Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Václav Šalša podruhé v Dlouhé Loučce

6. června 2012 v 13:22 | Evas
Po delší odmlce jsem zpět se zápiskem z nedávné příjemné ochutnávky převážně mladých vín kyjovského vinaře Václava Šalši.






Po téměř dvou letech se přijel do vinotéky v Dlouhé Loučce opět podívat vinař Václav Šalša z Kyjova. Moje poznámky z jeho první zdejší degustace jsou tady. Představil tentokrát jedenáct vzorků vín, z toho dvě červená ročníku 2009, všechna ostatní ročníku 2011. Tajně jsem doufala, že se v mezidobí pustil do dalších "experimentů" s kvašením bez použití umělých kvasinek, protože jeho spontánně kvašený veltlín 2009 byl hvězdou oné degustace a na dlouhou dobu se zařadil mezi lahve, po kterých jsem sáhla nejčastěji. Bohužel pan Šalša žádné další víno bez ušlechtilých kvasinek nevyrobil, plánu na tento postup se ale nevzdává. Sympatické bylo jeho přiznání, že na taková vína prostě zatím nemá. Nemyslí finanční prostředky, ale spíš zázemí, dostatek vlastních hroznů, zvládnutou "logistiku" a trochu i odvahu - stejně tak pro dřevěné sudy, se kterými je práce podstatně složitější než s plastovými nádobami, které zatím používá. Především pro červená vína ale dubové sudy plánuje (větší, moravské, nikoli barrique). Zatím prý čeká, až se všechno nějak usadí - kvalita vinohradů bývalého JZD byla všelijaká a s úrodou to šlo poslední dobou z kopce, takže například veltlín z trati Horky v obci Ježov zažil své poslední vinobraní a letos už je vinohrad vysázen nový, navíc s i několika dalšími odrůdami (Pálava, Irsai Oliver, nebo Solaris, ten hlavně na burčák). Na úrodu z nových vinohradů se pan vinař očividně těší, protože nedostatek hroznů na prodej ho v minulém roce přiměl ustoupit od svého předsevzetí vyrábět víno jen z hroznů pocházejících z okolí Kyjova. Některá vína ročníku 2011 jsou tak z trati Nová Hora z Velkých Bílovic, protože kyjovské se mu zkrátka nepodařilo sehnat.


Vína byla fajn a ve srovnání s předchozí degustací v Pravdivých vínech pro běžného konzumenta očividně mnohem přístupnější, což bylo patrné jak na rychlosti, kterou se lahve po skončení dopily, tak na spokojených výrazech účastníků. A nejspíš i na prodeji lahví. Holt občas je třeba dopřát radosti i normálním lidem, nejen vinným deviantům :)



Úvodní Veltlínské zelené 2011, pozdní sběr (Horky, Ježov, cukr 4,5 g/l, kyseliny 5,3 g/l, extrakt 19 g/l, 12 %) má svěží květinově-travnatou vůni, celkem plnou, lahodnou ovocně kořeněnou až pepřovou chuť s výraznou mineralitou. Příjemné víno.


Následující tři vzorky jsou právě z velkobílovických hroznů, z trati Nová Hora. Všechno jsou to vína suchá, lehčí a velmi dobře pitná. Ryzlink rýnský 2011, pozdní sběr (cukr 2,4 g/l, kyseliny 5,2 g/l, extrakt 17,9 g/l, 21°NM, 12,5 %) má ovocnou, lehce citrusovou vůni a vyváženou chuť s lehkou a příjemnou hořkostí v závěru připomínající citrusovou kůru. Ryzlink vlašský 2011 (cukr 0,8 g/l, kyseliny 4,9 g/l, extrakt 16 g/l, 12,5 %) má vůni více květinovou než ovocnou, chuť připomíná zralý grep a je pěkně minerální, suchá, slinosbíhavá, lehce kořeněná. Muškát moravský 2011, kabinetní (cukr 0,4 g/l, kyseliny 4,4 g/l, extrakt 16,6 g/l, 11 %) obsahuje malé množství Muškátu žlutého, který se prý navzdory tomu, že tvoří jen několikaprocentní podíl objemu, výrazně podílí na vůni. Ta je výrazná, pěkná, připomíná zralé ovoce, broskve, žlutý meloun. Chuť je příjemná, ovocná, lehká, dochuť trochu kratší. Je to víno na letní osvěžení, díky nízkému alkoholu doslova na pití. Z příjemné velkobílovické suché trojice mi úplně nejvíc seděl minerální vlašák.



Chardonnay z hroznů z trati Jahodná (Osvětimany) bylo rozděleno do dvou nádob. Víno v jedné z nich prokvasilo do sucha, v druhé z nich se kvašení zastavilo při 45 gramech zbytkového cukru. Václav Šalša z každé dávky přimíchal část do té druhé, takže u jedné vlastně cukernatost zvýšil a u druhé snížil. Pátým vzorkem tak bylo první z nich, polosuché Chardonnay 2011, pozdní sběr (cukr 12 g/l, kyseliny 6,2 g/l, extrakt 19 g/l, 13 %). Víno je výrazné, voní po zralém ovoci, snad meruňkách, v chuti je plné, šťavnaté, s dlouhou dochutí, víno nepůsobí příliš sladce a kyselina je pěkná, přesto to není zrovna styl, který bych vyhledávala.



Následovalo polosuché růžové André 2011, pozdní sběr (cukr 5,7 g/l, kyseliny 6,5 g/l, extrakt 19,3 g/l, 22°NM, 12 %) světlé, studeně růžové barvy a malinovo-jogurtové vůně. Je velmi svěží s pěknou kyselinou, působí spíš jako suché víno. Je velmi dobře pitné, osvěžující, lehké jako vánek, neotravné. Chuť je příjemná a lahodná. Moc pěkná růžovka, vůbec by mi nevadilo mít na léto větší zásobu :)


Další tři vzorky už spadaly do kategorie polosladkých a sladkých vín, kterým zrovna neholduju a nedokážu je zas tak dobře ocenit. Polosladké Rulandské šedé 2011, výběr z hroznů (trať Dlouhé hory, Dambořice, cukr 15 g/l, kyseliny 5,7 g/l, extrakt 24 g/l, 22°NM, 13 %) má spíše květinovou vůni, pěknou a příjemnou, v chuti mi ale k lepší pitelnosti chybí vyšší kyselina. Polosladké Chardonnay 2011, pozdní sběr (cukr 29,3 g/l, kyseliny 6,2 g/l, extrakt 23,7 g/l, 11,5 %) je ona druhá část z Jahodné, u které se smícháním se suchým vínem snižovala cukernatost. Ve vůni opět meruňky, ale tentokrát hodně zralé, navíc i stopa po banánu. Chuť je plná, sladká, kyselina trochu výraznější než u předchozího vzorku. Zase to ale není typ, který bych vyhledávala. A před červenými ještě sladký Sauvignon 2011, výběr z hroznů (padesátiletý vinohrad v trati Horky, Ježov, cukr 52 g/l, kyseliny 5,6 g/l, 26°NM). Voní velmi výrazně po hluchavce, několik účastníků (včetně mě) si nostalgicky zavzpomínalo, jak v dětství vycucávali z hluchavkových květů sladký nektar. A přesně takové je i víno. Voní stejně, chutná jako med. Pokud bych si z těchto tří vín měla vybrat, sáhla bych paradoxně nejspíš po tomto nejsladším: je tak sladké, že bych pro něj nejsnáz našla uplatnění, třeba jako doprovod dezertu.


Červená vína ročníku 2011 se teprve budou lahvovat a v ročníku 2010 pan Šalša z modrých hroznů žádné nevyrobil (jen růžové André). Dovezl tedy dvě vína ročníku 2009, která jsme už v Pravdivých vínech ochutnali minule. Dornfelder 2009, pozdní sběr (trať Lepiny, Dambořice, cukr 2,4 g/l, kyseliny 5,8 g/l, extrakt 30,2 g/l, 23°NM, 12 %) má krásnou vůni, výrazně kořeněnou (nové koření, tymián, jalovec, prostě koření na zvěřinu), zemitou, "lesní". Na jazyku je hladké, měkké, možná by mi nevadilo, kdyby byla kyselina trošku výraznější - je ohlazená a zjemnělá, až víno působí jaksi nevýrazně. Možná je to ale dáno velmi bohatou a slibnou vůní, po které čekáte chuťovou bombu. I tak je to ale pořád moc pěkné víno, které jsem si koupila i na pozdější domácí průzkum.


Posledním vzorkem bylo polosuché André 2009, výběr z hroznů (trať Jahodná, Osvětimany, cukr 9,4 g/l, kyseliny 6,4 g/l, extrakt 26,5 g/l, 13,5 %). Má pěknou vůni ostružin a višní, na jazyku působí drsněji, ale šťavnatě, silně. Ovocná, především višňová chuť je lahodná, vyvážená, plná a bohatá. Dochuť je dlouhá s lehce nahořklým podtónem. Myslím, že na rozdíl od Dornfelderu, který je podle mě akorát na vypití, má tohle André ještě nějakou cestu před sebou a mohlo by se ještě posunout pozitivním směrem. Už teď je ale moc fajn.


Obě červená vína se mi líbila, hodně mě bavilo rosé a dobře se mi pila všechna tři suchá vína z velkobílovických hroznů, pěkný byl úvodní veltlín. Na jednu degustaci je to dobré skóre. Václav Šalša je upřímný, vtipný, se šťouraly si poradí, svoje názory nikomu nevnucuje a popisy vůní a chutí si nechává pro sebe. Bavili jsme se dobře a byla to povedená degustace.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama