s vůní - je šťavnatá, osvěžující, docela plná, ale nikoli těžká. Kyselina je výrazná a svěží, ale nijak z vína netrčí, citrusová nebo možná spíš grepová dochuť je příjemná a docela dlouhá.



Další články


Kam dál