Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Mejtské ryzlinkování

24. září 2012 v 9:30 | Evas |  Slepice aneb slepé degustace
Šest obvyklých podezřelých se znovu sešlo v Tomově bytě v Mejtě, tentokrát s cílem porovnat a posoudit několik exemplářů odrůdy nejodrůdovatější. Ryzlinky rýnské jsme podrobili už klasické proceduře "páteční otevření, hodnocení naslepo, sobotní dopíjení, průběžné plkání".





Mám takový neblahý pocit, že se nám, co spolu mluvíme, začínají tyhle dýchánky pěkně zvrhávat. Určitě v množství, protože se sešlo 23 vzorků, což nás trochu vyděsilo, takže jsme některé méně typické radši vyškrtli, a určitě v doprovodné zábavě, protože minule jsme skončili ještě celkem na úrovni u Mejly Hlavsy, tentokrát jsme z nepochopitelných důvodů poslouchali Alkehol! Skoro se bojím, bude-li nějaké příště, jak to dopadne. Když si vzpomenu na první mejtské srovnávačky vlašáků nebo najburků, jak jsme jako v podstatě cizí lidi decentně a způsobně seděli a distingovaně hodnotili vzorky… A teď Zmaštěnej Alkehol!



Se zápisky je to ovšem čím dál tím stejné: u prvního vzorku se vzmůžeme tak akorát na "barva světlá … voní pěkně … chutná OK", zhruba u pátého už napíšeme víc než dva řádky, kolem desátého píšeme jak Alois Jirásek a u vzorků číslo patnáct a výš stále píšeme romány a vršíme hromady vět, zkratek a značek, o kterých druhý den netušíme, co měly znamenat.



Nějak se mi nechce brát jeden vzorek po druhém a nějak detailně ho řešit (chlapi, musíme s tím množstvím vážně něco udělat!). Takže to spíš vezmu tak nějak bez ladu a skladu. Asi nejvíc se mi líbil Rüdesheimer Berg Rottland Riesling Spätlese Trocken 2007 z Kloster Eberbach v Eltville im Rheingau. Má pěknou zralou vůni ovoce s nádechem "barvy-laky" ve velmi jemném a decentním projevu. Je tělnaté, výrazné, dobře strukturované, plné šťavnatých chutí, perfektně vyvážené, s dlouhou dochutí a pěknou mineralitou. Krásu i eleganci si zachovalo i druhý večer.



K favoritům patřil i Loibner Riesling Klostersatz 2008 z Weingut Familie Schweighofer z Oberloibenu (Wachau). Hrozně mě bavila jeho vůně, zpočátku travnatá či listová, později s trochu lakýrnickým nádechem, který se postupně měnil v typicky petrolejovou vůni, a po pořádném rozdýchání a ustálení mi velmi intenzivně připomínala starou zaprášenou garáž, takovou tu vesnickou dílnu, kde kluci furt dokola přemontovávají fichtla nebo embéčko a na zdech mají nahotinky z kalendářů. V chuti bylo výrazné a tak, jako některá červená vína působí teple, toto na mě působilo ledově chladně, přestože všechna vína měla teplotu stejnou. Mělo výraznou kyselinu a velmi dlouhou dochuť, silné a pevné tělo. Výborné bylo i druhý večer, ale chemicko-dílenská vůně poněkud ustoupila a zjemnila se. Paráda.



A do nejzajímavější trojky patřil i Ryzlink rýnský 2007 "Premium" z Dobré vinice. Navíc mi udělalo radost, že jsem Dobrou vinici jednoznačně identifikovala, ačkoli nevím, zda jsem tohle víno vůbec někdy pila. Mezi všemi těmi vzorky prostě vyčnívala a bylo jednoznačné, že je to ona. Trochu moštovou, ale velmi příjemnou lehce naoxidovanou vůni s kvasnicovým nádechem (teda z tohohle popisu by se milovník Volaříka či Horta poblil) následovala svěží, řízná a živá chuť, pěkně minerální, proměnlivá, nebezpečně pitná. Do druhého dne se víno zklidnilo a trochu zvážnělo, mezi všemi těmi elegantními Němci a strohými Rakušáky ale pořád působilo jako pomrkávající rošťák.



A hodně se mi líbil i Gimmeldingen Riesling Kabinett Trocken 2007 z Weingut Müller-Catoir z Haardt an der Weinstrasse (Pfalz). Měl pěknou lehkou svěží vůni trochu do citrusů a šťavnatou říznou chuť, osvěžující a nakopávací, výraznou kyselinu, ale přitom harmonii, lehkost a veselost, ale přitom dost mohutné tělo i pěknou mineralitu. Tipovala jsem mnohem mladší ročník. A pilo se to moc dobře.



Pak jsme tu měli trojici, u které jsem si shodně udělala poznámku ve stylu "OK, ale max na jednu malou skleničku, moc sladké". Já vám nevím, já té Mosele porád nějak nemůžu přijít na chuť. Z trojice Dhron Hofburg Riesling Kabinett 2008 (Weingut A. J. Adam, Neumagen-Dhron, Mosel), Wolfer Goldrube Riesling Kabinett 2007 (Weingut Vollenweider, Traben-Trarbach, Mosel) a Oberhäuser Leistenberg Riesling Kabinett 2008 (Weingut Dönnhoff, Oberhausen an der Nahe, Nahe) mi nejblíž bylo víno první, s pěknou květinově-ovocnou vůní s lehounkým petrolejovým oparem nad hladinkou a plnou harmonickou chutí s minerálním až prašným závěrem.



Z dvojice pozdních sběrů 2006 a 2007 ze Školního statku Mělník (oba ročníky z Liběchova, Budyně) byl v lepší kondici ten mladší. Měli jsme v obci fabriku na výrobu protektorů, takže vím, jak smrdí gumárna. Když se navíc zkombinuje s petrolejkou, není mi vlastně výsledek vůbec nepříjemný. Nulašestka měla náběh na tenhle vonný koktejl, což bylo fajn, ale chuť už se rozpadala, obzvlášť druhý večer už šla do kelu úplně a připomínala jen takovou tu umělou citronku, která ve skutečnosti vedle citronu ani neležela. Zato ryzlink ročníku 2007 měl vůni umírněnější, i když petrolejový štych byl taky dost výrazný, ale chuť měl pěkně suchou, stále živou, výraznou. Nebyl nijak tělnatý, ale zato dobře pitný, prostě fajn víno.






Dvojici pozdních sběrů jsme ochutnali i od Richarda Tichého, oba z tratě Hastrmany, Hrušky, ročník 2007 polosuchý, ročník 2008 suchý. Z téhle dvojice mi první večer taky víc seděl ročník 2007 se zralou kořeněnou ovocnou vůní a šťavnatou a celkem bohatou chutí. Nulaosmička působila po otevření sevřeně, vůně byla nevýrazná, chuť se mi zdála jaksi fádní. Vyvětrání do druhého dne pomohlo, ve vůni se objevily pěkné medové tóny a chuť působila příjemně a harmonicky, ve srovnání se starším vínem ale pořád vodověji a méně zajímavě.




Mezi většinou typické minerální elegantní ryzlinky vůbec nezapadl lehký, svěží a ovocný rýňák 2011 z Krásné hory, který mi sice jako víno chutná, ale v řadě devatenácti ryzlinků působí jako vetřelec. Učebnicovou ukázkou pojmu "neurazí-nenadchne" byl Riesling 2007 "Classic" Maison Trimbach, Ribeauville, Alsasko. V zápiscích mám doslova napsáno: vůně typická, ale přitom bez duše, chuť stejně tak - bez problémů, ale i bez čehokoliv zajímavého. A druhý den prakticky totéž, víno téměř ukázkové, ale přitom nezajímavé. A kdybych nebyla hlupákem, nejen, že bych se nestala medvědem, ale taky bych si včas vzpomněla, že jsem v tomhle článku psala, že Ryzlink rýnský 2011 od Oty Ševčíka se má vypít co nejdřív, idiotsky bych ho neskladovala, nevlekla se s ním do Mejta a neotevřela ho slavnostně v jeho parádním rozjetém převleku za hruškový mošt. Kdyby chyby. Oto, sorry.



No a to by tak asi mohlo stačit. Článek by zase nabyl obludných rozměrů, tak jsem ta vína, která mě až tak nepoznamenala, sprostě vynechala. Takže pokud budou mít přímí účastníci a očití svědci zájem ještě některé nezmíněné proprat v diskuzi, ráda se zapojím.

Děcka, bylo to super, díky všem zúčastněným.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 J.Č. / Jižní svah J.Č. / Jižní svah | E-mail | Web | 24. září 2012 v 10:27 | Reagovat

Pěkný, pěkný! :-) To vypadá na více než zajímavou degustaci. Já si v sobotu přelízl Volaříka, Tetura, Patrii a další (i nějaká Tesco vína) a... no... prostě jsem se potřeboval ujistit, že mi doma fakt nechybí :o))) To jen k té volaříkovo-hortovské poznámce...

2 Tom Tom | E-mail | 25. září 2012 v 10:49 | Reagovat

Evas: Hele hele, z úvodu článku by se mohlo zdát, že už to je spíš prachsprostá vožrávačka, ale dle mého při slepé degustaci všech vzorků stále sedíme "způsobně a distingovaně hodnotíme vzorky". Následné večerní odhalování (vzorků) přináší emoce a pak se to samozřejmě rozjíždí, netřeba se tomu bránit :)

Moje shrnutí vypadá takto:
U mne nejvíce uspěli německé ryzlinky, potvrdila se moje láska k nim trvající již dosti let. Nebylo mezi nimi nedobrých vín, nejvíce mě oslovila vína od Kloster Eberbach (Rüdesheimer Berg Rottland Riesling Spätlese 2007, Rheingau), Weingut Müller-Catoir (Gimmeldingen Riesling Kabinett Trocken 2007, Pfalz) a Weingut Vollenweider (Wolfer Goldgrube Riesling Kabinett 2007, Mosel). Z Rakouska to pak u mne vyhrálo víno z Weingut Familie Schweighofer (Loibner Riesling Klostersatz 2008, Wachau) a Weingut Franz Hirtzberger (Riesling Federspiel 2009 „Steinterrassen“, Wachau), první den se mi také líbil alsaský Trimbach. Z těch tuzemských bych znovu sáhl po Tichého 2007, ačkoliv nesáhnu, byla to moje poslední lahev.

Tradičně nebyla nouze o překvapení, dost mě zklamal třeba Riesling Smaragd 2008 „Loibenberg“ od Domäne Wachau, ale to k tomu patří... A jak správně končíš, bylo to super, jako vždy. Věřím, že příště bude. Na jaře se snad podaří sejít a sestavit pěkné vzorky k porovnání dvou cabernetů, Sauvignon a Franc, těším se!

3 Evas Evas | E-mail | Web | 25. září 2012 v 14:09 | Reagovat

[2]: Tak to jsme se celkem shodli, ne? Ale jo, jsme pořád velmi slušná skupinka :)

4 Tom Tom | E-mail | 25. září 2012 v 14:12 | Reagovat

Evas: Ale jo, povětšinou shodli, tradičně. Ale tradičně na něčem diametrálně ne :) Třeba na Dobré Vinici - já osobně od rýňáků očekávám, respektive na nich mám nejraději, něco jiného než takovýto oxidativní moštík :)

5 MT MT | 26. září 2012 v 10:47 | Reagovat

RR 07 z DV je jeden z nejzajímavějších ryzlinků poslední doby z tuzemska, želbohu už je vyprodaný :-/

6 Martin S. / Vinny Pavouk Martin S. / Vinny Pavouk | E-mail | Web | 28. září 2012 v 3:26 | Reagovat

Zvrhavaji??? Jasne ze zvrhavaji. Jestli ted koncime tesne nad ranem a dobrou noc nam dava Alkehol a dojde i na Zavise, mam v zadech des, kam se posuneme priste :-)
Ovsem opet to bylo vice nez zajimave setkani. Top byl pro me urcite Rüdesheimer Berg Rottland Riesling. Rozpaky jsem mel nad Krasnou Horou a hodně zklamal Smaragd Loibenberg a nakonec i od Hirtzbergerga /byt to bylo spise jejich 'zakladnejsi' vino, pokud se to tak da rict/ jsem cekal ve sklen icce tak nejak pocitove o dost vic. Takovej je zivot :))) A slepe degustace jsou neuprosne zabavne. I kdyz v tom mnozstvi vzorku spousta vin se bohuzel ztrati v prumeru, nez kdyby byla otevrena samostatne doma... Nekdy je to skoda, jindy je to naopak dost poucne. Diky za to.
Na cabernetovy vikend se uz zacinam tesit!

7 Tom Tom | E-mail | 30. září 2012 v 14:26 | Reagovat

Martin S.: Vy furt s tím zvrháváním! Dobře, příště dáme večerku na třiadvacátou hodinu a bude :)

Jinak tedy koukám, že favorit je opět stejný, asi v něm skutečně cosi bylo. A je pravda, že některých vzorků je při hromadně slepé degustaci škoda, neb tolik nevynikají. Když jsem dojížděl zbytky (u některých vín až podivuhodně objemné - na náš obvyklý (ne)zbytek), pak některá vína takto o samotě zaujala o dost víc...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama