Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Ve vinařství Jaroslava Osičky

30. listopadu 2011 v 17:55 | Evas |  Ve vinařství
U minulého článku si jistý vážený čtenář a zcela určitě i fanoušek tohoto blogu MT postěžoval, že je mu lúto, když se píše o akcích, kterých se nemohl zúčastnit. Což mu věřím. Mě taky pěkně štvou lidi, kteří si furt někde užívají a pak se o tom ještě veřejně rozplývají na všech těch internetech! Takže aby ho zas lútosť netrápila, tentokrát si dáme něco málo poznámek z akce, kde nechyběl :)





Už jste si jistě všimli, že mám slabost pro vinaře, kteří jdou svou cestou, jejichž vína se odchylují od podbízivého mainstreamu vylepšovaného kvantem umělých látek a nepřirozených postupů, kteří jsou ve vztahu k vínu a přírodě pokorní a kteří nezapomněli (a nebo znovu objevili), co to vlastně znamená, když se o víně řekne "tradiční" či "přirozené". Proto mám ráda vína vinařů ze skupiny Autentisté, vinařů, kteří se přímo zavázali (dnes už i podpisem oficiální charty) dělat vína přírodní, bez chemie, bez zlepšováků, vína poctivá a upřímná.


Jednoho z Autentistů, Jaroslava Osičku z Velkých Bílovic, jsme s partou kamrádů přepadli v jeho malovaném sklípku koncem října. Bez dlouhých úvodů nás vyzbrojil sklem a už to jelo. U Osičků dopřávají vínům čas a klid a taky experimentátorství jim očividně není cizí, takže v sudech či tancích tu nenajdete jen vína aktuálního a předcházejícího ročníku, jak to v mnohých vinařstvích bývá, ale naopak ročníky všeliké, v různých stadiích, navíc nejrůznější zvláštnosti, např. rosé 2010 ze sudu barrique (mimochodem velmi zábavné, na růžové víno neobvykle tělnaté, zcela bez síry, navíc z mé oblíbené odrůdy pinot noir), maličké šarže, jejichž nalahvování se zřejmě nikdy nedočkáme, protože se buď vypijí ve sklepě (za vydatné pomoci nám podobných násosek) nebo scelí do cuvée s jinou odrůdou (např. travnatě vonící Sauvignon 2009 oxidativního charakteru, jehož vůně se jen pomalu otvírá, ale pak je neskutečně pěkná a navíc následovaná moc příjemnou chutí, který snad prý bude součástí nějakého cuvée, ale já bych ho nejradši nechala tak a kochala se jeho přirozenou krásou). Díky tomuto způsobu práce, kdy vedle sebe najdete tu víno stejné odrůdy stejného ročníku, ale v různých sudech, tu víno z totožného materiálu kvašené za různých podmínek, tam zase stejnou odrůdu ze stejné polohy v několik ročnících, tu směs několika šarží, tam směs jiných šarží atd., je ochutnávání vín u Jaroslava Osičky nesmírně zábavné, pro toho, kdo si chce dělat poznámky ale přímo vražedné. Protože pak doma zjistíte, že máte v poznámkách šestkrát po sobě Chardonnay a třikrát Pinot-Chardonnay, v polohách bordel, v ročnících poškrtanej chaos a najednou jste tam, co Baťa s dřevákama.





Z ochutnávky přímo ze sudů teda žádné další poznámky nebudou, obávám se, že bych tu mohla naplácat nějaké nechtěné mystifikace. Smysluplnější poznámky mám až z posezení s lahvemi. Usazení za obrovským stolem jsme ochutnali krásně suchý, řízný a výrazně minerální Müller Thurgau 2010 (Přední hora, Velké Bílovice) s jemnou ovocnou vůní se zřetelnými stopami kvasnic, snadno pitnou chutí a vstřícně nízkým obsahem alkoholu. Ze stejné trati pochází i moc příjemné Zweigeltrebe rosé 2010, které působilo sice nekomplikovaně a lehce, ale díky řízné kyselině, tlumené a přirozené vůni a plné chuti ničím nepřipomínalo sladkokyselé navoněné růžové bazénovky.





Hodně mě zaujala směs 20% Pinotu Noir klaret a 80% Pinot Gris ročníku 2008, oxidativně postavené víno velmi proměnlivé ve vůni, hodně elegantní, přitom mladistvé, neúnavné, s dochutí snad nekonečnou, strašně pitné a vůbec, prostě skvělé. Ovšem neprodává se, takže za ním musíte vyrazit do Bílovic.



Pinot Gris 2008 (Zadní hora, Velké Bílovice) je plné elegantní víno, velmi zralé, tělnaté a v chuti harmonické, ve své výraznosti ale na mě působí velmi přísně, až panovačně. Je to pěkné víno, víc mi ale učarovala směs Pinot Chardonnay 2008 (Pinot gris + Chardonnay, Zadní a Přední hora, Velké Bílovice) s bohatou vůní ovoce, dřeva a opečené chlebové kůrky, silným tělem a lahodnou chutí s pěknou kyselinou a dlouho doznívající dochutí. Tohle je vynikající víno, ostatně, nerozplývám se tu nad ním poprvé, poslintala jsem si kvůli němu klávesnici už třeba při Jiných vínech. Došlo i na Pinot Chardonnay 2007 (Chardonnay, Pinot gris, Pinot noir, Přední, Zadní a Nová hora, Velké Bílovice), které působilo uhlazeněji a velmi elegantně, ale bylo otevřené bezprostředně před ochutnáváním, takže bylo uzavřenější a méně výrazné.



Bavila mě slovy pana Osičky "ujetina" v podobě Ryzlinku rýnského 2008 ze čtyřikrát použitého sudu barrique Francois Fréres, bez síry, nalahvovaná před půl rokem. První nádech je výrazně "barikový", při výdechu ale ucítíte typickou krásnou ryzlinkovou vůni. Je to víno hodné zkoumání, proměnlivé, netypické, zábavné, chuťově moc dobré. A Osičkům se rýňák jako surovina zřejmě zalíbil, protože po tomto experimentu s "půjčenými" hrozny prý na jaře vysadí vlastní keře ryzlinku rýnského.



Výborný je Tramín červený 2008 (Zadní hora, Velké Bílovice), který si mě získal velmi jemnou květinovo-citrusovou vůní, neotravnou a osvěžující, a vyrovnanou hladkou chutí zralých vinných bobulí.







Modrý portugal 2010 mě v září v Řevnicích taky zaujal a že je moc fajn, se mi potvrdilo i tentokrát. Ovocná vůně (višně a tmavé bobulové ovoce) se štychem dřeva a lehkou stopou animality a plná výrazná chuť - vzhledem k mládí nečekaně plné a pěkné víno. Jaroslav Osička sice říkal, že "ze začátku to bylo odporné", těžko se tomu ale teď věří, protože všem u stolu se líbilo.








A přicházely další kousky, které se moc líbily, neuvěřitelné Chardonnay 2000, brutálně dvorečkově-lékořicové (já říkám lékořice či pendrek, P. tu vůni nazývá "hokejový puk") André 2006 a další lahůdky, které nemá smysl opěvovat, protože a) nedají se koupit, b) pokud nepojedete k Osičkům do Bílovic, stejně je neochutnáte, c) i když tam pojedete, možná na ně nepřijde řada a d) zbytečně byste záviděli.







U Osičků bylo strašně dobře. Pokud je člověk ochotný naslouchat, dozví se toho ve vinařství Jaroslava Osičky opravdu hodně. Pan vinař nic nezatajuje, ani svou nechuť k úřadům, ani svoje názory na vinařské vzdělávání, na dotazy odpoví a všechno ochotně vysvětlí a popíše. Není to přitom nějaká učená debata, které byste se měli bát. Jeho povídání o víně je zábavné, upřímné a přirozené stejně jako jeho vína. Příště si vyhradíme na návštěvu tohoto vinařství víc času. A opravdu doufám, že nějaké to příště bude brzy, protože k Osičkům do Velkých Bílovic bych se moc ráda zase vrátila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MT MT | 30. listopadu 2011 v 21:16 | Reagovat

já neřešil akce, o kterých se píše, ale to vaše komentování furt okolo teho .)

jo a jinak PN rosé v sudu je ročník 2009

2 Evas Evas | E-mail | Web | 2. prosince 2011 v 9:54 | Reagovat

[1]: MT, vidíš, já věděla, že něco poplantám :o)

3 MT MT | 2. prosince 2011 v 13:47 | Reagovat

nci se nestalo .)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama