Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Degustace vín Tomáše Čačíka z Kobylí

11. listopadu 2011 v 14:07 | Evas |  Degustace
Zápisky z jedné výborné degustace.




Jen pár dní po tom, co Autentisté slavnostně podškrábli svou Chartu, přijel do průkopnické vinotéky v Dlouhé Loučce představit svá vína Tomáš Čačík, vinař, který by jistě neměl problém dodržovat onu chartu, co se sklepních prací týká, ale který se netají svým nesouhlasem s některými "autentistickými" postupy praktikovanými ve vinohradu. Z jeho vysvětlení svého vztahu a výhradám k Autentistům hned v úvodu degustace vyplynul ovšem i jednoznačný respekt a uznání, takže zákazníci Pravdivých vín, kteří si jinak na Autentisty nenechají sáhnout, zůstali v klidu a skvěle se bavili. Že půjde o hodně zábavnou degustaci, bylo jasné od začátku. Tomáš Čačík oplývá až britsky suchým humorem a vteřiny, které uběhly mezi jeho břitkou a nečekanou pointou a výbuchem smíchu se s narůstajícím počtem okoštovaných vzorků sice prodlužovaly, do posledního okamžiku oficiální, řízené části degustace ale zůstali hosté velmi pozorní. A to je fakt úctyhodné, protože vzorků bylo tentokrát šestnáct, deset oficiálních a šest přídavků v podobě letošních vinných zárodků (v lahvích s příznačnou etiketou "In Utero"), což už vyžaduje opravdu otrlé a pravidelným tréninkem zocelené konzumenty.


Některé vtipné hlášky jsem si i zapamatovala, ale prozrazovat je nebudu. Třeba se s Tomášem Čačíkem setkáte a řekne vám je sám. Vyzní určitě líp než napsané. Ale pokud mě někdo pozve na skleničku (spíš dvě) něčeho fakt dobrého, tomu možná povím story o záchraně moravského vinařství sovětským vojákem :)


Vinaření rodiny Čačíkových má velmi dlouhou tradici. Tomáš Čačík se po vystudování zemědělské univerzity rozhodl vrátit z města domů a zajistil tak pokračování této tradice už v osmé generaci. A jelikož se mu pojetí zemědělství a vinařství, které se na našich školách vyučuje, vůbec nelíbilo, začal víno vyrábět po svém. Spontánně kvašená vína nechává dlouho ležet na jemných kvasničních kalech prakticky bez síry. Připravuje vína určená pro delší ležení a, což můžu potvrdit z vlastní zkušenosti, vína, která v otevřené lahvi v pohodě a kondici vydrží mnoho dní (pokud je nevypijete ovšem). Čačíkova vína nejsou primárně aromatické pecky hýřící tropickými či bonbónovými vůněmi. Jeho vína spíše oxidativního typu jsou zpočátku uzavřenější, nenápadnější a potřebují víc času, ale o to jsou upřímnější, přirozenější a čistší.



A teď k vínům:

Modrý Janek 2010 (U skalky, Kobylí, vinice založená v roce 1956, 21°ČNM, cukr 1 g/l, kyseliny 9,3 g/l, extrakt 23,2 g/l, 13 %) je fajn víno nejen na začátek degustace. Jelikož jsem už z minulosti měla doma pár lahví tohoto vína, mám zkušenost, že po něm člověk sáhne kdykoliv má chuť na něco osobitého, spíše lehčího a přitom vůbec ne nudného. Modrý Janek je nejspíš klon Veltlínského zeleného, i když některé zdroje uvádějí, že jde o samostatnou odrůdu. Janek prý pro jeho jinakost a mírné podivínství, modrý proto, že po odkvětu jeho bobule zmodrají. Ať je to, jak chce, víno je hodně pitné, má kořeněnou vůni, kořenitost až pepřovitost se projevuje výrazně i v chuti. Je šťavnaté a navzdory své lehkosti výrazné a proměnlivé, v závěru minerální. Neotravné, pěkné víno.


Druhý vzorek, Ryzlink vlašský 2010 (Stráně, Vrbice, vinice založená v roce 1982, 21°ČNM, cukr 0,8 g/l, kyseliny 9,4 g/l, extrakt 21,9 g/l, 12,5 %), je prototyp vína suchého tak, že (jak říká Tomáš Čačík) když se jím polijete, zůstanete sušší. Opravdu řízná kyselina zůstává dlouho na patře, není ale svíravá, připomíná kyselé citrusové plody. Ryzlink má krásnou vůni, jakoby podzimní, nejvíc ze všeho mi připomíná spadané listí ořešáku.


Specialitou je Cuvée Ema 2009 (vybraná kupáž Neuburských, 21°ČNM, cukr 1,2 g/l, kyseliny 7,5 g/l, extrakt 25,6 g/l, 12,5 %), protože Tomáš Čačík se výrobou kupáží běžně nezabývá. Tahle vznikla jen díky velmi jedinečné příležitosti - narození druhé Tomášovy dcerky. Víno bylo zpočátku méně výrazné, po pěkně voňavém vlašáku se zdálo tlumené a sevřenější, z prázdné skleničky pak voněla pomerančová kůra. Naplní ústa vyváženou a lahodnou chutí, je hladké až kulaté, opravdu vyrovnané. Je to pěkné, elegantní víno a zdálo se, že na této degustaci získalo hodně fanoušků.


Rulandské bílé 2010 (Padělky, Kobylí, vinice založená v roce 2004, 22°ČNM, cukr 2,4 g/l, kyseliny 8,6 g/l, extrakt 24 g/l, 12,5 %) je příjemné suché víno s pěknou ovocnou vůní, ale jeho mládí je hodně patrné, je uzavřenější a taky nepůsobí úplně srovnaně. Tohle chce ještě čas.


Na poslední bílý vzorek jsem se hodně těšila. Pálava 2010 (Padělky, Kobylí, vinice založená v roce 2002, 23,5°ČNM, cukr 2,3 g/l, kyseliny 8,1 g/l, extrakt 26,1 g/l, 13 %) mi totiž opravdu učarovala už na jaře, kdy jsme ji jako ještě velmi mladou ochutnali při Putování po kobylských uličkách. Co Tomáš Čačík říká o Pálavě, by se mělo do kamene tesat - totiž že Pálava se musí dělat suchá. Ta jeho je skvělá. Velmi jemně květinově voní, ale typickou otravnou tramínovou olejovitost tu nenajdete. Je jemná i v chuti, lehká, svěží a současně elegantní. Málokdy (a i to je silné slovo) mě takhle dostane Pálava. Podobně zajímavou jsem snad ochutnala jen od Abrleho.


Modrý Portugal 2009 (Padělky, Kobylí, vinice založená v roce 2004, 21°ČNM, cukr 0,8 g/l, kyseliny 4,1 g/l, extrakt 25,8 g/l, 13 %) zajistil velmi důstojný přechod k červeným vínům - pěknou švestkovo-povidlovou vůni s výrazným štychem čokolády a dřeva následovala plná, hladká, teplá a sametová chuť, fakt lahodná a strašně příjemná. Krásné víno.


Nedávno nalahvované Svatovavřinecké 2010 (Lácary, Kobylí, vinice založená v roce 1978, 19,5°ČNM, cukr 0,7 g/l, kyseliny 5,8 g/l, extrakt 23,6 g/l, 12,5 %) působilo zpočátku zadušeně a i když se pak postupně rozdýchalo a otevřelo, já jsem nějak zazdila poznámky. Mám poznamenáno "dobré a bude lepší", co přesně to ale znamená, toť otázka. Takže se Svatovavřineckému omlouvám za nepozornost. Ale nejspíš za to může stejně Tomáš Čačík, určitě mě rozhodil nějakým vtípkem.


Krásná byla Frankovka 2009 (U skalky, Kobylí, vinice založená v roce 1956, 22°ČNM, cukr 2 g/l, kyseliny 4,6 g/l, extrakt 25 g/l, 13 %). Víno se stopou kvalitní hořké čokolády v krásné ovocné vůni (třešně, višně) je velmi lahodné, v chuti i vůni vrstevnaté, pod jemnou ovocnou chutí se skrývá čokoládovo-kávová vrstva, vliv dřeva, jakýsi kouřový nádech, tabák. Víno je elegantní, zralé, vážné, má osobitost a šarm. Krásná Frankovka na dlouhé mazlení.


Zweigeltrebe 2010 (Lácary, Kobylí, vinice založená v roce 1980, 21,5°ČNM, cukr 1,5 g/l, kyseliny 4,8 g/l, extrakt 24,1 g/l, 12,5 %) mělo za sebou taky docela radikální zásah v podobě nedávného lahvování, takže vůně se mi zdála trochu rozhozená a zatím netypická, nečekaně papriková. Víno je ale chuťově moc dobré, ovocné, šťavnaté, plné a silné. Takové pěkné veselé červené víno.


Vzhledem k tomu, kolik jsme letos doma spotřebovali Čačíkova Cabernetu Moravia 2009, jsem byla hodně zvědavá na poslední vzorek oficiální části degustace - Cabernet Moravia 2010 (Padělky, Kobylí, vinice založená v roce 2004, 20°ČNM, cukr 1 g/l, kyseliny 4,8 g/l, extrakt 24,6 g/l, 13 %). A moc mě potěšil. Pěkná cabernetová vůně, ovocně-kořeněná, kávová. Ostružinová chuť je divočejší a není tak teplá a sametová jako u o rok staršího vína, ale i tak je moc příjemná, šťavnatá a lákavá. Je to zkrátka mladší víno. Ale je opravdu dobré.


Pak jsme ještě ochutnali šest vzorků mlaďochů. Ryzlink vlašský byl ještě takový burčák, s velmi vysokou kyselinou a výraznou aromatikou, Pálava voněla hlavně po kvasnicích, ale při polknutí a výdechu hodně výrazně po citrusech. Divnoodér měl zatím mlaďoch z Zweigeltrebe, v chuti ovocná šťáva s pěknou kyselinou. Nádhernou pastelově nafialovělou barvu měl Modrý Portugal, který už voněl moc pěkně, takřka hotově, ovocně, chuť měl šťavnatou, nekonfliktní a moc pěknou. Svatovavřinecké mělo vyšší kyselinu i tříslo než portugal, působilo řízněji a divočeji. Moc pěkně se už teď jevil Cabernet Moravia, v černorybízové chuti se za "superkyselinou" schovávala milá sladká dochuť, víno působilo plně a hutně.




Byla to moc hezká a zábavná ochutnávka výborných vín. Mé díky má Tomáš Čačík i vinotéka Pravdivá vína.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 MT MT | 11. listopadu 2011 v 15:50 | Reagovat

dotaz: se kterými postupy "autentistů" má problém ?

2 Tom Tom | E-mail | Web | 12. listopadu 2011 v 19:02 | Reagovat

Evas: Vypadá to hodně slibně! Pořád si ještě syslím v zásobě ten CM 09, co jste mi dovezli, asi už dlouho nevydržím :)

3 Reginhardus Reginhardus | 24. listopadu 2011 v 21:01 | Reagovat

Když tahle Ženská mluví o víně, moc hezky se to čte. Díky.

4 Evas Evas | E-mail | Web | 24. listopadu 2011 v 21:43 | Reagovat

[3]: Děkuji mockrát za takovou pochvalu.

5 Peťan Peťan | Web | 9. května 2012 v 18:27 | Reagovat

Pěkný, pěkný. Až jsem z výběru vín dostal chuť na sklenku :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama