20. září 2011 v 13:08 | Evas
|
Ochutnávka pěti ročníků mé oblíbené odrůdy z mého oblíbeného vinařství.
Další dvoudenní vinnou akci, kterou minulý víkend opět uspořádal
Tom, jsme věnovali odrůdě Veltlínské červené rané. O tom, kolik vzorků jsme ochutnali, které byly nejlepší a jaký dojem na mě celkově vína této odrůdy udělala, bude určitě už příští článek. Dnes bych ráda poděkovala Tomovi za sobotní program, kdy jsme kromě dopíjení a přehodnocování večerek mohli díky jeho archivu a hlavně ochotě se o jeho taje podělit, ochutnat pět ročníků Pinotu Noir z poddvorovského vinařství
Krásná hora. Užila jsem si to parádně!

Pinot Noir 2009 (Nácestky + Díle, Ratíškovice) měl světlou barvu, ale ne klasicky dohněda, spíš lehce do fialové. Vůně je zatím velmi nevycválaná, kromě ovocných tónů jsem vyčuchala i lehký nádech odéru z klasických drogérií (rozuměj prodejnu typu "barvy-laky"), který se po vyvětrání změnil v lehce kmínovou vůni. Stejně divoká jako vůně je i chuť. Hodně tříslovin, vyčuhující kyselina, celkově chybí harmonie. Na tohle víno je ještě brzy, nejméně dva roky (ale spíš tři či čtyři) by mělo v klídku odpočívat a zrát. Potenciál se ukazuje po nějaké době v otevřené lahvi - víno se krásně rozdýchalo a objevila se typická třešňová vůně, kouř, dřevo, káva. Jednou to bude moc fajn víno. Počkám si.

Pinot Noir 2008 (Zadní hora - Dolní Bojanovice, Nácestky - Ratíškovice) s krásnou barvou se světlehnědými okraji měl krásnou zrale třešňovou až marmeládovou vůni se stopou ohořelého dřeva. Chuť sice ještě pořád není úplně srovnaná, kyselina a tříslovina pořád vyčuhují, ale na jazyku už je víno příjemné a lahodné, láká k dalším douškům. Taky by mu ještě prospěl nějaký čas ležení, ale už je to pěkný pinot s typickou vůní i chutí (typickou tak, jak já mám ráda :) Je mnohem dál než nuladevítka a je moc pěkný.
Pinot Noir 2007 (Krásná hora - Starý Poddvorov) je samozřejmě zase ještě o pořádný kus dál. Dřevité tóny v krásné třešňové vůni jsou už utlumenější a harmonicky zakomponované, ovocné aroma se postupně proměňuje až do čerstvé kávy s mlékem a čím déle je ve sklenici, tím je bohatší, zajímavější a vrstevnatější. Chuť je výrazná, ovocná až černorybízová, víno je sametové, teplé, bohaté, krásné.
Pinot Noir 2006 (asi Ratíškovice) měl možná méně výraznou vůni než pinot o rok mladší, dřevitě-karamelovou, ovocně-marmeládovou, která se rozvíjí do krásy a mnoha vrstev, v nichž jsem kromě výše jmenovaných vůní našla i koření, bylinky a pěkný nádech připomínající podzimní spadané listí. Víno je na jazyku krásně uhlazené, teplé, mazlivé a nesmírně lahodné. Kupodivu je stále poměrně tělnaté a nechybí mu elegance. Tohle víno prostě žeru!
Pinot Noir 2005 (Hrubé pole - Ratíškovice) měl čoko-marcipánovou vůni s trochou odlakovače na nehty (dnešní odlakovače ovšem celkem pěkně voní, takže si nepředstavujte prosím aceton), která se ale později začala měnit ve spíše kuchyňské vůně - bramboračka s kmínem a houbami, květákové placičky, máslové brambory. Navzdory ujetým aromatům je víno v chuti překvapivě příjemné a harmonické, nic nevyčnívá, nic nepřekáží. Chuť je jemná, ovocná, s výrazným bylinkovým štychem. Nečekala jsem, že bude tak dobré.

Byla to moc zajímavá ochutnávka, která jasně ukázala, že tahle vína potřebují čas. Pominu-li dvě příliš mladá vína, která sice mají potenciál vyzrát do krásy, ale teď je na ně ještě brzy, a nulapětku, která sice skvěle chutná, ale její vůně vývařovny je trochu kuriózní, zůstanou dva úžasné pinoty, které přesně splňují mou představu o krásném moravském pinotu. Nulasedmička je perfektní a není jí co vytknout. Ovšem Pinot Noir 2006 zůstává mým favoritem: není tak expresivní a panovačný, jeho krása je skromnější a nenápadnější. Vedle výrazně voňavé a hubu ovládající nulasedmičky působí o rok starší víno možná trochu popelkovsky, přesto mě jeho nenápadná elegance okořeněná drobnými nedokonalostmi a jeho jemný šarm baví víc.
PS.: Díky, Tome, že jsi tahle vína otevřel zrovna s námi.
Úžasný report a srovnání. Barvité popisy mi zcela sedí...
Bezva, jak jsi vystihla ty barevné přechody u ročníků...Ukázkové!