Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Čtyři sauvignony z Moravy

14. února 2017 v 12:10 | Evas |  Jen tak
Ačkoliv je zima v plném proudu, dostali jsme chuť na něco svěžího a šťavnatého. Tak jsme si dali takovou malou sauvignonovou sérii. Frankovka z vinařství Maděřič mi sice nedávno moc potěšení nepřinesla, ale slíbila jsem si dát tomuto vinařství ještě šanci, takže jsem sáhla po jejich sauvignonu. A ten mi radost udělal - zadání, tj. něco svěžího a šťavnatého, splnil stoprocentně. Sauvignon 2015, pozdní sběr (trať Slovenské, Moravský Žižkov) má krásně svěží aromatiku, voní po černém rybízu, vlastně po celém keři černého rybízu, má pěkný květinově-travnatý nádech jako mívá louka po dešti. Chuť koresponduje s vůní - je šťavnatá, osvěžující, docela plná, ale nikoli těžká. Kyselina je výrazná a svěží, ale nijak z vína netrčí, citrusová nebo možná spíš grepová dochuť je příjemná a docela dlouhá.


 

Minuta ticha za padlou vinotéku s ryzlinkem Oty Ševčíka

31. ledna 2017 v 12:17 | Evas |  Jen tak
Koncem roku se ve vinotéce Pravdivá vína v Dlouhé Loučce konala degustace vín Oty Ševčíka. Nemohla jsem se bohužel zúčastnit, neb jsem musela žehlit plíny. Mrzelo mě to velmi. Protože a) Ota, že jo, a b) byla to vůbec poslední degustace v této vinotéce, protože milý malý garážový obchůdek vínem s posledním dnem minulého roku po necelých osmi letech své existence navždy zavřel svoje vrata. Z koníčku provozovaného v podvečery dvěma jinak na plný úvazek pracujícími lidmi se pod vlivem přehnané péče našich zákonodárců o dobro zdejších občanů hrozila vytratit jedna z jeho zásadních charakteristik: bavil a aspoň neprodělával. Připravovaná novela vinařského zákona s jeho podmínkami prodeje vína, pokutami a neúměrným množstvím administrativy byla pro majitele signálem, že je načase dopřát si trochu klidu. Je to škoda. Vliv vinotéky na kultivaci vkusu zdejších vinných konzumentů je nesporný.

Lednová červená

26. ledna 2017 v 14:42 | Evas |  Jen tak
Jen pár dní po krásnohorském Zweigeltrebe 2013 jsem shodou okolností ochutnala Zweigeltrebe Reserva 2011 z tohoto vinařství. Donesli ho kamarádi, spolu s parádním Modrým Portugalem téhož ročníku od vinaře Petra Kočaříka. Dobrý portugal mi vždycky udělá radost. Tenhle byl přímo skvělý. Měl krásnou vůni plnou tmavého ovoce, višní, zralých ostružin, švestek. K tomu příjemný nasládlý kořeněný nádech. Na jazyku víno přímo hladilo. Bylo jako samet, vláčné, kulaté, lahodné. Kyselina přitom nechyběla a víno díky ní pořád působilo pevně. Ovocná chuť měla příjemný čokoládový dozvuk. Tenhle portugal byl zralý, harmonický, krásně se pil a nic mu nechybělo ani nepřebývalo.

 


Když jdu do krámu pro čaj...

11. ledna 2017 v 11:23 | Evas |  Jen tak
... donesu pochopitelně víno. Moje nákupní morálka je obecně trestuhodně chabá. Obvykle jdu do obchodu pro několik nezbytností a většinou skončím s nákupem, který sotva unesu. A nezřídka doma pak zjistím, že v něm ty skutečně potřebné věci chybí (protože psát si nákupní seznam je pro slabochy, JÁ mám přece paměť dobrou!). Tentokrát jsem aspoň ten čaj, pro který jsem do našeho obchodu vším možným s názvem Farmářský krám vyrazila, naštěstí opravdu koupila. A vůbec netuším, jak se k němu vlastně přibalilo to pivo a dvě flašky vína! :)


Kuchařova záminka

29. prosince 2016 v 11:48 | Evas |  Jen tak
Potřebovala jsem do vaření decku bílého a neměla jsem čas na nějaké dlouhé přemýšlení - hrábla jsem úplně namátkově do "bílé" police, padni komu padni. A vyhmátla jsem Neuburské 2014 Tomáše Čačíka. Do hrnce jsem nalila potřebnou decku, ale co se zbytkem lahve? No, co asi! :) Vaření je vůbec dobrá záminka pro otevření vína a následné "nutné" dopíjení. Pokud nevaříte zrovna burgundské ragú pro 12 osob, ale běžné, víno vyžadující recepty pro dva, vždycky skoro celá láhev zbyde. Takže ta různá risotta nebo svíčková Stroganoff, jako v tomto mém případě, jsou ideální zástěrka pro popití. I když kupodivu existují lidé, kteří s tím mají potíž - nedávno se mě na jednom babském tlachacím fóru ptala jedna diskutérka na tipy, jak uchovat právě takhle otevřené víno z důvodu vaření, protože prý v její domácnosti se víno nikdy nestihne dopít a vždycky se zkazí. Z mého pohledu to byl opravdu vtipný dotaz, diskutující to jako humor ale nemyslela. Upřímně, nic moc jsem jí neporadila, s tímto jsme doma nikdy neměli problém, takže vychytávky pro dlouhodobé uchování otevřeného vína nesleduju. Moje jediná rada byla otevírat vína, která se nerozpadnou do druhého dne, a vařit častěji :)


Černé starosvětské a Pavoukovo Ex Monte Lapis

14. prosince 2016 v 10:42 | Evas |  Jen tak
Při zapíjení toho našeho prďoly rodinou se objevil požadavek "něčeho sladšího". To je u nás doma přání zhruba srovnatelné s Holeninými jahodami v prosinci. Asi bych s tím měla něco dělat, jelikož to není poprvé, co při vyslovení takového požadavku zavládlo zděšení. Naštěstí jsem si vzpomněla, že jsem při nedávné reorganizaci chladničky narazila na sladké tajemství - likérové víno z Frankovky od Petra Korába s názvem Černé starosvětské 2010. Jedná se o fortifikované víno s nějakými 80 gramy zbytkového cukru. Má tmavě červenou barvu a intenzivní vůni - na první nádech jsou to hodně zralé třešně, pak voňavé ostružiny, k tomu pořádná dávka čokolády a medovo-karamelové sladkosti. Na jazyku je vláčné a sametové, plné sladké ovocné šťávy, ale kyselina je pořád pěkně pikantní. Zadání prý splněno bezchybně, hosté byli velice spokojeni. Akorát to prý nějak leze do hlavy. Jo, to už tak u vína s 18 procenty alkoholu bývá :)


Staré starosvětské a nové svatovavřinecké

7. prosince 2016 v 11:15 | Evas |  Jen tak
Název článku se dnes nebezpečně podobá jazykolamu, ale s dotyčnými víny naštěstí o žádné lámání jazyka nešlo. I když ten mladý vavřineček je trochu divočák! Že se chystá ke změně etiket a mírnému odklonu od hesla "staré vinohrady", se Petr Koráb zmínil už v létě na festivalu v Kutné Hoře. Ale že je změna už na spadnutí, to jsem netušila. Když jsem nedávno otvírala krabice se zásilkou z Boleradic, vykouklo překvapení. Jiný tvar lahví, nový vzhled, motto Živá hora. Jednoduchý design se mi líbí, jen se mi teď problém na první pohled ve vinotéce rozeznat víno krásnohorské od Ševčíkova rozšíří ještě i na Korába :)


Svatovavřinecké 2015 (trať Víckov, Boleradice) má kořenitou vůni višní a švestek, s nádechem dřeva a hořké čokolády. Chuť je ovocná, řízná, čerstvá a kořenitá. Čerstvě po otevření je hranatější a poněkud neotesané, což je vzhledem k mládí zcela pochopitelné. Dali jsme mu ale na čas pokoj, druhý den ho nechali být a v ten třetí už bylo příjemně zaoblené a učesanější, ve vůni teplejší, klidnější a příjemně zemité. Samozřejmě pořád mladičké, ale už ne divoké. Celkově je to lehčí, v pohodě pitné červené s pěknou kyselinou a takovým povzbuzujícím účinkem.


Přestávka

21. listopadu 2016 v 11:23 | Evas |  Jen tak
Posledních zhruba devět měsíců se věrným průvodcem mého vinného ochutnávání stalo úžasné designové plivátko (zlí jazykové tvrdí, že je dyzajnové natolik, že vlastně není tak úplně jisté, zda jde o plivátko nebo bažanta, a jeho použití tudíž může být víceúrovňové - dá se využít nad stolem i pod ním :).



Důvod je jasný. A krásný. V půlce listopadu do světa vtrhlo nejen mladé Beaujolais a Svatomartinské, ale taky spatřil světlo světa náš syn. Když narození dětí oznamoval Honza z Jižního svahu, trošku sice strašil poklesem intenzity blogování, ale myslím, že čtenáři by si vlastně ničeho nevšimli. Jsou ale aspekty života, ve kterých si ženy a muži (naštěstí) nikdy rovni nebudou, a jeden z nich právě držím v náručí. Samozřejmě bych byla moc ráda, kdyby tenhle vinný zápisníček úplně neodumřel a podařilo se mi ho aspoň občasnými příspěvky udržet při životě a jednou se třeba vrátit k rytmu jednoho až dvou zápisků týdně, jako se mi to dařilo v posledních pár letech (mnohé zasloužilé matky mi potvrdily, že materiálu bude dost, protože od určitého věku dítěte prý právě intenzita konzumace alkoholických nápojů zase začne rapidně narůstat :).



Současně je mi ale jasné, že pokud se v blízké době budu zabývat nějakými lahvemi, tak budou vypadat nějak takhle,





























a pokud budu něco senzoricky hodnotit, tak to budou maximálně čaje na podporu kojení (můžu vám dát když tak vědět, jestli je lepší ten s Deméterem nebo známkou Bio).

























Děkuju vám, čtenářům, za dosavadní přízeň a vinařům za množství skvělých vín, které tímto blogem za ty roky proteklo. Pokusím se to svoje bažantoplivátko neodložit na úplné dno kredence, občas něco ochutnat a podělit se s vámi o dojmy.




Jo a pochopitelně očekávám, že mi napíšete, čím jste si připili na naše zdraví :)

Letem světem

15. listopadu 2016 v 8:37 | Evas |  Jen tak
Dnes o několika náhodně sebraných kouscích. Na návštěvě u rodičů jsem ochutnala víno, které dostali jako dárek z cest. Malvazija 2015 z vinařství Vina Laguna z chorvatské Poreče je ideální letní víno. Je lehké, svěží, plné šťávy ze žlutého ovoce, to tropické je jen velmi zlehka a v náznacích v pozadí, nic aromaticky bombastického nebo přehnaného, spíš prostě jen pěkně zralá ovocná vůně s citrusovým štychem, k tomu lehká, samopitná svěží chuť s fajn kyselinou v dochuti. Je krásně letní, lehkonohé, ale nemá takovou tu říznou zelenost a syrovost jako třeba portugalská vinho verde, spíš působí docela vyzrále. Fajn pitivo do slunečných dnů.


Zweigeltrebe a PBCH Jakuba Nováka

10. listopadu 2016 v 8:26 | Evas |  Jen tak
Občas (ale fakt jen výjimečně) se mi podaří nějaký ten vzácný úlovek hned nevypít a opravdu ho nějaký čas nechat ležet. Rok a půl sice není žádná pořádná archivace, na naši domácnost je to ale výkon. Jenže těch pokladů ukořistěných na návštěvě u Jakuba Nováka v zimě 2015 bylo tak málo a všechno jen v jediném exmpláři, že jsem pořád čekala na tu správnou příležitost. Ta nakonec přišla - v obyčejný všední den, doma sami dva a chuť na něco fakt dobrého :) Zvolili jsme správně, bylo to vážně moc dobré!



Další články


Kam dál