Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


V neuvěřitelných sklepech Luďka Botura

29. července 2011 v 17:18 | Evas |  Ve vinařství
Podrobnější report z návštěvy u vinaře Luďka Botura ve Strážnici, který jsem slibovala v minulém dovolenkovém článku.


Nejsem si úplně jistá, ale myslím, že do sklepa Luďka Botura mě poslal Marek Vybíral z vinařství Krásná hora. Jako že to stojí za vidění. Na jeho doporučení jsem si vzpomněla, když jsem se hledala nějakou strážnickou oběť, ke které bychom se mohli na chvíli vetřít do sklepa.

Nechtěli jsme žádné večerní vysedávání a popíjení ve sklepě, měli jsme zájem jen nakouknout do sklepa, prohodit pár slov s vinařem, něco málo ochutnat a hlavně koupit nějakou menší zásobičku na loď, případně tekutý suvenýr na doma. Takže přestože měl pan Botur asi dost práce a zahradu plnou stavebních dělníků, byl ochotný nám asi hodinku věnovat. Nejdřív jsme nakoukli do místnosti s nerezovými tanky a pak jsme za povídání pana vinaře, co a jak ve vinařství chodí, procházeli podzemními prostorami plnými lahví, krabic a vinařských nádob a dalšího náčiní a pak jsme ještě pár schodů sešli do dalšího sklepa, kde leželo červené víno v sudech barrique.


Začaly ve mně hlodat pochybnosti, jestli jsme u správného Botura nebo zda jsem si to Markovo doporučení nevyložila nějak špatně - sklípek byl fajn, nic extrapozoruhodného jsem ale neviděla. Na barikové ležáky jsme ale jen nakoukli a pak pan Botur řekl, že teď půjdeme teda něco ochutnat. A šli jsme. Do sklepa pod sklepem. A tam už mi bylo jasné, že jsme u správného Luďka Botura a tohle za vidění rozhodně stojí: pan Botur nejspíš podkopal celou Strážnici a pokud bude ještě kousek pokračovat, nateče mu tam celý Baťák. Báňským způsobem hloubené sklepy mají na ničím nepokrytém stropě viditelné vrypy v hornině, podpěry tvoří betonové sokly sloužící současně jako přihrádky na lahve. Sklep je široký tak akorát na ramena rozložitějšího člověka (nebo boky slovanské ženy) a po obou stranách lemovaný tisíci flašek. Dlouhatánská ulička končí křižovatkou "téčkem" a napravo i nalevo vidíte totéž: zase úzká ulička, po obou stranách vyrovnaná lahvemi, do nekonečna. A další křižovatka, a další… Pan Botur nasadil tempo a protože je to velký chlap, museli jsme sebou sakra hodit, abychom jeho krokům stačili. A že jsme mazali, aby se nám neztratil! Tak, že jsem to ani vyfotit nestihla! Po pár křižovatkách jsem už nevěděla, jak zpět, a vzpomněla si na Donutilovu historku s Chroustalem v karvinských dolech: "Jak se mi tu kdo zamoce, tak už se mi z teho nevymoce." A taky že bych se nevymotala! Kdyby nám pan Botur utekl a zhasnul, bloudíme tam nejspíš dodnes :)


Nakonec jsme došli do "slepé uličky", která se rozšířila do jakéhosi sálku, opět se stěnami obloženými lahvemi. Nejdřív jsme ochutnali několik mladých vín, vesměs vína svěží, lehká, velmi suchá. Nejvíc se mi líbilo hned úvodní, jemné, lehké, minerální a velmi pitné Veltlínské zelené a elegantní a plnější Sylvánské zelené. Povedený byl i Sauvignon 2010, který v ovocné vůni skrýval i stopu po kopřivách, a to v míře, která mi velmi lahodí.


Pak jsme si prošli malé srovnání tří ročníků Chardonnay. Mladé mělo sladkou vůni, ale bylo svěží, ovocné. Chardonnay 2009 VzH působilo v chuti jako sladší, medovější, přestože se jednalo taky o suché víno. Vůbec mě velmi potěšilo, že pan u pana Botura ochutnáte v drtivé většině vína suchá, a to právě i u odrůd jako je Chardonnay, muškát nebo bílé rulandy, které si mnozí vinaři jinak než "nasladko" snad ani neumějí představit. Nejlepší z trojice bylo Chardonnay 2008 PS, nazrálé, elegantní, přesto svěží a lahodné. Ačkoliv nejsem zrovna fanoušek šardonky, tuhle jsem si koupila i nějaké bližší domácí prozkoumání.


Koupili jsme si i Cabernet Sauvignon 2010 Rosé, krásně ovocné, osvěžující, šťavnaté a moc příjemné suché růžové víno, které přímo vybízí k vychlazení a línému letnímu popíjení.


Hodně se mi líbila Boturova červená vína. Fajn byl ve vůni lehce animální Modrý Portugal 2009 PS, v chuti ovocný, hladký a příjemný, nebo pepřově-paprikový, výrazný a silný Alibernet 2009 nebo Merlot 2008 PS, plný lesního ovoce, kořeněný, sametový, lahodný. Frankovka 2009 VzH byla čerstvě nalahvovaná, takže trochu neurovnaná a výrazně ovlivněná sudem barrique (Luděk Botur používá tyto sudy na všechna červená vína kromě Modrého Portugalu), zato ve Frankovce 2008 už byly vanilkové a kouřové tóny jen k vytušení někde na pozadí krásné ovocně teplé chuti.


Líbilo se mi Rulandské modré 2005 VzH, které mělo krásnou typicky pinotovou barvu i vůni s lehce animálními tóny a na jazyku bylo srovnané, sametově hladké, lahodné. Velmi zajímavý byl Cabernet Sauvignon 2003 - se zavřenýma očima bych tipovala po čichu bílé, velmi sladké víno. Zůstal moc příjemný, žádná stařina, jen velmi zajímavé a pitné víno. Láhev prý byla otevřená už pátý den. V tu chvíli jsem přestala mít obavy o osud dalších více než dvaceti otevřených lahví, které zůstaly po nás - Boturova vína zřejmě není nutné do druhého dne vypít :)


Moc jsem si chtěla koupit Cabernet Moravia 2009, hlaďoučké víno s krásnou vůní lesního ovoce a stopou kávy s mlékem a příjemnou dlouhou dochutí. A úplně nejvíc jsem si dělala zálusk na Cuvée 2009, perfektně vyváženou směs 40 % Cabernetu Sauvignon, 20 % Alibernetu, 20 % Merlotu a 20 % André. Nemůžu o něm nic moc napsat - bylo to totiž moc dobré červené víno, ze kterého nic nevyčnívalo, nic mu nescházelo, bylo zkrátka znát, že s cuvée si pan Botur pohrál tak, aby bylo tak akorát. Bohužel červená vína ročníku 2009 se ještě neprodávají (snad kromě Modrého Portugalu), takže jsme si koupili aspoň o ročník starší Merlot a Frankovku.


Pan Botur, i když se ze začátku zdál trochu morous, se po chvíli rozpovídal a nakonec s ním byla opravdu sranda. Když uprostřed těch nekonečných regálů s lahvemi řekl, že "nějaké stálé zákazníky, které takhle beru občas do sklepa, samozřejmě mám, ale nějaká reklama nebo nabízení vín, to ne, prč taky?, sám mám málo!", šla jsem do kolen.



Mimo jeho strážnické vinařství se Boturova vína dají koupit pod etiketou obchodu s vínem Monarch. Ročně vyrobí až 50 tisíc lahví, hrozny nakupuje od osvědčených smluvních pěstitelů, z nichž někteří pěstují odrůdy vlastně hlavně podle potřeb vinařství Botur.


Bylo to fajn setkání, nečekala jsem, že ochutnáme tolik dobrých vín. Vzorků bylo téměř pětadvacet a některé z nich byly opravdu výborné, ani jedno víno mi nevadilo, každé z nich by u mě doma našlo uplatnění :). Vyloženě potěšila drtivá převaha suchých vín a poměrně dlouhý čas, který se tu dopřává červeným vínům. A sklepy - z těch jsem doteď na větvi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 J.Č. / Jižní svah J.Č. / Jižní svah | E-mail | Web | 29. července 2011 v 17:25 | Reagovat

Ha, zní to lákavě! Jsem měl od Botura v posledních letech jen nějaké dva obludné (a poněkud neharmonické, třeba Chardonnay VZH 2006 se 14 alkoholu) přívlastky se zbytkovým cukrem a takhle si ho i zařadil. Takže budu muset dát šanci těm suchým :o)

2 evas evas | E-mail | Web | 29. července 2011 v 17:33 | Reagovat

[1]: To já vůbec nevěděla, kam jdu :) Nikdy předtím jsem nic od něj neměla. Právě absence jakýchkoli očekávání je někdy možná ta nejlepší průprava :)

3 Mikuláš Mikuláš | Web | 30. července 2011 v 17:47 | Reagovat

Moc pěkně napsáno, jen jedna technická..škoda, že se na fotografie nedá kliknout pro zvětšení (nebo alespoň mě to nejde:)). Mikuláš

4 Lukáš Lukáš | E-mail | Web | 30. července 2011 v 20:50 | Reagovat

No pěkně Evi. Hezké povídání, zajímavý vinař a zajímavá, suchá vína. To se musí vyzkoušet...! :)

5 Evas Evas | E-mail | Web | 1. srpna 2011 v 10:59 | Reagovat

[3]: Děkuji. Nejde, nejde, protože jsem technickej antitalent a už jen vytvoření článku je pro mě náročná činnost :) Taky to byl hlavní důvod, proč jsem tak dlouho neměla vlastní blog - mě tak strašně nebaví řešit tyhle záležitosti! :) Takže jestli někdy objevím, jak vkládat fotky tak, aby se daly zvětšovat, tak to bude dílem náhody a pak prostě zvětšovat půjdou :)

6 Sajmik Sajmik | 1. srpna 2011 v 17:27 | Reagovat

Pro JČ a spol. by obrázky neměly být problém :-)
Můžeš prosím napsat adresu vinařství a zhruba za kolik vína prodává? Díky.

7 Evas Evas | E-mail | Web | 1. srpna 2011 v 17:35 | Reagovat

[6]: Tak doma mám vlastního ajťáka, kdybych s tím chtěla někoho otravovat, tak nespíš vlastního manžela :)

Adresa je tady: http://www.vinobotur.cz/kontaktni-informace.html, ta platí, jinak je ten web zoufale neaktuální. Monarch má jednoduchou cenovou politiku, Boturova vína stojí dost šílených 300 nebo 350 korun. Přímo u pana Botura jsme si vína nakoupili do 150 korun za láhev, což je příjemná cena.

8 milasko milasko | Web | 3. srpna 2011 v 11:36 | Reagovat

Ahoj! Kromě obligátní pochvaly ještě zkouším, jestli už se povede přidat komentář. Asi jsem na něco přišel.

9 -69- -69- | 4. srpna 2011 v 21:49 | Reagovat

kdysi mně Luděk Botur vykládal,že má ten archivní labirynt místo důchodového spoření,ale to bylo v době,kdy si lidi rádi kupovali třeba archivní MT.
P.S.u Boturova bratra se nevařívalo špatně.

10 Evas Evas | E-mail | Web | 5. srpna 2011 v 9:16 | Reagovat

[9]: Vítám tě na mém písečku :) Jo, to o důchodovém spoření nám taky říkal. Vůbec si neumím představit, co všechno v těch sklepech je. Archivní MT tam nejspíš bude taky. Vzpomněla jsem si ještě, že v jednom regále hrál někdo na korcích těch naskládaných lahví piškvorky :)

11 Antonello Antonello | E-mail | Web | 19. října 2011 v 9:15 | Reagovat

Super, tenhle blog je celkem zajímavej. Jdu ještě něco počíst....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama