Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Zahradní premiéra

9. srpna 2012 v 15:16 | Evas |  Jen tak
Historicky první posezení na vlastní zahradě se neobešlo bez vína :)







Tak jsme konečně dostali pozemek po stavbě do podoby, kdy už ho s přivřenýma očima lze nazvat zahradou. Zbývá rozmontované lešení, zbytky střešní krytiny, dva metry vysoká hromada vytrhaného plevele, stejně velká hromada vysbíraného kamení a další drobné vady na kráse, ale to už je nic proti tomu, jak to vypadalo na jaře. Dřina, pravidelně začínající v sobotu dopoledne a končící v neděli při setmění, občas přinesla příjemné pocity z užitečně stráveného víkendu a dobře vykonané práce, ale občas taky zoufalství a beznaděj, když dvoudenní snažení dvou, někdy i čtyř lidí, vůbec nebylo vidět. Ale vyplatila se. Už jsme snědli první rajčata z vlastní zahrádky, večer chodíme na jahody a bylinky bych mohla prodávat!




A taky jsme si mohli poprvé sednout venku ke stolečku a vypít si víno :) Ne že bychom nemohli i dřív, ale připadali bychom si mezi vším tím plevelem a stavebním bordelem trochu jako sociálně nepřizpůsobiví. Takže teď máme všechny nejrozsáhlejší, fyzicky nejnáročnější a velkoplošné práce za sebou a můžeme se těšit na ty příjemné, jako sázení stromů nebo kytiček (ale u těch si nejsem tak úplně jistá, protože tady ve mně vítězí hanácká krev a jako správný sedlák dávám přednost rostlinám, ze kterých je něco k snědku, zavaření, naložení, atd. :). A to bylo třeba oslavit. Nebylo to nic plánovaného, prostě jsme večer, když jsme uklízeli rýče, hrábě a motyky, koukli kolem sebe a nevěřícně si (severomoravskou řečí) řekli: "Krucipysk, dyť je to hotovy." A tak jsme z obýváku vysmýkali ven stolek a pár židlí a otevřeli zcela náhodně vybranou láhev vína.


Cuvée Filip 2007 od Richarda Tichého ale přesto jistou malou symboliku má, protože to byl právě rok 2007, kdy jsme si řekli, že bydlení v bytě je sice úžasně pohodlné a bezstarostné, ale pro rodilé vesničany jaksi nepřirozené a podvědomě znervozňující, a že patříme do domu se zahradou. Do teplé letní noci to byla dobrá volba. Cuvée červených odrůd (snad Nitra, Dunaj, Dornfelder, Neronet a Cabernet Moravia), pojmenované po synovi pana Tichého, krásně voní vším možným tmavým ovocem, od lesních bobulí až po švestky a zralé třešně. Vůně je vrstevnatá a proměnlivá, příjemně kořeněná, krásná. Na jazyku víno působí teple a měkce, přitom velmi plně, ovocná chuť je doplněná mléčně-čokoládovým podtónem. Chuť je stejně jako vůně bohatá a vrstevnatá, krásně harmonická, elegantní, ale současně pikantní a živá.





A protože se nám Richard Tichý tak krásně trefil do noty, otevřeli jsme ještě jedno jeho víno. Aurelius 2008, výběr z hroznů, voní po rynglích nebo jiném zralém žlutém ovoci, trochu po čerstvě usušeném seně a květinách. K pěkné a moc příjemné vůni se přidává dlouhá ovocně-kořeněná chuť s pěknou kyselinou a výraznou mineralitou. V závěru se objevuje moc příjemná nahořklost, která spolu s kyselinou evokuje citrusovou kůru. Víno působí zrale, přesto krásně šťavnatě a čerstvě. Obě vína jsou hodně povedená a v jeden všední, a přesto vlastně sváteční večer, nám udělala radost.


Jednoho krásného dne snad budeme moci takhle oslavit i dokončení baráčku :o)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tom Tom | E-mail | 13. srpna 2012 v 10:33 | Reagovat

Blahopřeji k dokončení další etapy! A věřím, že už i schody fungují :) Na obě zmíněná vína též rád vzpomínám, dalších lahví nemaje...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama