Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Frankovka na devatenáct způsobů

12. července 2012 v 10:10 | Evas |  Slepice aneb slepé degustace
Zápisek (je to dlouhé) z dalšího velkého vinného zasedání ve Vysokém Mýtě, tentokrát na téma Frankovka.






Hned po minulé povedené večerkové srovnávací akci jsme se s Tomem a Vinným pavoukem domluvili, že někdy časně zjara, když ještě bude chladno vyvolávající chuť hlavně na červená vína, uspořádáme další jednoodrůdovou orgii, tentokrát frankovkovou. Jenomže dát dohromady celovíkendový termín vyhovující všem šesti obvyklým účastníkům byl téměř nadlidský výkon, takže z časného jara se stala druhá polovina června, jeden z uplynulých velmi horkých víkendů. Ale nemyslím si, že to nějak vadilo. V Tomově kuchyni vládl oba večery příjemný chládek a během sobotního odpoledne jsme se (teda hlavně někteří, že :) ochlazovali různými pivními značkami, až jsem v jednu chvíli měla pocit, že jsem špatně pochopila zadání a místo vinné akce jsem se přichomýtla k pivní degustaci.


Celé to probíhalo tradičně, jako u všech našich předchozích srovnávaček: v pátek sraz u Toma v Mejtě, zabalení všech nasbíraných vzorků do novin, aby byla zajištěna náležitá anonymita, no a pak už ochutnávání vzorků z náhodně vybraných lahví, hodnocení a samozvané mlaskání. A na závěr veřejné ztrapnění odtajněním vzorků a chvilka strachu, že jsem ten patok koupený v marketu v akci zaměnila třeba za terroirovou Frankovku ze Strekova, nebo že víno, které jsem dovezla, bude vyhodnoceno jako nejhorší na světě. A protože vůči některým vínům je nefér hodnotit je sotva po hodině od otevření, druhé kolo ochutnávání pokračovalo tradičně v sobotu večer. Podělím se s vámi o dojmy ze všech vín z obou dní, a to v řazení podle toho, jak je Tom náhodně vybíral a jak jsme je tedy skutečně ochutnávali.




Frankovka, moravské zemské 2009, Ota Ševčík (trať Kraví hora, Bořetice, 13%) obstarala pěkně ďábelskej začátek. Víno tak silné, že první nadechnutí nás všechny kolektivně rozkašlalo a každá další snaha o zanoření nosu do skla a rozklíčování vůní skončila dalším záchvatem kašle. Jak někdo, myslím, že Pavouk, trefně poznamenal, tohle víno chtělo utéct ze skla. Já jsem si pro změnu napsala poznámku "jak když tě čapne pod krkem". Druhý den nebylo po agresivitě ani stopy, vůně byla spíš cabernetová, kořeněná, se stopou dřeva, chuť plná a výrazná, vynikající. V sobotu krásné víno.






Frankovka, pozdní sběr 2008 barrique, Víno Hruška, Blatnička (trať Přední hora, Velké Bílovice, cukr 2,2 g/l, kyseliny 4,7 g/l, 12%) byla na rozdíl od fialového moku Oty Ševčíka jasně červená, ovocná vůně působila mladě a nekomplikovaně. Chuť byla lehká a ovocná, víno na jazyku drhlo, takže jsem tipovala, že půjde o mladší vzorek. Samozřejmě špatně. Ovocná, převážně jahodová vůně zůstala i druhý den, chuť se ale zcela vytratila a dochuť nezůstala žádná, navoněná tekutina přestala býti vínem.










Frankovka, pozdní sběr 2009, Rajhradské klášterní (trať Na nivách, Dolní Kounice, cukr 2,6 g/l, kyseliny 5,1 g/l, extrakt 23,5 g/l, 12,5%) měla červenofialovou barvu, výraznou vůni, která evokovala cosi nepatřičně umělého, krátkou chuť s vyšší kyselinou. Nezaujalo první ani druhý den, kdy působilo velmi prázdně a nudně.






Frankovka modrá "Terroir", jakostní 2008, Strekov 1075 (trať Góré, Strekov, Slovensko, 14,5%) už barvou, nebo spíš zakalením naznačovalo, že jde o nefiltrované víno. Po odhalení tohle víno přineslo docela velký šok, protože obecně moc nadšení nevzbudilo a s Pavoukem jsme ho dokonce dost příkře zavrhli, já zápiskem "moc bych toho vypít nechtěla", Pavouk něčím podobným. Víno bylo sladké, husté, ostré alkoholem, připomínalo čaj (a sladký čaj upřímně nesnáším) nebo hustou ovocnou šťávu smíchanou s nějakou pálenkou. Druhý den … bylo v láhvi úplně jiné víno. Voňavé po zralém ovoci, v chuti plné, bohaté ovocnými chutěmi, vrstevnaté, teplé, harmonické. Sladkost, která mi první den vadila, byla v sobotním večeru pěkně vyvážená pikantní kyselinou. Zdálo se mi jen, že z vína trochu vyčuhuje dřevitost.





Frankovka modrá "Corpus", jakostní 2009, Strekov 1075 (trať Góré, Strekov, Slovensko, 12,5%) měla podle předchozího vzorku světlejší barvu a divně umělou vůni následovanou krátkou chutí. Napsala jsem si "vypiješ … a nic". Druhý den je vůně přirozenější, ovocná, chuť je celkem příjemná, ale dost krátká, celkově to není moc zajímavé, spíše průměrné víno. Což byl pro mě hodně překvapivý výsledek.









Frankovka, pozdní sběr 2007, Vinný dům Bárta, Kobylí, schytala vadu korku, takže jakékoliv hodnocení nemělo smysl. Chuť byla kyselá, silně připomínala vitacit, dochuť vodová, nepříjemná. A druhý den? Furt korek, furt vitacit.








Frankovka, výběr z hroznů 2008, Martin Pomfy - Mavín, Vinosady (Hlohovec, Slovensko, 13,5%) byla středně barevná a její aroma mi zpočátku evokovalo vůně linoucí se z hrnce při vaření jahodové marmelády (a do toho kapka nějakého likéru), později se přidala ne moc příjemná vůně, která mi silně připomněla odér vznikající, když se spaří žrádlo pro pašíka. Chuť nebyla špatná, spíš průměrná, celkem přijatelná. Druhý den zůstala chuť stejná, nevadila, a vůně se zhoupla spíš do švestek, ovšem řádně nakvašených, jen je vypálit :)






Frankovka modrá, jakostní 2008, Strekov 1075 (trať Góré, Strekov, Slovensko, 14%) měla na první pohled barvu jako typický pinot, pinotová byla i vůně. Víno vonělo jahodami vysušenými na slunci, teple a téměř marmeládově, navíc celou náručí koření. Bylo plné, teplé, hladké jako samet, lahodné a neskutečně dobře pitné. Napsala jsem si "chci toho cisternu". A druhý den bych brala rovnou tanker. Nasládlé, ale přitom vyvážené víno má v chuti cosi spečeného až do karamelu, kyselina je ale živá. Vůně je krásná, opojná, chuť pořád tak harmonická a elegantní jako první večer. Pro mě nejlepší Frankovka celé akce. I přesto, že bych ji jednoznačně označila jako pinot :)







Frankovka, pozdní sběr 2009, vinařství Koráb, Boleradice (trať Dukejský, Boleradice, cukr 4,1 g/l, kyseliny 5,7 g/l, extrakt 26,4 g/l, 12%) měla světle červenou barvu, jemnou ovocnou vůni a příjemnou lehkou chuť. Napsala jsem si, že to je pohodové víno na delší pití, které ale asi potřebuje vyvětrat, protože působí poněkud sevřeně. A byla to pravda, druhý den bylo víno mnohem výraznější, pěkná višňovo-švěstková vůně působila bohatěji a intenzivněji, chuť se zdála plnější a pěkně lahodná.






Frankovka, pozdní sběr 2006, Patria Kobylí (trať U skalky, Kobylí, cukr 2,3 g/l, kyseliny 5,7 g/l, extrakt 27,3 g/l, 13%) měla temnější barvu než předchozí vzorek a konečně pořádně animálně-smrádkové aroma! Vůně se dost proměňovala, odéry se odvětraly a zůstala vrstevnatá, poměrně složitá vůně, která mě opravdu hodně bavila, protože jsem ji nedokázala identifikovat. Chuť byla středně plná s vyšší kyselinou, pikantní. Páteční divočina do sobotního večera vyvětrala, víno působilo usedleji, ale pořád živě, pilo se pořád dobře. U nejstaršího vína byla tahle živost a pěkný projev i na druhý den docela překvapivá.










Frankovka modrá, jakostní 2008, Vinohradníctvo a vinárstvo Miloš Máťuš, Bratislava (cukernatost 22°NM, 12,5%) vypadala jako tmavší rosé a lehkou vůní taky připomínala růžová vína. V chuti bylo lehké, ovocné, spíš nevýrazné, s kratší dochutí. Na pití k nějakému lehčímu letnímu obědu ideální. Ani druhý den jsem nenašla výstižnější popis než "docela fajn jednoduché pití, které mělo mít na etiketě nápis rosé".









"Běžná Frankovka" z Rumunska, plněno ve Vinařství Mutěnice (za páďo z Alberta, 12%) nás předem strašila ve snech, protože co když ji naslepo vychválíme a zaměníme se Strekovem za sedm stovek nebo s biodynamickým dvoudubovým Voxem, že? No, jak je vidět, nestalo se, protože pokud by se tak stalo, žádnej článek by nebyl :) Víno mělo nejtemnější barvu ze všech, prakticky neprůsvitnou. Vonělo řádně rozkvašeně s trochou likérového aroma a k chuti jsem si udělala poznámku "moc mi nejede". Druhý den: žádná změna. Je to holt držák!










Frankovka modrá, pozdní sběr 2008, Vinohradníctvo a vinárstvo Miloš Máťuš, Bratislava (cukernatost 22,3°NM, 12,5%) měla stejně jako Máťušova jakostka tak světlou barvu, že jsem si opět napsala "tmavší rosé". Malinová vůně, ovocná, veselá, jednodušší chuť, vyšší kyselina. Víno působilo přirozeně, celkem příjemně, na běžné pití. Druhý den mi ale v chuti něco nesedělo, zdála se mi trochu neharmonická, takže z obou Máťušových Frankovek mi víc sedla jakostní.









Frankovka, moravské zemské 2010, Tomáš Čačík, Kobylí, měla zase spíš pinotovou barvu a náznaky pinotu i ve vůni, tady ale s výraznějšími zelenými, nedozrálými tóny. Jednodušší, příjemné pití jsme všichni správně odhadli, protože projev ročníku 2010 tu byl jednoznačný a desítkové víno bylo mezi vzorky jen jediné :) Do dalšího dne zůstalo víno stejné, trochu nevyzrálé, trochu připomínající pinot, pitné, na daný ročník dobře zvládnuté. A nebo jsem na Čačíkova vína prostě zvyklá.







Frankovka modrá "Jagnet" 2008, víno s CHOP Južnoslovenská vinohradnícka oblasť, Karpatská perla, Šenkvice (cukernatost 22°NM, 12,5%) měla jahodovou barvu a opět téměř pinotově kouzelnou vůni, jahodově-třešňovou, kořeněnou, moc pěknou. Chuť je příjemná, plná, velmi vyvážená, vyloženě jsem měla chuť tohle víno pít. Je fajn, že víno zůstalo takhle pěkné a lákavé i do dalšího večera, v sobotu se mi pořád hodně líbilo a jeho krásnou vůni a vyváženou příjemnou chuť jsem si užila znovu.









Frankovka, pozdní sběr 2008, vinařství Koráb, Boleradice (trať Dukejský, Boleradice, cukr 3,1 g/l, kyseliny 6,6 g/l, extrakt 29,1 g/l, 12%) měla tmavě červenou barvu s fialovými okraji a celkem bohatou vůni zralých ostružin, kávy a dřeva. V chuti bylo plné, vrstevnaté, přitom ale živé, veselé. Moc dobře se pilo. A to i druhý den. Ve vůni se objevily ještě bohatší ovocné tóny a chuť zůstala příjemná a lahodná. Pěkná moravská Frankovka podle mých představ.







Frankovka, moravské zemské 2009, Tomáš Čačík, Kobylí (trať U skalky, Kobylí, cukr 2 g/l, kyseliny 4,6 g/l, extrakt 25 g/l, 13%) měla světlejší barvu trochu do cibulové slupky, opět mi svou vůní připomínala pinot s lehce bylinkovým nádechem (hlavně šalvěj) a docela dobře chutnala, klidně na delší pití. Čačíkova vína obvykle vydrží ve stejném stavu několik dní, i tato Frankovka byla následující večer stejně obyčejná, stejně dobře pitná, příjemně normální, pohodová, prostě fajn.








Vox in Excelso 2009, Dva duby, Dolní Kounice (trať Horní Nová města III, cukr 1,5 g/l, 11,9%) tmavé červeno-fialové barvy měla pěknou višňovou vůni (nebo spíš vůni višní v čokoládě), v ústech působila teple, ale ne tak měkce a kulatě, víno se zdálo hodně živé s trochu ostřejší kyselinou. Bylo proměnlivé a tak trochu záhadné, napsala jsem si víno "na zkoumání". Po odhalení lahví jsem se tedy o to víc těšila na sobotní zkoumání vývoje. Druhý den se ještě rozvonělo, k ovoci se přidala vůně medu, výsledek byl téměř opojný. Bohužel co víno získalo na vůni, ztratilo v chuti - zdálo se prázdnější, jaksi jednoduše kyselé, trochu vitacitové. Poněkud zklamání.







Karmazín, moravské zemské 2011, vinařství Koráb, Boleradice (trať Dukejský, Boleradice, cukr 2 g/l, kyseliny 4,2 g/l, 23,4°NM, 13%) měl pěkně červenou barvu, výrazně ovocnou, až trochu bonbónovou vůni, šmrcnutou dřevem, v chuti bylo lehké, svěží, veselé a lehkonohé, snadno pitné. Do soboty se trochu uklidnilo a zjemnilo, příjemná chuť nabyla na hřejivosti a hladkosti. Bavilo mě oba dny.







Tak to je všechno. Poctivě prozkoumaných 19 vzorků! Může se vám zdát, že popisy a hodnocení jsou mnohdy divné a nesmyslné, vždyť přece znáte některá z těchto vín velmi dobře a úplně jinak. Věřte mi, že já taky. Některá z nich jsem přivezla z vlastních zásob. Některá patří k mým oblíbeným. A přesto jsem je nepoznala! A přesto jsem je popsala zase úplně jinak, než v mnohých mých předchozích článcích. Ochutnávat naslepo je totiž hrozně ošemetné. Ale přitom pravdivé. Ať se zaříkáte spravedlivým hodnocením a nestranným posouzením, jak chcete, stejně vás etiketa, vědomí o ceně nebo vztah k vinaři vždycky ovlivní. Zabalte to do novin a uvidíte: není problém odstřelit nejdražší Strekov, zklamat se u Dvou dubů a nepoznat Korába, jehož vín mi proteklo žilami asi nejvíc. Je to zábava, ale jen pro lidi, kteří nemají strach ze selhání :)


Hvězdou je pro mě jakostní Frankovka 2008 ze Strekova, mezi favority patří Jagnet 2008 Karpatské perly, Korábova Frankovka 2008, strekovská Frankovka "Terroir". Vox in Excelso 2009 byl první den úžasný, ale jen první den, naopak Frankovka 2009 Oty Ševčíka ukázala svou krásu po strašidelném úvodu až druhý den, Frankovka 2006 z Patrie byla podivuhodně svěží a oba dny dobrá. Bylo to prostě moc fajn, často nečekané, velmi překvapivé, hodně zábavné. Díky všem zúčastněným za fajn víkend a Tomovi za azyl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tom Tom | E-mail | 12. července 2012 v 14:59 | Reagovat

Krásné shrnutí krásného víkendu s krásnými lidmi :)) A krásně jsi to naplánovala, dala jsi mi hezký dárek k mým dnešním narozeninám - na zdraví! :)

Poněvadž z minulých zkušeností vím, že se nad víny spíše shodujeme, což se potvrdilo z velké části i nyní, dodám jen několik odlišností. Býváš na vína v zápiscích hodnější než já, možná i proto sem tam ty rozdíly. Mám to vše sepsané u sebe, tož když již nebloguju, fouknu to sem.

Hned první víno mi přišlo protivnější než tobě.
Frankovka, zemské 2009 – Ota Ševčík, Bořetice – Bořetice / Kraví hora
Vůně je rozporuplná, těkavá, při hlubších nadeších se pravidelně rozkašlu a nejinak je tomu u některých dalších spolupijců :) Takže vůně jde nezvykle ohodnotit jako dusivá, kašlavá. Přitom se k tomu vjemově čuchá příjemně. V puse je víno plné, výrazné, na jednu stranu hromotlucké, na druhou minerálně subtilní. Druhý den mě stále více neláká, stále lehce poštipuje, ale už to není tak nepříjemné a kašlavé. Neoslovuje mě.

U nejdražšího vzorku sešlosti, strekovského Terroir 2008, si nemohu odpustit rýpaneček, jak jste se všichni hrozně nechali ovlivnit po odhalení lahve původem vína a jeho cenou! :)) Já jediný jsem si ho pochvaloval a vychutnával už první večer, heč :)
Frankovka modrá „Terroir“, jakostní 2008 – Strekov 1075 (SVK) – Strekov / Góré
Nejdražší vzorek degustace, bratru za 700,- CZK. Vůně je dosti naleželá, terciární, trocha divočiny, ale příjemné. V chuti zdá se něco zbytkového cukru, ale i kyselinky, znatelný černý čajový výluh. Víno je hutné, nefiltrované. Jiným se nelíbí, mně ano. Bylo to velké překvapení po odhalení, že se jedná o toto nejdražší víno s největšími papírovými předpoklady a dosti to spolek udivilo. Ale na druhý den byl projev 24h otevřeného vína úplně jiný, ještě o deset řádů výše. Čaj je schovaný na pozadí, v projevu je znatelnější krásně vyzrálá hroznová složka, sladkost zharmonizována. Umocňuje! Nejspíše nejlepší víno sešlosti.

Shodou okolností jsem se dnes dopoledne potkal v Albertu s Petrem Ješinou a koukali jsme tam do regálu na tu mutěnicko-rumunskou záležitost a vzpomínali na "portské" :) U toho mám taky lehce jiný zápisek než ty:
Frankovka „nounejm“ z Rumunska – plněno ve Vinařství Mutěnice
Koupeno za pade v Albertu, ve slevě jsem viděl snad za 30,- CZK. Ve vůni naprosté a až neuvěřitelné portské ruby, lehce oxidativní s jablečným moštem. Těžko hodnotit, otázkou by bylo, proč tohle pít? Druhý den rozjetější, stále se k tomu příjemně čuchá jako k ruby, ale v chuti už je to prázdný svíravý hnus.

U Máťušových Frankovek nemohu nevzpomenout na dá se říci již tradiční zábavu a PataMatí vínografí video s nějakou tou lesní směsí :)

Podobně to mám zaznamenáno u Vox In Excelso, první den jedno z nejlepších, druhý trochu zchudlé.

Co na závěr?
Bylo hodně zajímavé pozorovat proměny vín o 24h později, nejvýraznější změna proběhla u strekovského Terroir, s čímž bylo dosti zábavy. Samozřejmě podpořené slepou degustací. Nejvýrazněji mi vystoupla a nejvíce oslovila nade všechny vzorky tato šestice:
Strekov "Terroir" 2008
Strekov 2008
Vox In Excelso 2009
Koráb 2008
Koráb 2009
Karmazín 2011

Pro mne krásný pocit, že i naslepo se do ní dostali všichni tři Korábové! Důkaz, že srdce a játra jsou propojené :)

Jako vždy – moc příjemná akce, díky!

douška: K pivům - tak přeci by byla věčná škoda, nechat v sobotu přes den zahálet a nevyužít hezky rozjetá játra :)

2 Evas Evas | E-mail | Web | 12. července 2012 v 16:03 | Reagovat

Všechno nejlepší k narozeninám! Snad to oslavíš nějakou dobrou Frankovkou :)

No jo, jsem v zápiscích spíš hodnější, to je fakt.

Hele, u toho Terroiru - jak jsme se nechali ovlivnit? Jako že jsme ji pak začali chválit? Nebo naopak ještě víc hanit? To si nějak nevybavím. První den mi nejela, a to fakt tak, že jsem neměla chuť to pít, a druhý den se z toho prostě stala bomba :)

Korábové mě taky potěšili. Všechna tři vína jsem hodnotila dobře a jsem ráda, že byla dobrá po oba dny.

Máťuš nebyl špatný, ale ať jsem dělala, co chtěla, tu "lesní věc" jsem tam prostě nenašla :)

A jeden frk na závěr: u Petra Ješiny jsme si koupili ten pinot a on ho nalahvoval do skla, vzpomínáš? No a P. doma, že to jako otevře, tak šel do lednice, hmátl po zelené lahvi bez etikety a otevřel ... A já jsem něco kutila, lítám po baráku a najednou kouknu na stůl a v první chvíli mi blesklo na zlomek vteřiny hlavou: To je zajímavý, že Ješina lahvuje vína s Čačíkovým korkem :) No, byla to morávka od Čačíka, co jsem si tam syslila :)

3 Tom Tom | E-mail | 12. července 2012 v 17:08 | Reagovat

Evas: Děkuji! Čoveče doma mi žádná Fr nezbyla, budu muset vymyslit něco jiného (nějaký osvědčence mám zasyslený na baráku v chlaďáku). Za chvíli mám ještě nějaký ježdění - vezu známýmu 50 PETek neboli 100 litrů sudovky! - odjíždí na tábor, tak prý vedoucí potřebují večer uklidňovat nervy :) Tož pak něco večer asi vymyslím, jak s pitným režimem...

No jistě - strekovský Terroir jste naslepo všichni odstřelili jako největší póvl, Pavouk zbledl a pak zezelenal, a pak jste si druhej den, když jste věděli, co pijete, obrovsky pomlaskávali! Necháte se prostě hrozně ovlivnit etiketou :))

Vím, že do skla, Peťa jinak ani nestáčí. To je dobrý, ale tak myslím, žes tu moraviu nevylila a pochutnala si :)

4 MT MT | 12. července 2012 v 21:23 | Reagovat

Strekov vůbec není "špatný", ale už jsem viděl odstřelit spoustu vín, slepá degu je zábavná, ale taky jest otázka, co ta vína dostala za "šoky" před tím, jestli na tom místě byla několik dnů dopředu, a nebo ne, sterilnímu vínu to nevadí, s právě přineseným vínem je to jako s člověkem po delší cestě - někdy to snese lépe, někdy hůře a potřebuje chvíli na rozkoukání ...
Dnes padla Movia - Merlot 96, ze začátku hořké, nepřístupné, korek skoro zničený ... po 12 hodinách naprostá meditativní bomba ... toto víno jsem měl před lety na chromatografu - excelentní hodnoty antiradikálové aktivity, která mimojiné vypovídá o schopnosti vína bojovat se vzduchem, tedy se stárnutím ... krásné věci, když se tomu nechá prostor, v čistotě přírodních dějů je krása ... ale upřímně, přidal bych se, musela to být fajn degustace s těmito víny a vinaři - jinak podpultová informace, Ota má skvělou Frankovku, ale jeho Pinot 11 bude atakovat mety nejvyšší .)  a jak tu odrůdu nemusím, tak jeho Cabernet je špica ... kam se hrabou ty z Bordeaux v cenové hladině 300 - 600 kč .)

5 Evas Evas | E-mail | Web | 13. července 2012 v 8:24 | Reagovat

[4]: Jj, Otův pinot jsem velebila už v květnu: http://evas.blog.cz/1205/machr-z-boretic-aneb-rychla-navsteva-u-oty-sevcika Na ten se hodně těším.

Strekov šoky nedostal, byl na místě už měsíce. Ale otevřelo se, pravda, všechno až těsně před ochutnáváním. Je to fakt zábava, takové slepé degustování.

6 Tom Tom | E-mail | 13. července 2012 v 10:10 | Reagovat

Na ja, Strekovy byly na pozici od 11/2011, měly klid a pohodu :)

Mám taky zkušenosti s rozhádanými víny po převozu. Třeba dosti zajímavá byla degustace Marka Vybírala, potažmo vín z Krásné hory, když dovezl vína rozhrkaná z Moravy na východ Čech a u některých jsme tak na degu mohli porovnat shodná vína 'z auta' a 'z regálu' (když jsem je tehdá měl ve vinotéce) - u některých to byl rozdíl obrovský.

K otevírání předem: máme to tak nějak zažité a myslím, že dobře. Vína otvíráme ve stejný okamžik a všechny tak mají stejné podmínky. Naslepo je sice chutnáme nedlouho po otevření, ale všechny mívají šanci ukázat, co s nima udělá 24h v odpitých lahvích.

7 js js | E-mail | Web | 13. července 2012 v 10:18 | Reagovat

[6]: 24 hodin je malo

...priste to budete muset pojmout jako tydenni summit :D

js (dva-duby.cz)

8 Evas Evas | E-mail | Web | 13. července 2012 v 10:59 | Reagovat

[7]: Taky mě to napadlo, že to asi chtělo víc času. No, Tome, to je výzva :o)

9 Tom Tom | E-mail | 13. července 2012 v 11:24 | Reagovat

Výzva to je a já jsem samozřejmě pro. Zatím mám času dost, i když se mi to nehezky krátí! Tak si to naplánujte a bude vydatný týden na Kujebině :) Pít by bylo jistě stále co, můžeme střídat vinné a pivní dny, nebo ještě zakomponovat destilační :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama