Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Zweigeltrebe a Pinot Blanc z Boleradic

Čtvrtek v 11:19 | Evas |  Jen tak
Po minulých přísných kouscích jsme tentokrát sáhli po červeném v měkčí a ovocnější podobě. Zweigeltrebe 2016 od Petra Korába (trať Psinky, Boleradice) mělo poměrně temnou barvu a teplou vůni ovoce, hlavně zralých ostružin a černého rybízu, s čokoládovým nádechem. Chuť byla výrazná, šťavnatá, ovocná s lehkým čokoládovým podtónem a delší dochutí zralých višní, kterým i při zralosti nechybí pěkná kyselina. Víno je kulaté a na Zweigeltrebe nečekaně plné, přesto svěží a lehkonohé. Je to velmi příjemné pití, takže proč u Petra Korába nezůstat?

 

Přísné Frankovky

12. března 2019 v 10:56 | Evas |  Jen tak
S radostí si dám dobrou Frankovku. Nejradši ji mám v lehčí, ovocité podobě, lehkonohé, veselé, přátelské a snadno pitné. Ale potěší mě i hutnější, těžší varianta, lehce políbená dřevem a kouřem, teplejší a vyzrálejší. Objevily nám teď v zimě doma dvě Frankovky, u kterých jsem vůbec nevěděla, co čekat. Takže s chutí do nich!


Zimní ryzlinky

31. ledna 2019 v 13:46 | Evas |  Jen tak
Zima prý vyvolává chuť víc na červená vína, což je možná pravda i v mém případě, ale dobrým bílým nepohrdnu, ani když venku sněží nebo mrzne, až praští. Ryzlinkem obzvlášť! Jeden moc pěkný jsme zvolili jako doprovod ke štědrovečernímu kaprovi s bramborovým salátem. Riesling 2016/2017 z Krásné hory je kupáž dvou ročníků, část ležela nějaký čas v dubovém sudu, část v nerezu, část snad chvíli i na slupkách, výsledkem je každopádně skvěle vyladěné víno s obsahem zbytkového cukru pod jeden gram a pěknými sedmi gramy kyselin. Je citrusově svěží, šťavnaté, s příjemnou chutí žlutého ovoce, pěknou mineralitou a pevnou citrusovou kyselinou. Působí lehce, je skvěle pitné, příjemně strukturované. S kaprem smaženým na sádle a bramborovým salátem, kde se majonézou nešetřilo, si poradil parádně.


Ryzlink rýnský 2016 (suchý pozdní sběr z trati Velká Vendule, Velké Žernoseky) z Žernoseckého vinařství jsme vypili jen tak pro radost. Působil sladším dojmem než prachově suchý ryzlink z Krásné hory, chuť připomínala zralé meruňky, ostatně po sušených meruňkách víno i vonělo. Kyselina tu ale byla taky pěkná a výrazná. Víno bylo plné a výrazné ve vůni a chuti, ovocité, šťavnaté, po dvou dnech v otevřené lahvi se krásně rozvinuly petrolejové tóny. Moc příjemné pití, navíc stejně jako krásnohorský ryzlink se vstřícnými 12 procenty alkoholu, což velmi vítám.
 


Na Vrbicu pro opicu

11. prosince 2018 v 12:35 | Evas |  Výjezdní akce
Ani tentokrát nepůjde o nějaký detailní degustační rozbor, ostatně nebyli jsme na Vrbici z vědeckých důvodů, ale na kratičké dovolené se vším, co k tomu patří - nic neřešit, nic nedělat, nikam se nehnat a hlavně nic nemuset. Ale chtěla bych tu projevit radost z toho, že trend letních služeb v otevřených sklepech se úspěšně šíří vinařskými obcemi (začali s tím zřejmě vinaři ve Velkých Bílovicích, ne?). Ještě před pár lety, když člověk přijel do vinařského kraje a neměl tu drzost se někam nepozván dobývat, nebo obvolávat zdejší vinaře a vnucovat se jim do sklepů, měl smolíka. Všechno zabedněno, nikde ani noha, obecní vinotéka zrušená. Držení služeb ve vinařstvích tak, aby člověk vždycky našel aspoň nějaké vinařství otevřené, a hlavně aby věděl, kde ho hledat a co ho tam zhruba očekává, je výborný nápad. A i na Vrbici, pohlednicové vinařské obci, se tohoto nápadu naštěstí chytli. Akci s postupným otvíráním sklepů tu místní vinaři nazvali Na Vrbicu pro opicu, na vývěsce nedaleko od kostela najdete seznam, kdy má kdo otevřeno, a mapku, jak se tam dostat, a můžete vyrazit.



Kdysi dávno v Krásné hoře...

3. prosince 2018 v 10:26 | Evas |  Ve vinařství
V srpnu jsme byli v Krásné hoře. Mně se to zdá nedávno, ale když se nad tím zamyslím objektivně, je to pravěk - vsadím se, že některá z ochutnaných vín už se neprodávají a že některá už dnes vypadají jinak. No a tak to se mnou je, no. Nestíhám, bolestně tento blog zanedbávám a bude to jenom horší! Návštěvu ve vinařství z nejoblíbenějších jsme si naplánovali dlouho předem. Moc dlouho. Tak dlouho, že jsme netušili, že půjde o jeden z nejteplejších dní v letošním proklatě teplém létě. Měla to být poklidná kinder párty (tři rodiny, čtyři děti - dvě zběsilá batolata, jeden kojenec-novorozenec a jeden začínající lezúň) a byl z toho boj o duševní zdraví, který začal už na prvním kilometru D1. Dorazili jsme na místo postupně s dvouhodinovým rozptylem v závislosti na použité navigaci. My s Waze pochopitelně první, ale zato se synem, který nezamhouřil oko a byl zralý na zakroucení krkem. Při ubytování v jinak pěkném penzionu se mi poněkud navalilo z představy, jak bude vypadat noc v podkrovním pokoji po dni, kdy se teploty blíží čtyřicítce. V Krásné hoře jsme byli očekáváni ve skladu a tam, co se lahvuje - super nápad, byl tam chládek, děcka na odrážedlech se nemohla zabít a hlavně! Syn se tam na rozdíl od sklepa nemohl věnovat své oblíbené činnosti - točením kohoutky :)


Tři pěkná vína od Petra Korába

7. listopadu 2018 v 9:58 | Evas |  Jen tak
Vína Petra Korába patřila vždycky mezi mé oblíbence, ale poslední dobou ve mě vyvolávají i velkou zvědavost, když otevírám dosud neochutnané víno, neboť kromě toho, že jsou prostě povedená a dobrá, jsou často zábavná a občas lehce experimentátorská, takže se s nimi člověk nenudí. V nedávné době jsme otevřeli tři jeho vína a všechna podle mě stojí za zmínku.


Neuburger 2017 (trať Psinky, Boleradice, 13 % alkoholu, akátový sud) má zlatou barvu a trochu viskózní strukturu, krásnou svěží a současně kořeněnou vůni, lehce travnatou, citrusovou. Má harmonickou, krémovou chuť, svěže citrusovou, dlouhou. Působí lehce a mladě, ale přitom srovnaně a komplexně, krásně se pije. Moc pěkné, příjemné a elegantní víno.


Třikrát Žernosecké vinařství

16. října 2018 v 13:32 | Evas |  Jen tak
Z dovolené na Litoměřicku jsme si dovezli několik lahví z Žernoseckého vinařství, tak se jimi postupně propíjíme. První volbou byl Müller Thurgau 2016, pozdní sběr (trať Pod Lovošem, Lovosice). Je to suché víno s asi 2 gramy zbytkového cukru a necelými šesti gramy kyselin. Má šťavnatě působící vůni zralého ovoce, sladkých jablek a květin a kulatou, plnou, šťavnatou chuť. Víno působí docela tělnatě, nasládle, jakoby zbytkového cukru bylo víc, ale je to nejspíš dojem vytvářený vyšším alkoholem (13 %). V delším závěru se výrazněji projevuje pěkná citrusová kyselina, která nasládlost dobře vyvažuje a odlehčuje onu mohutnost. Pěkné víno, vyvážené, dobře se pije.


Svatovavřinecké naslepo

9. října 2018 v 14:22 | Evas |  Slepice aneb slepé degustace
O sváteční pátek prodloužený víkend jsme využili k uspořádání další slepé tématické degustace - hlavní roli tentokrát hrála odrůda Svatovavřinecké. Je to k nevíře, ale dosud jsme se vavřincům ani jednou nevěnovali! A to jsme třeba Frankovku zkoumali už podruhé, odvážili jsme se pustit se i do muškátů a vymýšleli kejkle s archivy, a přitom na takovou klasiku, jako je Svatovavřinecké, jsme si dovolili zapomenout! A přitom jsem jen ze své chladničky vytáhla hned devět vhodných kandidátů. Naše obvyklá sestava nakonec dala dohromady úctyhodných 22 vzorků, ale jeden z účastníků bohužel na poslední chvíli ochořel, takže nedorazil a stejně jako jeho vzorky zůstal ležet doma v klidu. Takže do akce nakonec nastoupilo 18 kandidátů. Průběh degustace byl stejný jako vždy - první večer ochutnávka ze zakrytých lahví a následné odtajnění a další dny potom průběžné zkoumání, jak se vína vyvíjejí na vzduchu. Rovnou můžu říct, že jsme dali dohromady velmi pěkné vzorky, až je mi zatěžko psát o nich něco negativního, protože až na pár vad by všechny lahve samy o sobě obstály jako fajn pití na podzimní večer, a tudíž veškerá negativní slova vyplývají jen z velké konkurence, důkladného zkoumání a přímého srovnávání.


Vzorků bylo hodně, pokusím se je seskupit do nějakých souvisejících celků.

Košt v Lovosicích

13. září 2018 v 14:31 | Evas |  Výjezdní akce
Poslední sobotu v červenci se v Lovosicích konal Košt vín z Lovosic a okolí, který byl pěknou tečkou za naším týdenním pobytem v Žalhosticích. Akce se konala v historickém sklepení Pfannschmidtovy vily, budovy z roku 1887 postavené Franzem Pfannschmidtem, velkostatkářem a tehdejším starostou Lovosic a členem významné rodiny, která tehdy hospodařila i na zdejších vinicích. Členité podzemní prostory s hliněnou podlahou podobné akci opravdu sluší. Zúčastnilo se pět vinařství plus jeden bonusový mikrovinař, každé vinařství mělo svůj vlastní "pokojíček", ve velkém sále se pak dalo posadit k dlouhým stolům a poslechnout si postupně několik kapel - hlavní hvězdu večera, Luboše Pospíšila, jsem už bohužel nezastihla, museli jsme jet s mrnětem na večerníčka ;) Už si ani nepamatuju, jaké bylo vstupné, myslím, že 150 korun. V ceně byla OIVka s logem a seznam vín k ochutnání, za vzorky se platilo žetony. Byla to taková ta plastová kolečka do nákupních vozíků, docela dobře se s nimi manipulovalo, takže na systém si nemůžu stěžovat. Možnost něco sníst byla jak ve sklepení (spíš studená kuchyně), tak na nádvoří (teplá jídla a pivo z Žatce), kde bylo i další posezení. Byla to veskrze příjemná akce, lidí tak akorát, sklep nabízel úkryt před vedrem i náhlým lijákem (pravda, trochu do něj zatékalo, ale to po mnoha dnech vražedných veder nikomu nevadilo).

Ochutnávka šutrů ve vinařství Charlie

27. srpna 2018 v 14:35 | Evas |  Ve vinařství
No, ten týden strávený na Litoměřicku jsme tedy opravdu nezaháleli! Další vinařství, které jsme se vydali okouknout na vlastní oči je mikrovinařství, nebo vlastními slovy nanovinařství Charlie - Vinum Celebratum. Karel Stejskal obdělává o trochu víc než desetinu hektaru vinic, z nichž vyrobí sotva 500 lahví vína. Vinici má na zahradě u domu, kde taky hloubí budoucí sklep (zatím víno vyrábí v minisklípku pod domem), ale je řádně zaregistrovaná (a zahrnutá pod viniční trať Pod Lovošem), takže Charlie je jediné vinařství, které má sídlo ve vinařské obci Lovosice. Pěstuje tu převážně pinoty, ale najde se tu i pár keřů třeba tramínu, milerky, večerky nebo rýňáku. Veškeré práce probíhají pochopitelně ručně, ve vinici ekologicky, ve sklepě bez elektřiny. Bobule jsou drceny ručně nebo šlapáním, následuje delší macerace, spontánní kvašení, zrání ve skle nebo dřevě. Charlie vína nefiltruje, síří minimálně nebo vůbec.

Další články


Kam dál