Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Na burgundách u Lachtana

11. července 2011 v 15:15 | Evas |  Degustace
Poté, co byl můj oblíbený vinný sklípek v Musílkově zavřen, jsem myslela, že s játrovražednými výlety na Smíchov je konec. Nedávno otevřená vinotéka U Lachtana mě ale přesvědčila o opaku: po dvou fajn degustacích mám neblahé tušení, že jsem tu nebyla naposledy.



Ochutnávka francouzských vín z oblasti Languedoc-Roussillon pod vedením dovozce Dušana Hanzlíka byla moc příjemným komorním dýchánkem. Pokud nepočítám majitele vinotéky Petra Láchu, sedělo nás tam všehovšudy šest. Z takové (ne)účasti asi pořadatelé moc velkou radost neměli, pro nás ochutnávače to ale byl víc než příjemné. O mnoho víc lidí se do maličkého salonku ani nevejde, ale takových 12 lidí nejspíš ještě docela pohodlně. Dušan Hanzlík mluvil spíše o odrůdách, oblastech, vinařích, se kterými se setkal, o ročnících a o svých cestách do Francie, než o samotných vínech. Tedy ke každému řekl informací až až, ale nevnucoval nikomu své chutě ani marketingové plky, jak to někdy u obchodníků bývá. Byla to prostě moc fajn akce, o vínech ale nic nenapíšu, přestože mám zápisků habaděj - určitě bych všechna ta zdvojená písmena a čárky v protisměru a nedej bože stříšky poplantala a byla za troubu.

K troubovitosti se teda radši rovnou přiznám a radši napíšu něco víc k další akci, které jsme se U Lachtana zúčastnili koncem června. Ochutnávka s názvem "Burgundské z Čech a Moravy, aneb co nám zde zanechal Karel IV." měla téměř domácí atmosféru, protože Petr Lácha ji pojal jako slepou degustaci, kdy postupně přinášel lahve zabalené do utěrky a my měli poznat, oč jde, teda aspoň odrůdu, oblast, ročník - prostě takové ty základy, co má každý, kdo vypil víno s motýlem, v malíku. Že jde o některou burgundu jsme věděli předem. Jinak jsme samozřejmě poznali prd. Leda tak modrou od ostatních. Ale byla to prča, o tom žádná.

Hned první vzorek mě strašně bavil. Ve vůni asi lehce naoxidovaného vína jsem cítila čerstvé vlašské ořechy, které je nutné ještě vybalit z hořkého povlaku, a slupky z jablek, nebo spíš téměř kalvádos. Víno působilo sympaticky malovinařsky, nevyumělkovaně, přirozeně. Většině z asi osmi devíti návštěvníků degustace se zdálo špatné, za zenitem a na vylití. Lehká "jabkovitost" mi ale vůbec nevadí, víno bylo na pití moc příjemné a hlavně ne nudné. Možná měli ostatní pravdu a víno už to mělo za sebou, ale jelikož jsem už jsem požila několik různých Stáwkovin a Osičkovin, nejsem si tak úplně jistá, zda se víno dřív projevovalo jinak a zda se vůbec projevovat jinak mělo. Já s P. jsme s ním byli velmi spokojení. A co to vlastně bylo? Směs Rulandského bílého a Rulandského šedého 2007, pozdní sběr z VSV Karlštejn.

















Druhý vzorek, Rulandské šedé 2009, pozdní sběr z Lobkowiczkého zámeckého vinařství Roudnice nad Labem (trať Liběchovská) měl svěží vůni a výraznou, silnou chuť, bylo tělnaté, chuťově harmonické, s příjemnou kyselinou. Zanechávalo dlouhou dochuť. Zpětně jsme ho zhodnotili jako nejlepší bílé večera.
Trochu mě zklamalo cuvée Enotrion 2008, české zemské víno z mělnického vinařství Kraus. Směs Rulandského bílého (55%), Rulandského šedého (35%) a Chardonnay (10%) by snad měla být vlajkovou lodí tohoto vinařství, ale ještě před odhalením etikety jsem si zapsala, že se mi to zdá buď moc mladé, nebo neurovnané a neharmonické, sice šťavnaté, ale trochu otravné, navíc mi ze skleničky něco divně smrdělo, jaksi zapařeně. Když si vzpomenu, jak jsem se nedávno rozplývala nad Mělničinou! Na tu bych teda měla mnohem větší chuť.
U čtvrtého vzorku jsem se v duchu trochu omluvila Enotrionu, protože tam nás teprve čekaly divnovůně - vůbec jsem nedokázala identifikovat, oč jde. Kamarád říkal, že to muselo být v akátovém sudu, ale to by v něm podle mě musel tak rok předtím zrát Jar na nádobí. Nakonec jsme našli společné pojmenování "instantní víno", úplně mi vytanula na mysli piksla s nápisem "Zalij vodou" :) Vtipné bylo, že tohle jarovíno bylo ve skutečnosti biovíno. České zemské Rulandské šedé 2009 z vinných sklepů Kutná Hora. Tak to by tedy nešlo, přátelé.
Polosladké pozdněsběrové Rulandské bílé 2007 z České zemědělské univerzity (trať Neuberská, Mělník) mělo zpočátku nezajímavou, nevýraznou vůni a ani chutí nenadchlo, ale po skončení degustace, když jsem se k němu vrátila, se mi začalo docela líbit. Vyšší kyselina mi sice chyběla, ale víno přesto nepůsobilo otravně sladce a nakonec to bylo celkem fajn pití, asi spíš do gastronomie.
Poslední bílý vzorek, polosuché zemské Chardonnay 2008 od pana Miklici ze sdružení Collegium Vinitorum z Moravské Nové Vsi mělo zajímavou, trochu divočejší vůni a sladší chuť tentokrát nepostrádala parťáka v podobě výrazné kyseliny. Celkově se jednalo o velmi příjemné, svěží, nekomplikované víno, které se moc dobře pilo.
První červený vzorek měl typickou pěknou pinotovou vůni, ale slabší tělo s výraznou tříslovinou a v chuti po chvíli vystoupily jakési zelené tóny, řekla bych, že surovina byla možná nedozrálá. Nebylo špatné, sice z něj trochu lezl alkohol, ale jinak docela pitné. Tipovala jsem nějaké malé vinařství z Čech a byla to opět Česká zemědělská univerzita. Rulandské modré 2007, pozdní sběr, je taktéž z mělnické trati Neuberská.
Barvou typicky pinotové, ale podle vůně a chuti zpočátku moc ne - takové bylo Svatohubertské víno (prý 2003) z Vinných sklepů Kutná Hora. Když se ale nechalo trochu rozdýchnout, otevřelo se do krásy. Na jazyku sametové a kulaté, teplé, kořeněné, ve vůni jahodová marmeláda, čokoláda. Zajímavé víno, které potřebovalo zřejmě mnohem víc času, než mu bylo na degustaci dopřáno.
Krásnou vůní s animálními a až dvorečkovými tóny ohromilo Rulandské modré 2006 ve výběru z hroznů od Štěpána Weitosche z Kralup nad Vltavou. Aroma bylo vrstevnaté, složité a proměnlivé, od teple jahodových vůní, přes ony stájové projevy až ke kouři a vůni spáleného dřeva. Chuť se mi zdála trochu v závěsu, přece jen vůně slibovala zcela ojedinělý zážitek - ale to je spíš problém můj a mých nenaplněných, přehnaných očekávání. Chuť byl srovnaná, nic netrčelo, nic nechybělo ani nepřebývalo, v ústech bylo víno příjemné a lahodné, ale pro mě zkrátka víc na čuchání než na mlsání. Nejlepší červené večera.
Netypičností udivilo Rulandské modré 2009 ze Znovína (výběr z hroznů, trať Staré vinice, Havraníky, zbytkový cukr 2,2 g, kyseliny 4,2 g). Sytě temnou barvu následovala vůně typická pro maličko nedozrálý Cabernet Moravia (zelená paprika), chuť byla sice fajn, ale pinot bych netipovala ani pod pohrůžkou násilí. Trochu zklamání.

Ochutnávky naslepo jsou trochu adrenalin, srazí vám hřebínek, jsou trochu sebemrskačské a nesmírně zábavné. Proto se jich tak ráda účastním. Tahle mě bavila, výběr vín byl zajímavý a převaha českých vín potěšila. S čím si uděláme U Lachtana ostudu příště, to ještě nevím, každopádně se tam ráda zase vypravím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 MT MT | 13. července 2011 v 8:27 | Reagovat

musím se přiznat, že Enotrion jsem vůbec nepochopil - proč to bylo vytvořeno ... sice fajn nápad udělat burgundskou směs, ale působí to naprosto bezduše, jako kdyby to bylo vytvořené, protože to tak někdo chtěl, bez ohledu na to, co k tomu říkala ta vína, navíc působí silně odděleně a každé víno se na jazyku projevuje individuálně a separée.

Musím naznat, že z těch pár vín, co jsem od Krause měl možnost ochutnat, je pro mě paradoxně nejlepší ač jednoduchá a přímočará bílá i červená mělničina, nejen skvělým poměrem cena / výkon.

2 evas evas | E-mail | Web | 14. července 2011 v 17:52 | Reagovat

Tak to jsem ráda, že s tím Enotrionem nejsem úplně mimo. Vůbec jsem nevěděla, co si mám o tom myslet (protože já si nerada myslím něco špatnýho :)

3 MT MT | 15. července 2011 v 17:42 | Reagovat

mně opravdu nejvíc sedla mělničina, a to jsem ještě nevěděl cenu, kdy mi to bylo ještě sympatičtější .)
Prostě fajn víno na pití, na gril, univerzál, jak bílé tak červené. To se opravdu povedlo. Leč mám hloupý pocit, že mu chválím jeho "základní" víno. Nicméně Hibernal taktéž velmi povedený, a i šeďák, ale když jsem se podíval na ty ceny, tak to bych za to opravdu nedal.

4 Širas Širas | E-mail | 18. července 2011 v 15:23 | Reagovat

Malá poznámka ke Krauzovým PN.
PN 2004 chutnaný před 2 týdny. Toto víno má stále co říct. Pěkně se zakulatilo, naleželost je znát, ale není unavené. Dost povedené.
PN 2005 chutnaný před cca 3 měsíci. Nádherné víno, které nezapře odrůdu. Dobrá práce s BQ sudy, které to posouvají víno o level výše a za hranice naší rodné hroudy do míst této odrůdě požehnaným. Jeden z nej pinotů z Čech i Moravy za poslední dobu. Tleskám.
PN 2007 chutnáno před 2 týdny. No kvalit ročníku 2005 zatím nedosahuje, ale má našlápnuto, vyplatí se sledovat jeho vývoj.
Roučí 2008 je to o stupeň zajímavější než základní mělničina. Jednoduché, lehké výborně pitelné. Na běžné pití hodné pozornosti při ceně do 100 Kč.
Mělničiny v obou variantách byly komentovány již výše a s komentářem plně souhlasím.

5 MT MT | E-mail | 19. července 2011 v 13:44 | Reagovat

Nemám Krause napito, na to, abych sálodlouze polemizoval, nicméně s pinoty bychom se asi neshodli - lahve jsem otevřené po tři dny degustoval, a pokud se něco zlepšilo, tak nepatrně ... dobrou práci se sudy si představuji trochu jinak, ale nezavrhuji, naopak si od něj rád ochutnám více vín.
V Čechcách tak málo vinařů, na to abychom si mohli dovolit luxus bezhlavě kritizovat. Čili uzavřu to - vína korektní, čistá, ale z těchto vín jsem si na zadek rozhodně nesednul, nejpříjemnější pro mě byla přímočará na nic si nehrající Mělničina a to Roučí malé - a když vemu v potaz cenu, skvělý kup.

6 evas evas | E-mail | Web | 20. července 2011 v 9:02 | Reagovat

Díky za diskuzi. Pinot od Krause jsem nepila žádný, jedny z nej pinotů v Čechách jsem pila nejspíš od Bettiny Lobkowicz. Nezbývá než si nějaký Krausův sehnat a porovnat :)

7 b.š. b.š. | 21. července 2011 v 7:23 | Reagovat

Jestli jsem se nepřehlíd, Kraus dělá RR a Kerner i z Benátek n.J. Nepil jste někdo?

8 Sajmik Sajmik | 21. července 2011 v 15:35 | Reagovat

"Zdvojená písmena a čárky v protisměru a nedej bože stříšky" by ti určitě všichni odpustili (spousta vínomilců a dovozců apod. si s nimi také hlavu neláme). Osobně mě by languedocká vína zajímala, Hanzlík má v ceníku spoustu (pro mě) neznámých jmen. Takže odvahu a falešnou skromnost stranou!

9 mentzer mentzer | Web | 7. září 2016 v 15:00 | Reagovat

online pujcky trhové sviny [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama