Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Třikrát Žernosecké vinařství

Úterý v 13:32 | Evas |  Jen tak
Z dovolené na Litoměřicku jsme si dovezli několik lahví z Žernoseckého vinařství, tak se jimi postupně propíjíme. První volbou byl Müller Thurgau 2016, pozdní sběr (trať Pod Lovošem, Lovosice). Je to suché víno s asi 2 gramy zbytkového cukru a necelými šesti gramy kyselin. Má šťavnatě působící vůni zralého ovoce, sladkých jablek a květin a kulatou, plnou, šťavnatou chuť. Víno působí docela tělnatě, nasládle, jakoby zbytkového cukru bylo víc, ale je to nejspíš dojem vytvářený vyšším alkoholem (13 %). V delším závěru se výrazněji projevuje pěkná citrusová kyselina, která nasládlost dobře vyvažuje a odlehčuje onu mohutnost. Pěkné víno, vyvážené, dobře se pije.

 

Svatovavřinecké naslepo

9. října 2018 v 14:22 | Evas |  Slepice aneb slepé degustace
O sváteční pátek prodloužený víkend jsme využili k uspořádání další slepé tématické degustace - hlavní roli tentokrát hrála odrůda Svatovavřinecké. Je to k nevíře, ale dosud jsme se vavřincům ani jednou nevěnovali! A to jsme třeba Frankovku zkoumali už podruhé, odvážili jsme se pustit se i do muškátů a vymýšleli kejkle s archivy, a přitom na takovou klasiku, jako je Svatovavřinecké, jsme si dovolili zapomenout! A přitom jsem jen ze své chladničky vytáhla hned devět vhodných kandidátů. Naše obvyklá sestava nakonec dala dohromady úctyhodných 22 vzorků, ale jeden z účastníků bohužel na poslední chvíli ochořel, takže nedorazil a stejně jako jeho vzorky zůstal ležet doma v klidu. Takže do akce nakonec nastoupilo 18 kandidátů. Průběh degustace byl stejný jako vždy - první večer ochutnávka ze zakrytých lahví a následné odtajnění a další dny potom průběžné zkoumání, jak se vína vyvíjejí na vzduchu. Rovnou můžu říct, že jsme dali dohromady velmi pěkné vzorky, až je mi zatěžko psát o nich něco negativního, protože až na pár vad by všechny lahve samy o sobě obstály jako fajn pití na podzimní večer, a tudíž veškerá negativní slova vyplývají jen z velké konkurence, důkladného zkoumání a přímého srovnávání.


Vzorků bylo hodně, pokusím se je seskupit do nějakých souvisejících celků.

Košt v Lovosicích

13. září 2018 v 14:31 | Evas |  Výjezdní akce
Poslední sobotu v červenci se v Lovosicích konal Košt vín z Lovosic a okolí, který byl pěknou tečkou za naším týdenním pobytem v Žalhosticích. Akce se konala v historickém sklepení Pfannschmidtovy vily, budovy z roku 1887 postavené Franzem Pfannschmidtem, velkostatkářem a tehdejším starostou Lovosic a členem významné rodiny, která tehdy hospodařila i na zdejších vinicích. Členité podzemní prostory s hliněnou podlahou podobné akci opravdu sluší. Zúčastnilo se pět vinařství plus jeden bonusový mikrovinař, každé vinařství mělo svůj vlastní "pokojíček", ve velkém sále se pak dalo posadit k dlouhým stolům a poslechnout si postupně několik kapel - hlavní hvězdu večera, Luboše Pospíšila, jsem už bohužel nezastihla, museli jsme jet s mrnětem na večerníčka ;) Už si ani nepamatuju, jaké bylo vstupné, myslím, že 150 korun. V ceně byla OIVka s logem a seznam vín k ochutnání, za vzorky se platilo žetony. Byla to taková ta plastová kolečka do nákupních vozíků, docela dobře se s nimi manipulovalo, takže na systém si nemůžu stěžovat. Možnost něco sníst byla jak ve sklepení (spíš studená kuchyně), tak na nádvoří (teplá jídla a pivo z Žatce), kde bylo i další posezení. Byla to veskrze příjemná akce, lidí tak akorát, sklep nabízel úkryt před vedrem i náhlým lijákem (pravda, trochu do něj zatékalo, ale to po mnoha dnech vražedných veder nikomu nevadilo).
 


Ochutnávka šutrů ve vinařství Charlie

27. srpna 2018 v 14:35 | Evas |  Ve vinařství
No, ten týden strávený na Litoměřicku jsme tedy opravdu nezaháleli! Další vinařství, které jsme se vydali okouknout na vlastní oči je mikrovinařství, nebo vlastními slovy nanovinařství Charlie - Vinum Celebratum. Karel Stejskal obdělává o trochu víc než desetinu hektaru vinic, z nichž vyrobí sotva 500 lahví vína. Vinici má na zahradě u domu, kde taky hloubí budoucí sklep (zatím víno vyrábí v minisklípku pod domem), ale je řádně zaregistrovaná (a zahrnutá pod viniční trať Pod Lovošem), takže Charlie je jediné vinařství, které má sídlo ve vinařské obci Lovosice. Pěstuje tu převážně pinoty, ale najde se tu i pár keřů třeba tramínu, milerky, večerky nebo rýňáku. Veškeré práce probíhají pochopitelně ručně, ve vinici ekologicky, ve sklepě bez elektřiny. Bobule jsou drceny ručně nebo šlapáním, následuje delší macerace, spontánní kvašení, zrání ve skle nebo dřevě. Charlie vína nefiltruje, síří minimálně nebo vůbec.

Zajíc v pytli z Vinařství pod Radobýlem

21. srpna 2018 v 13:18 | Evas |  Ve vinařství
Při našich nedávných toulkách v okolí Litoměřic a Lovosic jsme nakoukli do Vinařství pod Radobýlem v Žalhosticích. Chce se mi napsat do vinařského projektu pod Radobýlem, protože všechno tu působí tak vypilovaně, vysoustruženě a vyprojektovaně. Loni otevřená moderní budova vinařství (kterou jsem pochopitelně zapomněla vyfotit) je účelná, elegantní a pohledně zasazená pod dramatickou siluetu Radobýlu, jehož svah získal díky nově založeným vinohradům a sympatické zvonici správný vinařský kabátek. Ujala se nás milá paní majitelka a popovídala nám o vinařství, vínech, plánech do budoucna. Některá vyjádření bych teda považovala za sporná (např. o nevhodnosti levných šroubovacích uzávěrů a skvělých uzávěrech skleněných - těmi jsou ostatně pod Radobýlem takřka posedlí, zdá se, že je neopomenou zmínit v žádném textu, rozhovoru či článku) a některá za úsměvná, ale věřím, že většina návštěvníků nejsou šťouraví hnidopiši, takže z hlediska široké veřejnosti se tu člověku dostane opravdu milého přivítání a povídání. Degustační místnost je příjemná, světlá, klimatizovaná (!), disponuje dětským koutkem (boží nápad!) a zdobí ji velkoformátové fotografie vinic. Všechno to působí velice čistě a nepřeplácaně. Plusové body vinařství získává za zaměření na suchá vína. Na webu jsou navíc uvedeny dny a hodiny, kdy je pro veřejnost otevřeno, takže není třeba se složitě objednávat a domlouvat, což je mi v situaci s batoletem se zcela nespolehlivým režimem velmi sympatické.

Ve vinařství Porta Bohemica

16. srpna 2018 v 13:45 | Evas |  Ve vinařství
Jsem podnební smolař, neboť v chladném a deštivém týdnu jedu na Šumavu, kde je ještě chladněji a deštivěji, a v pekelném vedru jedu do Polabí, kde je vedro úplně nejpekelnější. A když už si domluvím návštěvu ve vinařství disponujícím chladným sklepem, postihnou podstatnou část rodiny zdravotní potíže a ještě k tomu ta úplně nejpodstatnější část (tj. dvacetiměsíční batole) se ve sklepě bojí a chce trávit čas degustace na rozpáleném dvorku. Himlhergot, můj pomaloučký návrat do vinného života prostě nemůže projít hladce! Ale dost stížností, jinak byla totiž moje první návštěva vinařství za dětného stavu úžasná - strašně milí lidi, kteří dělají hodně dobrá vína, co víc chtít? O vinařství Porta Bohemica slyším ze všech stran, ale kromě letmého setkání s pár vzorky na Jiných vínech před pěti lety, jsem do minulého týdne neměla tu čest se jejich vína normálně napít. Už mi připadalo, že jsem snad poslední na světě! Takže byl čas s tím něco provést.

Dobré víno, které bych radši nepila

19. července 2018 v 13:42 | Evas |  Jen tak
V jednom teplém letním podvečeru jsme doma vypili moc pěkné víno - Pinot noir 2012 bořetického mistra vinaře Oty Ševčíka. Dnes už je pěkně nazrálé, voní po višních, jahodách, čokoládě, kouři a dřevě a jeho chuť je lahodně harmonická, plná zralé ovocné šťávy a nasládlé čokolády a jeho struktura je pevná, vrstevnatá, dotyk na jazyku sametově hladký a dochuť příjemná a dlouhá. Víno jsme si užili a vychutnali. Ale mnohem raději bych byla, kdyby tomu tak nebylo. Mnohem raději bych tento zážitek oželela a tohle víno neměla, protože jsme ho dostali od kamaráda, dlouholetého spolehlivého vinného kumpána, který se zbavoval vinných zásob, neboť po sérii infekcí a dalších problémů ztratil čich a po měsících až letech čekání si musel přiznat, že už se to bohužel nezlepší. Víno prý bez čichového vjemu chutná vlastně dost hnusně. Všechno bez čichového vjemu prý chutná hnusně. Pije vlastně jen vodu, ta jediná chutná stejně jako dřív. Mrzí mě to, milý P. A díky!


Zralé a zralejší

10. července 2018 v 13:10 | Evas |  Jen tak
Znovínský najburk (Neuburské 2013, pozdní sběr, trať Weinperky, Miroslav) jsme dostali od kamarádů a rovnou říkám, že byl moc pěkný. Měl krásně zralou vůni plnou čerstvě posečené trávy, rybízového listí, medu a květin. Jeho chuť byla šťavnatá, ovocitá, připomínala zralé angrešty, kyselina byla pořád krásně živá, výrazná a pikantní. Dochuť vína byla dlouhá, jeho struktura pevná, vespod byla jemně znatelná mineralita. Bylo parádně pitné a moc hezky zralé. Pokud ho doma někdo máte, vůbec se ho nebojte!


Cabernetový sběr

3. července 2018 v 12:40 | Evas |  Jen tak
Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, Cabernet Cortis. Pravda, nejsou to zrovna "letní" odrůdy, ale tak nějak se u nás poslední dobou tahle trojice sešla. Teda Cabernet Moravia 2016 Tomáše Čačíka se tu objevuje docela často, tohle víno mi neuvěřitelně sedlo a je to v současnosti jistota, po které sáhnu, když si chci udělat radost, když mám za sebou těžký den, když mám za sebou krásný den, když nemám chuť na překvapení, když mám chuť nechat se překvapit tím, jak je vždycky dobré, no prostě kdykoliv. A to se musím přiznat, že první prochutnání Čačíkových šestnáctek mě po ročníku 2015, který mi přišel vynikající, malinko zklamalo. Roli jistě hrálo to, že tomu chyběl příběh, protože tenhle ročník jsem neochutnala přímo ve sklepě, jako několik před ním, ale i s tímto vědomím se mi vína zdála jaksi syrovější, méně uspořádaná… Ale ono to jenom chtělo čas! Cabernet Moravia má pěknou vůni plnou ostružin a černého rybízu s bohatou dávkou voňavého koření a teplejší šťavnatou ovocnou chuť s pikantní kyselinou a čokoládovým podtónem. Parádně se pije, není to těžká bomba, ani žádná vodička. Je zkrátka tak akorát.

Třikrát Bordeaux

29. května 2018 v 12:54 | Evas |  Degustace
Při našich pravidelných domácích slepých degustacích obvykle kromě oněch slepých vzorků ochutnáme i něco jiného, nejčastěji něco, co je pokud možno hodně vzdáleno hlavnímu tématu. Po osmnácti Frankovkách fakt není chuť si otevřít něco červeného z Moravy a po dvaceti vzorcích Pinot Blanc opravdu nikdo neprahne třeba po Chardonnay. Posledně jsme zkoumali muškáty, tak je Tom doplnil pěknou červenou trojicí z Bordeaux.



Další články


Kam dál