Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Třikrát Bordeaux

29. května 2018 v 12:54 | Evas |  Degustace
Při našich pravidelných domácích slepých degustacích obvykle kromě oněch slepých vzorků ochutnáme i něco jiného, nejčastěji něco, co je pokud možno hodně vzdáleno hlavnímu tématu. Po osmnácti Frankovkách fakt není chuť si otevřít něco červeného z Moravy a po dvaceti vzorcích Pinot Blanc opravdu nikdo neprahne třeba po Chardonnay. Posledně jsme zkoumali muškáty, tak je Tom doplnil pěknou červenou trojicí z Bordeaux.


 

F jako Frankovka či Falanghina

22. května 2018 v 12:17 | Evas |  Jen tak
Aktuálně u nás doma frčí Maxipes Fík a hlášku pana učitele "F jako Fík" slyším i několikrát denně. Není divu, že mě F jako… napadlo i při pohledu na tyhle dvě lahve, které jsme vypili začátkem května.


Frankovka 2014 Oty Ševčíka mě trochu překvapila, pamatovala jsem si ji jako tvrdší, z počátku trochu nepřístupné víno, které potřebovalo víc času k rozdýchání a otevření se. Tentokrát ovšem působila vesele a mladě, shodli jsme se s ostatními pijáky, že cítíme lehoučké perlení na jazyku. Chuť byla ovocitá, hlavně višňová, lehce kořeněná a čokoládová, kyselina nepůsobila nijak řízně, spíš svěže a čerstvě. Lehké, příjemné pití.


Muškáty naslepo

26. dubna 2018 v 11:29 | Evas |  Slepice aneb slepé degustace
V dubnu se naše stabilní šestičlenná parta znovu sešla při domácí slepé degustaci, předmětem zkoumání byly tentokrát muškáty. Radši ani nebudu vzpomínat, kdo tuhle odrůdu navrhl a kdo a proč tu volbu vlastně schválil, nicméně stalo se, a čím víc se blížil termín akce, tím větší obavy mě naplňovaly. Obvyklý počet vzorků při těchto akcích se blíží dvacítce a mně se při představě dvaceti muškátů vždycky podlomila kolena, zdřevěněl jazyk a rozbolela hlava. Podobné scénáře ale zřejmě trápily i ostatní účastníky, takže jsme se nakonec usnesli na rozumných jedenácti vzorcích, navíc viditelně volených se snahou co nejvíc se vzdálit typické podobě Muškátu moravského - polosladké navoněné bezduché tekutině bez kyselin a jakékoliv struktury. Současně jsme se rozhodli vzít do hry různé muškátové varianty, abychom se nemuseli omezit pouze tuzemskou nabídkou. Výsledná sestava tak nakonec byla nad očekávání … snesitelná ;) Akce se konala u nás doma, takže následná správa otevřených lahví zůstala na nás - několikadenní dopíjení sice nebylo tak radostné jako třeba u minulých frankovek, ale až na nějaké drobné poslední hlty jsme to v pohodě zvládli - i to snad svědčí o tom, že při výběru vzorků jsme měli docela šťastnou ruku.

 


Korábův Natur ryšák 2015

24. dubna 2018 v 10:56 | Evas |  Jen tak
Připadalo mi docela vtipné, že jsem při hrabání v lednici narazila na tuhle láhev zrovna v den, kdy jsem si přečetla na webu O víně tuto recenzi, a to aniž bych vůbec tušila, že tohle víno ještě doma máme. Byla to jednoznačná výzva, která se nedala ignorovat. Navíc jsem si ho tu pochvalovala právě před rokem, takže nastal čas akorát na revizi. Nic moc se ovšem revidovat nebude, bavilo nás loni, baví nás i teď. Víno v nás zahučelo raz dva, protože se parádně pije. Díky nízkému alkoholu je to fakt příjemné pití, které nakopne a neunaví. Má krásnou pomerančovou vůni s bylinným a čajovým nádechem a osvěžující živou chuť s velmi dlouhou navinulou dochutí, která na dlouho ulpí na patře. Působí možná o něco umírněněji než před rokem, není už tak mladistvě svěží, je ale pořád krásně živé. V naší láhvi naštěstí žádné stopy únavy nebyly.

(Ryzlink vlašský, trať Psinky, Boleradice, zbytkový cukr 1,1 g/l, kyseliny 4,8 g/l, 11 % alkoholu, akátový sud, "oranžové víno")

13, 12, 11

20. března 2018 v 12:12 | Evas |  Jen tak
Není to odpočet do velkého třesku, pochopitelně jde o ročníky. Ten nejmladší, Chardonnay 2013 od Zdeňka Vykoukala, dovezli ségra se švagrem. Je to parádní víno. Má sytě zlatou barvu a krásnou nazrálou a elegantní vůni, pořád svěží a živou, s vyladěným štychem zakouřeného dřeva. Chuť je lahodně ovocná, krémová, plná, kulatá a vrstevnatá, nepůsobí ovšem těžce, je krásně šťavnatá a svěží. Kyselina je pevná a dochuť dlouhá. Krásně se pije. Flaška v nás zahučela jako nic.


Cabernet Moravia 2012 Tomáše Čačíka na mě jednoho dne mrknul z lednice, že jako nastal jeho čas. Tak pojď, řekla jsem. A šel. A byl skvělý! Měl krásnou teplou zralou a bohatou vůni ostružin až ostružinové marmelády a pořádné dávky koření a mazlivě hladkou zralou chuť plnou ovocné šťávy a jemné čokolády. Lahodné, kořeněné, zralé, ale pořád v kondici, vstřícné a přátelské, úžasně pitné víno. Mňam!


Acolon, mého srdce šampion?

13. března 2018 v 12:25 | Evas |  Jen tak

Řekněme si to upřímně hned na úvod - ne, nebude to mého srdce šampion. V místním Farmářském krámu, kam chodím nejčastěji pro pivo a megapytle nechutných kukuřičných křupek, které nebohým dětem chutnají jen proto, že ještě neochutnaly tukem nacucané chipsy, mají i regál s vínem. Nedávno se tam objevila celá řada bio vín z vinařství Veritas, ale pohled na jejich obsahy cukru mě zpočátku vyděsil natolik, že jsem se nějakou dobu k chlaďáku s pivem kradla radši jinou uličkou. Tento týden jsem ale posbírala odvahu a ponořila se do toho znovu a našla jedno suché víno! Červené.


Acolon 2015, výběr z hroznů (trať Ostrá, Klobouky u Brna), má velmi temnou, téměř černou barvu, jen při okrajích prosvítá rubínová červeň. Vůně je ovocitá a zvláštně kořenitá, lehce do marmeládových tónů a s jemným štychem santalového dřeva. Chuť připomíná velmi zralé třešně, vespod cítím nasládlou linku, delší závěr je čokoládově nahořklý. Chybí tomu živější kyselina, lehkost, energie. To víno prostě nemá šťávu. Není to průšvih, umím si představit skleničku k nějakému kořenitému pokrmu. A vlastně skleničku jsem v pohodě vypila i jen tak. Ale větší množství by na mě asi působilo trochu únavně a nezáživně. Navíc si nejsem jistá, zda by mi ta parfémová vůně nelezla na nervy ;)


Vína na Valentýna

20. února 2018 v 12:28 | Evas |  Jen tak
Valentýna jsme neprožívali a neslavili ani zamlada, natož po 18 letech vztahu. Zřejmě bych si na něj ani nevzpomněla, kdybych se při procházce s kočárkem nedala do řeči s babičkou malé Valentýnky, která se zmínila, že vnučka má zrovna v ten den svátek. Ale muž si vzpomněl. Přiletěl s jazykem na vestě ze služební cesty ve Švýcarsku, aby ještě zastihl synka v bdělém stavu, jelikož ten začal zrovna během oné služební cesty chodit. A když pak mládě konečně usnulo, vytasil se s valentýnským dárkem - degustačním platem švýcarských sýrů! Bravo. Kytky mám radši na zahradě než ve váze a sladkosti taky moc neocením. Ale sýr, ten si dám líbit!


Vulkanický cabernet z Galileje

13. února 2018 v 9:55 | Evas |  Jen tak
Při víkendové návštěvě u rodičů jsem měla možnost ochutnat víno, k jakému se moc často nedostanu - Cabernet Sauvignon z Izraele. Vinařství Har Odem (Rubínová hora) nese jméno podle hory sopečného původu v Golanských výšinách. Rodinné vinařství Idit a Michaela Alfasiových založené v roce 2003 sídlí ve vesnici Odem v nadmořské výšce 1 100 metrů a obhospodařuje vinice na svazích Golanských výšin a Horní Galileje. A právě z galilejské vinice Kfar Yuval, která je nejsevernější izraelskou viniční tratí, pochází "můj" cabernet. Volcanic Cabernet Sauvignon 2015 má velmi temnou barvu a výraznou a silnou vůni ostružin, kávy a pořádné dávky koření. Je plné, na jazyk dopadá docela těžce, mírně drhne a maličko svírá, je plné ostružinové šťávy a závěr je výrazně kávový, dochuť dlouhá. Je to víno přísné, silné, chlapské, takový lomcovák. Bodejť, s 15,5 procenty alkoholu! Pokud se ale víno pije při nějaké rozumné teplotě, alkohol nijak dryáčnicky nepůsobí ani neotravuje. Jo, líbí se mi!

Skvělý vlašák, úžasný muškát

8. února 2018 v 12:48 | Evas |  Jen tak
Dnes se mi chce být výhradně pozitivní! Tahle dvě vína si prostě zaslouží pochvalu.


Resch 2015 Zdeňka Vykoukala je na slupkách macerovaný ryzlink vlašský krásné jantarové barvy s výraznou vůní pomerančů, koření a bylinek a lehkým lékárenským štychem. Má výraznou, sytou chuť s pěknou kyselinou, jemnou a příjemnou třapinovou svíravostí a pevným, dobře strukturovaným tělem. Je to víno krásně pitné, živé, zdravé, přitom elegantní a sebevědomé.


Muškát moravský 2016 Tomáše Čačíka si taky prošel macerací (21 dní) a výsledkem je víno s krásnou květinově-kořenitou vůní s plnou, pevnou, vrstevnatou chutí s živou kyselinou a příjemnou dlouhou dochutí. Tohle víno má prostě "drajv", je živé, zdravé, lahodné, vzhledem k odrůdě nečekaně plné a charismatické.


Tři veltlíny

29. ledna 2018 v 12:34 | Evas |  Jen tak
Když jsem onehdy zase jednou vyhazovala do kontejneru prázdné lahve, vůbec to nevypadalo na leden, ale spíš na léto - převaha bílých, dokonce jedno růžové, vesměs svěží, čerstvá, lehká vína. Mám na ně nějak chuť! Asi podvědomé vyhlížení jara ;)


Dnes se mrknu na tři veltlíny. Dva z nich jsme si v létě dovezli z letní dovolené v Novém Šaldorfu: Grüner Veltliner 2016 Weinviertel DAC Hundspoint z vinařství Edlinger se nám zalíbil při ochutnávce ve vinotéce v Retzu a Veltlínské zelené EXTRA 2015 z vinařství Piálek&Jäger mi koupil muž jako odškodné za to, že se poflakoval po šaldorfských sklepech, zatímco já uspávala mládě. Rakouský veltlín je téměř bezbarvý a má jemnou květinovo-citrusovou vůni, krásně svěží, příjemnou, lehce kořenitou. Svěží ovocná chuť má delší citrusový závěr a chladivou minerální linku. Je to víno lehké a svěží, ale není to žádná jednoduchá vodička - má strukturu, délku, pevnost. Příjemné pití.


Další články


Kam dál