Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Letně u Lachtana

10. srpna 2011 v 8:39 | Evas |  Degustace
Zřejmě proto, že počasí momentálně vůbec nepřipomíná léto, rozhodli se u Lachtana navodit letní atmosféru aspoň degustací nazvanou Prázdninové cuvée.



Nešlo ovšem o degustaci kupáží, nýbrž o směs odrůd a vinařství, nejspíš podle toho, nač měl majitel chuť a co ho zrovna zajímalo. Nejprve rovnání několika vín dvou vinařství z Březí operujících ve stejných viničních tratích (Liščí vrch a Ořechová hora) - rodinného vinařství Martina Šebesty a vinařství Kern. Spíše malá a mladá vinařství měla být navíc vystavena nelítostnému souboji se zavedeným, podstatně větším hráčem Mikrosvín Mikulov. A k tomu bylo slíbeno něco růžově letního a taky nějaký pozdrav ze zahraničí.

Se Šebestovými víny už jsem se párkrát setkala a většinou ta setkání byla dost příjemná, vína od Kernů vůbec neznám a Mikrosvín jsem kdysi považovala za své oblíbené vinařství, ale postupem času mě nějak přestalo bavit. S prakticky stejnými dojmy jsem odcházela i z Lachtanovy ochutnávky: Šebestova vína byla fajn a ráda kdykoliv ochutnám něco dalšího, vinařství Kern zůstalo po pár vzorcích stále spíše velkou neznámou a mikrosí květinovou Flower Line i nadále moc nechápu, zatímco tradiční je výtečná, ale za příšernou cenu.



Šebesta

Ryzlink vlašský 2010, moravské zemské víno, suché (kyseliny 7,9 g, cukr 5,3 g, extrakt 21,8 g, alkohol 11,5 %), je cuvée ryzlinků vlašských z mikulovska, konkrétně z tratí Šibeniční hora, Liščí vrch a Dunajovický kopec. Voňavé a svěží víno má ve vůni lehce travnaté tóny a vyváženou jemnou chuť. Je to lehký a letní typ vína, které se příjemně pije, neunaví, naopak při dobrém vychlazení spíš povzbudí. Delší dochuť na patře je příjemná.

Sauvignon 2010, pozdní sběr, suché (kyseliny 8,8 g, cukr 7,3 g, extrakt 22,9 g, alkohol 13 %), je mikroregionální cuvée z tratí obce Klentnice. Příjemně aromatické víno (broskve, ryngle, bezová šťáva) není nic pro sladkomily, kyselina je řízná a výrazná. Víno se ale dobře pije a vůbec by mi nevadilo popíjet ho při delším posezení. Vyvolává prostě představu zastíněného altánu v teplém podvečeru, hmmm…

Ryzlink vlašský 2010, moravské zemské víno, polosladké (kyseliny 8,3 g, cukr 24 g, extrakt 23,5 g, alkohol 12 %), byl expresivní, úderný. Cukr překvapivě nebyl nijak otravný - na láhev ve dvou to přece jen asi pro mě není, ale jedna sklenička je příjemně lahodná a čas od času přijde vhod.

Z Šebestových vín jsem měla dobrý dojem, jde určitě o dobře zvládnuté řemeslo (nebo spíš technologii :) a jeho vína kdykoliv ráda znovu ochutnám.



Kern

Ryzlink vlašský 2010, pozdní sběr, polosuché (kyseliny 8,2 g, cukr 9,9 g, extrakt 22,1 g, alkohol 13,5 %), z Liščího vrchu má příjemně svěží, lehoučce mátovou vůni. Zdá se mi, že vyšší cukr a kyselina zatím nejsou ještě úplně harmonické, víno působí šťavnatě a až "nabušeně", ale postrádá jistou eleganci - třeba to vyřeší čas.


Kerner 2010, pozdní sběr, polosladké (kyseliny 8,2 g, cukr 18,2 g, extrakt 24,1 g, alkohol 13,5 %), je velmi výrazné, plné, slinosbíhavé a silné víno z hroznů z trati Ořechová hora. Ve vůni cítím něco jako závan alpy, cosi mentolově větrového. Myslím, že by Kerner od Kerna potřeboval asi taky ještě nějaký čas k ležení. Je to víno zajímavé, s cukrem i alkoholem vyšším než mi na běžné popíjení vyhovuje, ale pro "přípitkové" a dezertní účely příjemné.

Rulandské modré 2008, pozdní sběr, suché (kyseliny 5,2 g, cukry 1,6 g, extrakt 21,9 g, alkohol 12 %), z Ořechové hory má typicky světlejší barvu a můj první dojem z vůně je, že čpí alkoholem, což je při dvanácti procentech trochu divné. Chuť je prázdnější a připomíná nezralé višně, moc mi to nejede. Prázdnou skleničku, ve které bylo rulandské modré, většinou ráda "vyčuchávám" a rochním se v ní, tohle mi bohužel moc nevonělo.

Po třech vzorcích těžko hodnotit celé vinařství, takže bude-li příležitost, dám Petrovi Kernovi a jeho synovi Davidovi šanci ukázat, jak se dokáží poprat s dalšími odrůdami a ročníky. Koupila jsem si jejich Veltlínské červené rané ve výběru z hroznů, které bude čelit konkurenci nejmíň deseti dalších večerek v září při pravidelně náhodné slepé a srovnávací degustaci jedné odrůdy (zápisky organizátora např. tady nebo tady), takže určitě podám hlášení, jak obstálo.




Mikrosvín Mikulov

Ryzlink vlašský 2009, pozdní sběr, suché, Flower Line (kyseliny 5,8 g, extrakt 19,3 g, alkohol 13,5 %, trať Ořechová hora), voněl celkem intenzivně po petroleji (nebo prostě tak, jak někdy vonívají rýňáky), což mi přišlo u vlašáku zvláštní. Kromě toho je cítit alkohol, a to i v chuti. Víno působí na jazyku až olejovitě, v závěru hořce. Vůbec mi nesedí.

Ryzlink vlašský 2006, pozdní sběr, polosladké, tradiční řada (kyseliny 5,6 g, cukr 14,4 g, extrakt 20 g, alkohol 13 %, trať Ořechová hora), má příjemně nazrálou vůni, která trochu připomíná oříšky v medu. Víno potřebuje čas k provzdušnění a otevření, protože první dojem není nic moc, chybí mi výraznější kyselina a všechny chutě jsou jaksi utlumené a udušené, po skončení degustace je víno ale najednou krásně vyladěné a nesmírně elegantní, téměř vznešené.

Žádný obrat v názoru tedy nenastal, tradiční mikrosí řadu si vzhledem k ceně nikdy nebudu kupovat na běžné pití (a vlastně ani na mimořádné, za tu cenu jsou na trhu vína, která mě baví víc) a květinová řada mě neslovuje.



Hradilovo rosé

Cuvée Davis je suché pozdněsběrové rosé půl na půl z odrůd Rulandské modré a Cabernet Sauvignon (kyseliny 7 g, cukr 8 g, alkohol 11,5 %). Má krásnou ovocnou vůni, trochu malinově-ostružinovou a maličko až do velmi zralého černého rybízu. Je to velmi svěží letní víno, přesně takové, jaké se hodí do letních dní, které letos jaksi nenastaly :) Ale k přivolání letní nálady bylo výtečné. Nemám totiž ráda ulepená sladká rosé, která připomínají rozpuštěné cucavé bonbony. Tohle říznější mi sedělo výborně.





Chateau SIMIAN, Côtes du Rhône (Yves a Jean-Pierre Serguier, Piolenc)


Côtes du Rhône Blanc 2010, Appellation Côtes du Rhône Contrôlée (50% Grenache Blanc, 50 % Clairette, obsah alkoholu 12,5 %), voní především po zralých hroznech, trošku možná po meruňkách. Je to víno lehoučké, jemné, v chuti příjemně citrusové, v závěru minerální, velmi pitné a vyvážené. Fajn víno, tak nějak ležérně elegantní.





La Noria 2010, Vin de France (60 % Rolle, 30 % Sauvignon, 10 % Chardonnay, obsah alkoholu 13,5 %) - necítila jsem bohužel ve vůni nic než alkohol, chuť byla příliš nevýrazná, téměř vodnatá. Nechat se opíjet vodou mě moc nebaví, takže tohle víno se srandovní etiketou, která vypadá jako vytištěná z wordu, si mě nezískalo.



Côtes du Rhône Rouge 2009, Appellation Côtes du Rhône Contrôlée (70 % Grenache Noir, 20 % Syrah, 5 % Mourvedre, 5 % Cinsault, obsah alkoholu 14 %), vonělo po bobulovém ovoci, které je bohatě zastoupené i v chuti. Vedle kořeněných tónů ale cítím ale i cosi nezrale zeleného. Třísloviny jsou vyšší, víno nepůsobí zrovna hladce a kulatě. Není špatné, ale myslím, že bylo otevřeno předčasně.


Degustace byla fajn, opravdu taková letně uvolněná, neformální. Pro deníčkáře: analytické hodnoty a další údaje sice zazní, pro jejich přesný záznam je ovšem lepší obhlédnout všechny flašky vlastníma očima :) Což není problém, lahve zůstávají po celou dobu pro kohokoliv dosažitelné.


Co vy? Jak se díváte na vína od Mikrosvínu a jsou vám známí otec a syn Kernovi? A znáte vína Martina Šebesty? Co na ně říkáte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MT MT | 10. srpna 2011 v 17:54 | Reagovat

na Mikros názor mám, ty ostatní pány neznám, takže nemůžu komentovat.
Mikros je marketingově asi úspěšný, leč mně nechutnají ta vína. I když připouštím, že některé věci mají skvělé, resp tratě ... jen kdyby to tak tou technologií nemrvili. Ale podle gusta ...

2 -Vicky- -Vicky- | E-mail | 10. srpna 2011 v 21:36 | Reagovat

Kern jsem chutnal snad jen dvakrat, k tem vinum se prakticky nemuzu dostat. Od Sebesty temer kazdorocne vlasak z Orechove hory, je vyborny, ale taky mivam casto problem sehnat nejake dalsi kousky. Mikros mam celkem prechutnany, "kvetinovky" me vetsinou bavi, ale jenom nektere odrudy. Zejmena famozni sauvignon, vetsinou velmi dobry veltlin a z 2010 u mne zabodovali mullerkou. Z rady tradicni vladnou samozrejme vlasaky a take vetsinou moc pekne rulandy. Mikros muzu :-)

3 Evas Evas | E-mail | Web | 11. srpna 2011 v 8:32 | Reagovat

[1]:Mikros jsem mívala ráda, ale bývalo to v době, kdy jsem objevila, že existují i lepší vína než ta s motýlem a medvědem :)

[2]:Děkuji za shrnutí. Kern je asi fakt hůř sehnatelný, kamarád byl kdysi okouzlen jakýmsi jejich vlašákem (protože mu připomínal Mikros :) a taky říkal, že už ta vína pak nikde neviděl. Díky na tip na "květinový" SG od Mikrosu.

4 Širas Širas | E-mail | 12. srpna 2011 v 11:05 | Reagovat

Dovolím si přihodit taky pár poznámek k Mikrosu. Viděl bych pár důležitých milníků v historii této firmy. Především odchod pana Peřiny z této společnosti, tímto ztráta originálního rukopisu winemakera. Kapitálový vstup MVZ, zrušení sklepního provozu v Dolních Dunajovicích, somelier společnosti mi může stokrát tvrdit, že cesta hroznů na zpracování do Bzence je stejně dlouhá jako když to vezete traktorem z Perné do Dolních Dunajovic. Todle mi prostě nesedí.
Je toho asi mnohem víc.......
Jen perličku na závěr tento týden jsme se v naší degustační buňce podívali pod korek Chardonnay 2002 VzB Dolní Dunajovice, Zimní Vrch, alkohol 15,2 %. Přestože tento styl Mikrosu znám a již dávno ho odvál čas nebyl jsem si jist, jestli už nepůjde o sladký alkoholem přesycený nápoj již bez života. Opak byl pravdou obdiv k této lahvi stoupal každým přivoněním ke skleničce. Krásně nazrálá záležitost, dostatek kyselin si hravě poradil se zbytkovým cukrem. A hlavně nic unaveného což bych papírově předpokládal téměř jisto jistě.

5 Evas Evas | E-mail | Web | 16. srpna 2011 v 11:38 | Reagovat

[4]: Ano, myslím, že přesně tyhle milníky mají velký podíl na mé postupné změně v oblíbenosti "mikrosích" vín.

6 René René | Web | 8. září 2012 v 17:34 | Reagovat

Máš pěkný blog.

7 dar dar | Web | 19. června 2015 v 1:13 | Reagovat

rychlá pujcka online rosice :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama