Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Výlet do Mělníka

10. října 2012 v 14:54 | Evas |  Jen tak
Svátek Sv. Václava mi udělal radost nejen tím, že jako jediný podzimní svátek připadl na všední den (a ještě k tomu šikovně na pátek), ale taky krásným slunečným počasím. Ideální den na výlet. Lákalo mě to na jednu stranu na nějaký hrad či zámek, na druhou byl prodloužený víkend plný různých "vinobraní" a akcí spojených s vínem. Nakonec jsme vymysleli kompromis - zámek Mělník a jeho vinné sklepy. A taky zámecká restaurace a cukrárna. Bylo to moc fajn. Tedy až na restauraci.



Cesta z vlakového nádraží k zámku vede pěkně do kopečka a takový výkon si samozřejmě zaslouží sladkou odměnu. Zámecká cukrárna vybavená historickým nábytkem láká vitrínami plnými dortů a čokoládových pralinek. Mám zkušenost, že čím lépe zákusky vypadají a čím jsou nazdobenější, tím hůř a uměleji obvykle taky chutnají. Tahle cukrárna je ale možná ona pověstná výjimka potvrzující pravidlo, alespoň podle dvou kousků (nebo spíš pořádných kusanců, řezy jsou opravdu obrovské), které jsme si tu dali. Na borůvkovém cheesecaku i jahodovo-malinovém dortu jsme si opravdu pochutnali. Ještě štěstí, že to do Mělníka není blíž. Měla bych totiž chuť si to občas zopakovat :) V kávě se nevyznám, doma piju jen svůj smrťák z frenchpressu, ale espresso, které jsme si tu dali, mělo nejméně dvojnásobný objem než by se slušelo. Ale zase jsme k němu dostali horké našlehané mléko v konvičce, čokoládový bonbon a dokonce i tu vodu, na kterou kavárníci a restauratéři rádi zapomínají. Sladké čekání na prohlídku zámku, navíc v krásném prostředí, nás naladilo opravdu příjemně.




Po prohlídce zámku jsme se šli podívat do vinných sklepů, rozsáhlého podzemního komplexu ze 14. století. Byli jsme tam úplně sami a připadali jsme si jako v pohádce. Nikdy jsem neviděla takové množství takhle obrovských sudů pohromadě! Sudy obřích rozměrů lemují uličku, některé mají krásně vyřezávaná čela, sem tam se povalují typické mělnické lahve - kalamáře a placaté butylky. Část, kde se víno opravdu vyrábí je ale za uzamčenou mříží a pouze vzdálený ruch dával tušit, kde se opravdu pracuje. Na ochutnávku vín přímo ve sklepě nás bylo málo, je potřeba aspoň desetičlenná skupina. Ochutnat vína je ale možné i v zámecké enotéce, kde si můžete buď zaplatit šestivzorkovou degustaci, tuším za 160 korun, nebo ochutnávat jednotlivá vína z vinného listu, kdy půldecový vzorek stojí od 12 do 18 korun. Zvolili jsme si druhou variantu a ochutnali několik vzorků podle vlastního výběru.



Nemohla jsem začít ničím jiným než Ludmilou. Ludmila bílá 2011 (Müller Thurgau + Ryzlink rýnský) měla lehkou ovocnou vůni a "light" chuť, která připomínala vinný střik. Po polknutí zůstávala na jazyku a patře pěkná kyselina a příjemná pecičková hořkost. Docela dobře si umím představit tuhletu Ludmilu, éterickou vílu zakletou v bachratém těle, k pití po lehkém obědu nebo pořádně vychlazenou v létě na zahradě.



Zámek Mělník bílý 2011 (Rulandské bílé + Rulandské šedé) se zpočátku projevoval přidušeně až smrádkově, ale po odvětrání zůstala pěkná čistá vůně citrusové kůry a příjemně pitná osvěžující chuť.


Mopr 2011 měl krásnou vůni, velmi intenzivně květinovou, s listnato-travnatým podtónem, ale v chuti jsem postrádala říznější kyselinu. Víno působilo na jazyku hutně, kulatě a zrale, ale díky nízké kyselině trochu mdle.



Kyselinu naopak nepostrádal Müller Thurgau 2010 (Lobkowiczké zámecké vinařství, Roudnice nad Labem). Měl květinově-ovocnou vůni a lehkou, příjemně suchou chuť po citrusech.


Z červených vín jsme ochutnali Rulandské modré 2011 a Svatovavřinecké 2010 barrique. Pinot měl typickou světlejší barvu s cihlovými okraji a vůni, která mi připomínala nějaký likér. Tělnaté, husté a silné víno bylo chuťově příjemné, pěkně kořeněné, lehce čokoládové, dlouhé. Po velmi lehkých bílých vínech působilo opravdu mohutně. A pilo se moc dobře! Vavřinec voněl jako kořeněná malinovo-ostružinová marmeláda, měl dlouhou, příjemnou dochuť, vyšší kyselinu než rulanda a působil o něco lehčím, méně vyzrálým dojmem. Ale jinak taky příjemné víno.



Z vín jsem měla vyloženě radost. Žádné pecky, ale příjemná pitná vína, odrůdová, bez kudrlinek a bez výrazných zbytkových cukrů. Díky za ně!



Takže to máme cukrárnu, zámek, sklepy, enotéku - samé povedené zážitky. Ale protože nemůže být všechno jen růžové a někde se ten průser vždycky schovávat musí, vydali jsme se ještě do zámecké vyhlídkové restaurace. Je moc pěkná, krásně zařízená, vzdušná, světlá, elegantní, s opravdu krásnou vyhlídkou na soutok řek a vinici a malebnou českou krajinu. Jídelní lístek nevypadá vůbec špatně a obsluha je ochotná, vstřícná, úslužná a dokonce nabídne pomoc s případným výběrem vína! Polévku ale dostanete téměř studenou, u kachny s medovými jablky, zelím a chlupatými knedlíky chybí medová jablka, telecí řízek vypadá a chutná jako notně prošlapaná a pokroucená podrážka, kachní prsa nemají křupavou kůžičku, ale vrstvu nepoživatelné gumy, palačinka je úplně studená a makovou buchtu, která je součástí tříchodového svatováclavského menu, vám zapomenou donést. Mělnický sekt jako aperitiv je sice velmi lahodný, zelí výborné, tři druhy knedlíků opravdu povedené a zapomenutá buchta je omluvena přinesením dvojité buchtové porce, jmenované fleky na kráse to ale nevymaže. Škoda. Prostředí restaurace je jinak totiž moc pěkné.



Suma sumárum - až na gastro zklamání to byl moc pěkný výlet. Pokud se nudíte, můžete si koupit mývala nebo vyrazit na zámek do Mělníka.

A ještě pár fotek:









Ve sklepě kromě monstrsudů číhají i monstrzvířata.















Cestou na zámek potkáte nejen samotného ďábla, ...













...ale i svůj budoucí oběd.




















Výhled je na restauraci asi to nejlepší.














V této cukrárně bych chtěla býti psem...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pavlína Pavlína | Web | 10. října 2014 v 9:37 | Reagovat

Pěkný článek, to musel být super výlet, taky se musíme vydat do Mělníka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama