Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Večerky na dva večery

22. září 2011 v 15:10 | Evas |  Slepice aneb slepé degustace
Další z pravidelně nepravidelných zasedání ve Vysokém Mýtě, tentokrát na téma Veltlínské červené rané.





Jednou za čas se s pár lidmi sejdeme a dva večery věnujeme jedné odrůdě - první (páteční) večer naslepo ochutnáváme a sami pro sebe si hodnotíme vzorky ze zamaskovaných lahví a pak se necháme šokovat odhalením jednotlivých vzorků a druhý den se k otevřeným lahvím vrátíme a mnohdy nestíháme čučet, jak se vína v otevřených lahvích za den změnila. A abychom předešli totálnímu přepití jedinou odrůdou (i v případě opravdu povedených vín totiž při takových 12 a 15 vzorcích, což tyhle naše vínosešns obvykle zahrnují, začne jít podobný projev všech vín trochu na nervy), otevřeme druhý den většinou i něco výrazně odlišného - tentokrát to byla onen pětipinotový průřez Krásnou horou z minulého článku.


Tentokrát přišla na řadu odrůda Veltlínské červené rané. Sice si pamatuji, že jsem si docela rochnila ve večerkách z valtické vinařské školy, ale je to už dávno a navíc jsem si v chytrých knížkách i v těch internetech přečetla, že tato odrůda dává "vína neutrální vůně s nízkým obsahem kyselin, která jsou málo osobitá a proto jsou méně oblíbena", a tak jsem se začala večera plného večerek trochu obávat. Navíc příprava byla tentokrát opravdu důkladná, takže kromě dvanácti společně nasbíraných vzorků byl díky znojemskému Pavoukovi k dispozici i poctivý večerkový burčák a taky kus keře z večerky a hromada hroznů - a musím říct, že bobule chutnaly opravdu tak, jak Tom na základě četby ještě chytřejších knížek strašil - mdle a nevýrazně, docela nezajímavě. Takže jsem se začala obávat ještě o trochu víc.


Ale zbytečně. Jak se totiž při každém dalším vzorku ukazovalo, večerky vůbec nebyly nudné, osobitost jim rozhodně nechyběla a celkově tahle odrůdová degustace patřila v té naší sérii k těm nejúspěšnějším a faktor hnusu měl tentokrát velmi nízkou, téměř nulovou hodnotu. Lahve Tom vytahoval z chladničky zcela náhodně, zachovám tedy tohle náhodné pořadí.


VČR, Agrodružstvo Miroslav (Weinperky, Miroslav) je víno vyrobené vinaři v tomto družstvu výhradně pro vlastní potřebu a vydyndal ji od nich Pavouk. Víno má jemnou ovocně-nazrálou vůni, která postupně přidává na kořenitosti a později zase nabírá zemitý směr. V chuti je nazrálé, se silnějším tělem, v závěru s příjemnou hořčinou. Velmi pitné, celkem harmonické, fajn i na delší popíjení. Hned první vzorek nám tedy vlil do žil jak trochu alkoholu, tak i naději, že večerky by mohly být občas i zajímavé. Tohle víno zůstalo i na druhý den pěkné.



VČR jakostní 2009, Znovín Znojmo, a.s., suché (Skalky, Šatov, 12%, cukr 1,7 g/l, kyseliny 6,3 g/l, extrakt 23,0 g/l) je ve vůni jaksi "zelenější", travnaté tóny kombinované s výrazně ovocnou vůní připomínají spíš sauvignon, večerku bych rozhodně netipovala. Na jazyku působí hutně, je silné, s výraznou kyselinou. Je celkem dobré, ale postrádá eleganci, je takové moc průrazné a ukřičené. Na druhý den se travnaté tóny proměnily spíš ve vůni trochu zapařeného sena, chuť zůstala svěží, nechybí tělo, celkem fajn víno.




VČR výběr z hroznů 2009, Rajhradské klášterní s.r.o., polosuché (Hájiska, Rajhrad, 14%, cukr 7,5 g/l, kyseliny 5,2 g/l, extrakt 21,9 g/l) je první den celkem nezajímavé, vůně velmi nevýrazná, chuť je výraznější, ale jen díky vyššímu cukru. Den v otevřené lahvi ale vínu hodně pomohl, jemně vinná vůně působí najednou svěže, ovocná chuť je harmonická, víno silné s delší dochutí. Nečekaná proměna!




VČR pozdní sběr 2007, ZD Sedlec u Mikulova, suché (Zátiší-Hliník, Sedlec, 12%) má neutrální vůni vína, s trochou medu a taky trochou podivné zatuchliny. Kyselina je výrazná, ostrá, přestože víno působí nazrále až s typickou vůní stařiny, identifikuji ve vůni i chuti nezrale zelené tóny. Je to divné, neharmonické. Rozpad a rozklad pokračuje i na druhý den.



VČR jakostní 2008, Znovín Znojmo, a.s., suché (Skalky, Šatov, 12%, cukr 3,9 g/l, kyseliny 6,1 g/l, extrakt 23,0 g/l) má pěknou ovocnou vůni (broskve, nektarinky) s výrazně lékárenským štychem, především připomínajícím vůni náplasti. Vůně je proměnlivá a zábavná, chuť je osvěžující, přitom plná, výrazně kořeněná, minerální, s dlouhou dochutí a příjemnou hořčinkou v závěru. Velmi pitné víno, které i druhý den vysloveně láká k dalšímu doušku a hlavně dalšímu čuchání a samozvanému mlaskání ;)




VČR jakostní 2008, Vinařství Líbal, suché (obec Horní Dunajovice, 12%, cukr 2,0 g/l, kyseliny 6,0 g/l, extrakt 20,2 g/l) má pěknou oříškovou vůni s dřevitou stopou, je výrazně minerální (jako očichávání a olizování křemene vyloveného z potoka), s celkem vyrovnanou chutí, ve které nechybí sympatická kyselina. Víno působí zrale, přitom stále svěže. Druhý den působí prázdnějším a tlumenějším dojmem, přesto je stále příjemně pitné. Líbí se mi.




VČR "Malvasier" pozdní sběr 2008, Vinařství Kovacs s.r.o., suché (Kamenný vrch, Novosedly, 11,5%, cukr 7,1 g/l, kyseliny 5,5 g/l, extrakt 22,3 g/l) mě první večer moc nebaví, medová až propolisová vůně je sice pěkná a ani chuť není příliš sladká, ale víno se mi zdá jaksi nezajímavé. Druhý den se ovšem otevírá do krásy, medová vůně ještě zesílí, chuť zvýrazní svou lahodnost a vstřícnost. Nakonec se mi moc líbí, má v sobě jistou eleganci a vznešenost.



VČR české zemské víno 2010, Rodinné vinařství Mikulenkovi, Velké Žernoseky, suché (Velké Žernoseky, 12%) má celkem nevábnou, divně chemicko-zatuchlou "vůni", postupně se ale tyhle odéry odvětraly a zbylo obyčejné, docela pitné víno na žízeň, neurčitého charakteru, věku a pohlaví. Do druhé dne se ale změnilo v úplně nepitný patok, výplach ze starých zrezivělých trubek - kdo byl na základních senzorických zkouškách a vybaví si chuť "kovová", je mu všechno jasné. Až mě plomby v zubech brní!




VČR kabinetní 2007, Vinařství Kovacs s.r.o. zamaskované za supermarketovou vinětou RoyalWines, suché (Kamenný vrch, Novosedly, 12%, cukr 2,0 g/l, kyseliny 6,9 g/l, extrakt 21,8 g/l) má medově zralou vůni, v chuti je ale unavené, prázdné, vyprchalé. Vůně je pěkná, ale chuť totálně vyprázdněná a na druhý den zcela rozpadlá a nedobrá.




VČR pozdní sběr 2009, Vinařství Líbal, polosladké (Na vinici, Tvořihráz, 11,5%, cukr 12,5 g/l, kyseliny 5,1 g/l, extrak 24,0 g/l) má výraznou sladce bonbónovou, až žvýkačkovou vůni (staré dobré Bajo), chuť není zcela harmonická, vnímá dvě oddělené složky - výrazně sladkou a současně citronově kyselou. Nepřirozeně bonbónová vůně se na druhý den vyvětrala a zůstalo jen svěže ovocné aroma, výrazně sladko-kyselé chuti ale stačí pár doušků, větší množství by mě asi brzo přestalo bavit.





Frühroter Veltliner 2009, Weingut Rosenberg, Rohrendorf, suché, 12 %, jediné zahraniční víno, má nenápadně elegantní vínovou vůni s nádechem chlebovinky a svěží, lehkou chuť, s vyšší kyselinou a jemnou perličkou a pěknou mineralitou. Grepový závěr je lahodný a lákavý, víno se nesmírně dobře pije, baví mě moc. Druhý den už neperlí, zůstává skvěle pitné.




VČR výběr z hroznů 2009, Vinařství Kern, Březí, polosuché, (Ořechová hora, Březí, 14%, cukr 5,4 g/l, kyselina 5,0 g/l, extrakt 21,7 g/l) má ovocnou, hlavně jablíčkovou vůni, s lékárenskými a mentolovými tóny, chuť je silná, ale postrádám výraznější kyselinu, vyčuhuje alkohol, víno téměř pálí v krku. Kombinace mentolové vůně a výrazného alkoholu mi připomíná alpu francovku :) Stejné je i druhý den, moc mě neoslovilo.





Výrazných průšvihů bylo tedy málo, navíc se spíš projevily až druhý den. Do mé TOP 3 patří Znovín 2008, Líbal 2008 a rakouský Frühroter Veltliner. Druhý den mě nadchla vína (hlavně jejich proměna do krásy) Kovacs 2008 a Rajhradské klášterní. Celkově to byl pěkný průřez jednou odrůdou, která mě příjemně překvapila - místo encyklopedicky neosobitých vín bez kyselin totiž umí, když se zadaří, dát vína moc zajímavá a dobře pitná.



Hodnocení (a taky mnohem lepší a detailní fotky) samotného hostitele a organizátora Toma najdete pro srovnání tady: Večer s VeČeRkou 16.9.2011


Znáte Veltlínské červené rané? Máte tip, kdo umí nejlepší nebo aspoň dobré večerky?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Lukáš | E-mail | Web | 22. září 2011 v 18:06 | Reagovat

Mmmm, večerku jsem neměl, ani nepamatuji!

2 Martin Martin | E-mail | 22. září 2011 v 21:20 | Reagovat

Sákryš,ve Vysokém Mýtě? To je hned vedle,jsem z Litomyšle. Měl jsem teď nedávno VČR výběr z bobulí 2009 vinařství Volařík...

3 Evas Evas | E-mail | Web | 22. září 2011 v 22:06 | Reagovat

[2]: A? Jaké bylo, povídejte, přehánějte :) Večerek je málo, každá povedená si zaslouží pozornost.

4 Martin Martin | E-mail | 23. září 2011 v 20:02 | Reagovat

Omlouvám se,neumím moc popisovat chuť vína,v tom mám ještě mezery. Byla sladká,s lehkým nádechem botritidy,chuť vyvážená,taková sladká tečka na závěr příjemného večera s vínem. Viniční trať Turold

5 Evas Evas | E-mail | Web | 26. září 2011 v 11:48 | Reagovat

[4]: Martine, netřeba se omlouvat. Jaképak mezery, hlavní hodnocení je a vždycky bude "chutná x nechutná", ne? Hlavní je, že vám zpříjemnila večer.

6 p.j. p.j. | 5. října 2011 v 7:56 | Reagovat

Ze stejné vinice jako Mikulenkovic je lepší volbou večerka Aleše Svatoše (www.vinarstvi-portabohemica.cz)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama