Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Dvě Veroniky

Včera v 10:52 | Evas |  Jen tak
V uplynulých horkých dnech byla chuť na něco svěžího, veselého a lehce pitného (anebo na pivo :). Sáhli jsme po cuvée z Neuburského a Veltlínského zeleného z poddvorovské trati Remíze od mikrovinaře Pavla Veselského, které pojmenoval po své dceři Veronice. V chladničce jsme měli dva různé ročníky. Abychom se vyhnuli složitému rozhodování, otevřeli jsme rovnou oba!


Cuvée Veronika 2014 má jemnou a už zraleji působící vůni květin, medu a zralých hrušek. Na jazyku je kulaté, působí plně a šťavnatě, chuť je příjemně nazrálá, zbytkový cukr kolem 5 g/l je vyvážen živou kyselinou. V závěru se projevuje jemná minerální linka a při výdechu se objevuje až lehce ryzlinkově petrolejový nádech. Je to pěkné víno, harmonické, nevtíravé, lahodné.


Cuvée Veronika 2015 voní čerstvěji, vůně je lehce "zelená", travnatá, s výrazným nasládlým štychem připomínajícím propolis. Podle vůně bych tipovala, že jde o sauvignon. Analytiku neznám, ale myslím, že tohle víno obsahuje méně zbytkového cukru (pokud vůbec nějaký). Chuť, která mi připomíná angrešty, je osvěžující, z výrazné kyseliny se až sliny sbíhají, citrusová dochuť je dlouhá. Je to mladistvé, svěží a voňavé pití ideální do slunečného počasí.


Ač je víno ročníku 2014 sladší, tentokrát bych o chlup radši sáhla znovu po něm, zdá se mi tak nějak přirozenější, elegantnější a lépe mi klouže do krku :)
 

Novákův veltlín, Korábův karmazín

20. června 2017 v 10:12 | Evas |  Jen tak
Je fajn mít kamarády se stejným vinným vkusem a stejně nepřehledným způsobem skladování lahví, jako máme my. Pak občas narazí na zajímavé kousky, na které se už tak trochu zapomnělo.



Tak jsme mohli nedávno ochutnat hodně povedený ryzlink od Lahofera, tentokrát tentýž kamarád přinesl Karmazín 2011 od Petra Korába. Je to krásně zralá frankovka. Má teplou "pinotovou" vůni třešní, jahod, kouře, dřeva a jemného koření, parádně hladkou, kulatou a sametovou strukturu a lahodnou ovocnou, teple působící mazlivou chuť, harmonickou, s krásnou kyselinkou, dobrou délkou a dochutí, která láká k dalším douškům. Moc dobré a skvěle "samopitné" víno.


Maděřičovo červené, bílé od Hrdiny a dcery

15. června 2017 v 10:00 | Evas |  Jen tak
Šla jsem do místního obchůdku s farmářskými produkty a zdravou výživou zcela jistě pro něco farmářského nebo zdravého a donesla jsem něco zdravého a dobrého.


Po frankovce, která moc nepotěšila, a fajn svěžím sauvignonu jsem vyzkoušela další víno z vinařství Maděřič. Dornfelder 2015 (pozdní sběr, trať Slovenské, Moravský Žižkov) je víno temné barvy s výraznou kořenitou vůní zralých borůvek a ostružin s nádechem po fialkách. Má šťavnatou ovocnou chuť s výraznou kyselinou, čokoládovým podtónem, dobrou délkou a lehce drhnoucím tříslem. Je aromaticky i chuťově výrazné, snadno se pije a hodilo by se velice dobře ke grilovanému masu, klidně i v nějaké kořeněné nebo lehce pálivé úpravě. Jo, dobré pití.

 


Nahodilá degustace III: rozpačitá biovína, vtipné Rakousko, úžasný Lahofer a parádní španělský archiv

6. června 2017 v 9:16 | Evas |  Degustace
Kromě dvou sérií Bordeaux a skupinky moravských cuvée jsme při letošním jarním kole našich domácích ochutnávek s přáteli otevřeli i pestrou směsici zajímavých vín, pro něž se jen těžko hledá společný jmenovatel. Rakousko, Znojmo, Pálava, Španělsko...

Nejdřív se mrknu k rakouským sousedům. In "Schwein" steckt "Wein". Ein Zufall? Nein! Touhle slovní hříčkou uvádí poysdorfské vinařství Gmeinböck své Schweinerei Cuvée 2016. Polovinu tvoří Veltlínské zelené, 30 % Rivaner a 20 % Muškát žlutý. Je téměř bezbarvé, má pěknou mladou svěží vůni, muškátovou a květinovou s citrusovým nádechem, lehce do zelena. Chuť je čerstvá, lehká, vespod nasládlá, ale pěkně vyvážená citrusovou kyselinou. Svěží, ovocitá, nijak komplikovaná. Ale fajn. Je to příjemně pitné letní víno, které vydrželo v otevřené lahvi v kondici překvapivě dlouho, dopili jsme ho až po týdnu. Weissburgunder Ebersleither 2015 z vinařství Stadler (Falkenstein) má smetanovou nasládlou vůni a hutnou krémovou a plnou chuť, která se taktéž zdá dost nasládlá, v grepové dochuti se možná až moc prosazuje hořčina. Je tělnatější a až parfémově navoněné, moc mi nesedí. Po pár dnech v lahvi se změnilo v nudnou sladkou vodičku.


Nahodilá degustace II: Bois de Favereau a Croix-Mouton

18. května 2017 v 10:58 | Evas |  Degustace
Další položkou naší víkendové přátelské domácí degustace byly dvě pěkné srovnávací série Bordeaux - čtyři ročníky Château Bois de Favereau a tři ročníky Château Croix-Mouton.


Takže nejdřív Bois de Favereau "Cuvée Jean Jules" (60 % Merlot, 30 % Cabernet Sauvignon, 10 % Cabernet Franc).


Ročník 2011 má pěknou vůni švestek a ostružin, která jde až do marmeládových tónů, s pěknou dávkou kořenitosti a kouře. Chuť je ovocná, přísně suchá, v dochuti výrazná hořká čokoláda. Víno lehce drhne na jazyku, je pěkně ovocité a tak akorát "nasudované", dobře se pije. Do druhého dne zůstalo stejné, takové drsnější, úderné, ale výborně pitné.


Ročník 2012 má vůni podobnou, ale jde ještě více do povidel, k nim se přidává veselejší a nasládlá vůně jahod. Víno je na jazyku měkčí, kulatější a hladší, působí učesanějším a vstřícnějším dojmem než předchozí vzorek. Má lahodnější a mazlivější chuť, působí jemněji. První den se mi z celé čtveřice líbilo nejvíc, ale druhý den se mi zdálo poněkud nudné a o jeho prvenství už jsem nebyla tak přesvědčená.

Nahodilá degustace I: cuvée

16. května 2017 v 10:57 | Evas |  Degustace
O víkendu jsme si uspořádali další z našich kamarádských degustací, které dosud probíhaly naslepo s následným odtajňováním a srážením vinného sebevědomí. Tohle kolo se ovšem vymklo všem dosavadním pravidlům. Rozhodli jsme se, že tentokrát to nebude slepé, ale zcela očividné, a taky téma si určí každý sám. Sešla se pestrá směsice lahví nebo sérií lahví a celé to působilo tak nějak nahodile a jaksi to postrádalo hlavu a patu. Ne že by nebyla sranda. Jako vždycky to byla akce povedená a veselá, ale to zkoumání anonymních vzorků, jejich popis bez ovlivnění etiketou a závěrečné velkolepé odtajnění mi upřímně chybělo. Další kolo, podzimní, bych se docela ráda vrátila k původnímu formátu.


Z konce dubna

2. května 2017 v 10:34 | Evas |  Jen tak
Duben, ještě tam budem. Teda za těma kamnama, za který jsme v březnu měli vlízt. Lidi nadávají na letošní duben, že byla furt kosa, deště, ráno mráz a kdesi cosi. Mně nevadil, podle mě byl normálně dubnovej, aprílovej. Akorát mi pije krev, že v posledních letech vždycky přijde v březnu nebo začátkem dubna na dva tři dny léto, všechno předčasně rozkvete a pak to v dubnu nebo začátkem května zmrzne. Meruňka mi asi zmrzla. Zase. Broskev má kadeřavost. Jedna jabloň záhadně usychá a druhou ostrouhala sekačka. A v zahradním domku vosí hnízdo! Teda hnízdo vosíků, jak jsem se dočetla. To jsou ty hubenější vosy s dlouhýma haksnama. Takovej já jsem zahradník! Akorát rybíz vypadá, že bych ho mohla prodávat. A jahody by mohly být. A po pěti letech mi poprvé kvete švestka! Ale to je předčasná radost, loni jí cosi komplet sežralo listí, pak tu máme mšice, chrousty, slimáky a všelijaký červy odporný a tak vůbec. Radosti pěstitele. Ještě že aspoň ty květiny jsou blbuvzdorný a kvetou navzdory mojí péči.


Ryšáky nebo Ryšáci?

25. dubna 2017 v 9:50 | Evas |  Jen tak
Když se řekne ryšák, vždycky mi hned vytane na mysli knížka pro děti Lišáci, Myšáci a Šibeničák. Ti Ryšáci jim do party vyloženě chybí! O víkendu jsme vypili hned dvě vína, která nesou název ryšák.

Ryšák 2015 Tomáše Čačíka je víno vyrobené z hroznů Frankovky a Chardonnay, které spolu byly posbírány v kobylské trati Padělky. Barva vína je jasně červená a vůně je pěkně ovocitá s nádechem po šípkovém čaji a náruči květin. Na jazyku je víno kulaté a měkké, působí teple, je plné ovocné šťávy a sametově vláčné čokolády. Má dlouhou, výrazně kořenitou, pikantní dochuť. Pěkné, svou netypickou kombinací ovocné a květinové vůně příjemně matoucí víno.

Natur Ryšák 2015 Petra Korába je oranžové víno z Ryzlinku vlašského z boleradické trati Psinky. Má velmi pěknou bohatou vůni plnou bylinek, pomerančové šťávy, medu a oříšků, která působí lehce melancholicky a přesto mladistvě a svěže. Jeho chuť je příjemná, harmonická, osvěžující, působí pevně a současně jemně, nikde nic netrčí ani nedrhne. Je to moc pěkné víno, krásně pitné, velmi příjemné svou vůní i srovnanou chutí.

Seriálová degustace

11. dubna 2017 v 11:39 | Evas |  Degustace
Seriálová proto, že za prvé probíhá opravdu jako seriál: tempem zhruba jeden, maximálně dva vzorky za týden. Za druhé proto, že většinou u té lahve opravdu čučíme na nějaký seriál. A za třetí proto, že stejně jako mnohé seriály časem dojde k natočení druhé řady napsání pokračování. A co že to takhle postupně degustujeme? Vína Tomáše Čačíka z ročníku 2015. Tento ročník se mu opravdu povedl, ta vína se krásně pijí a jsou prostě strašně dobrá. Kromě skvělého Cabernetu Moravia 2015, o kterém jsem psala tady, jsme z červených ochutnali ještě Moje víno a Modrý Portugal.


Modrý Portugal 2015 (trať Padělky, Kobylí) má jemně kořenitou a svěže působící vůni, zdá se, jakoby se živá kyselinka promítala i do vůně. Chuť je lehká a svěží, plná ostružinové a višňové šťávy a příjemné kořenitosti a lehké hořkosti připomínající černou jeřabinu (tu mám aktuálně velmi dobře nachutnanou, neb z ní popíjím čaj a po vyluhování ty bobulky aronie vždycky sežeru :) Na jazyku je víno hladké a kulaté, má příjemnou dochuť. Je to velmi vstřícné a příjemné pití. Portugal podle mých představ.


Tři červená: Čačík, Koráb, Vykoukal

28. března 2017 v 11:39 | Evas |  Jen tak
Březnový sběr je tentokrát výhradně červený. Ale jak tak koukám z okna, k nějakému svěžímu bílému či dokonce růžovému, a možná už i k posezení venku, se už možná schyluje. Ale teď ještě pár poznámek k červeným vínům vypitým v chladných březnových večerech.


Frankovka 2015 od Zdeňka Vykoukala je mladé a živé víno, šťavnaté, voňavé po višních, švestkách a kvalitní čokoládě, s veselou a lehkonohou chutí, kterému ale nechybí tělo ani struktura, s pěknou kyselinou, slinosbíhavou šťavnatostí směsi lesních bobulí a příjemnou delší dochutí. Sympatické víno, pije se lehce.


Pinot Noir 2014 Petra Korába potřeboval trochu odvětrat a rozdýchat, protože po otevření měl lehce acetonový nádech, který spolu s ovocnou vůní dost připomínal odlakovač. Tak jsme mu dali do druhého dne pokoj. Aceton zmizel, zůstala ovocná, nejvíc asi višňová vůně s kávovým nádechem a lehounce zeleným podtónem. Chuť višňové šťávy s živou a docela výraznou kyselinou má lehce nahořklý kávový závěr, je trochu svíravá, víno dost drhne na jazyku. Je to syrovější, drsnější pití než zmíněná učesaná frankovka. Sedělo by určitě k jídlu, úplně jsem tehdy dostala chuť něco hodit na gril.

Další články


Kam dál