Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Na návštěvě u Petra Korába v Boleradicích

5. února 2013 v 15:20 | Evas |  Ve vinařství
Ještě se vrátím k našemu lednovému výletu na Jižní Moravu.




Po výživném pátečním večeru jsme se zregenerovali v Kurdějově v bazénu a saunách, doplnili vitamíny pivem v boleradické hospodě a vyrazili do boleradické sklepní uličky zvané Tihelňa ke sklípku Petra Korába. Cesta ke sklepům (a ke hřbitovu) je ještě hrbatější, než bývala, na což je dobré pamatovat zejména při nočním návratu. Ale jinak je tu všechno při starém a člověk má skoro pocit, jako by se vracel domů. No, to jsem si trochu zapřeháněla, ale je fakt, že jsme tuhle cestu, sklepy a výhled na Boleradice zažili už ve všech ročních obdobích a při všech možných typech počasí, a byli tu tolikrát, že když si sednu na zápraží na lavičku, mám pocit jako při návratu z dlouhé cesty na dobře známá místa.


Distingovanou brněnsko-vysokomejtskou skupinku vystřídala pro sobotní večer odpočinutá, žíznivá a prakticky nezničitelná severomoravská dvojice, vedle jejíž energie naše únava z předchozího dne ještě více vynikla. Ale zase jsme díky nim nepůsobili jako úplně tichá partička, jak už nás nejeden vinař nazval. Takže od úvodních dvou vzorků mladých vín, která se prodávala už v listopadu jako autentistická varianta urychlených Svatomartinských skorovín, přes mně celkem dobře známá vína, která jsem ochutnala už tady nebo tady, až k náhodně vyloveným zaprášeným lahvím ze sousedního strécova sklípku, jsme se rozhodně jako tichá skupinka nejevili, a nebohého pana obchodníka s vínem, který měl zrovna tu smůlu, že si vybral pro návštěvu Korábova vinařství stejný den jako my, jsem občas upřímně litovala. Obzvlášť ve chvíli, kdy mu kamarádka vehementně vysvětlovala pojem "pozvolně suché víno", jsem měla dojem, že jsme možná navždy pohřbili šanci na uzavření jakéhokoliv obchodu :)


Mladá vína od Korába jsem v listopadu (ani později) neochutnala. Teď už nějaké rozsáhlé hodnocení asi nemá smysl, ani nevím, jestli jsou ještě nějaká na prodej. Bílá směs 60 % Müller Thurgau a 40 % Muškát moravský 2012 je pořádná voňavka, vůně muškátu se mísí s vůní lehce dřevitou až zemitou, chuť je příjemně ovocná s lehkou hořčinou, víno je lehké, přitom se zdá kulaté, pije dobře. Ještě o chlup víc mě bavilo mladé červené, Modrý portugal 2012. Vůně je ovocná, višně, švestky, pecky. Chuť je živá, s pěknou kyselinou, ovocně osvěžující, vysloveně nakopávací, výborně pitná.


Ochutnali jsme ještě další vzorky vín ročníku 2012, které byly v různé fázi ne/hotovosti. Nejvíc se mi líbilo Veltlínské zelené, ve vůni pěkně pepřnaté, v chuti jemně kořeněné, pěkně suché, minerální, s příjemnou grepovou dochutí. Ryzlink vlašský je zatím ovocně voňavý, taková šťávička, ještě má kus před sebou. Stejně tak Rulandské bílé, které ještě lehce perlí, voní téměř bonbónově, ale zdá se, že z něj bude jednou plné a tělnatější víno. Dobře se pije Zweigeltrebe klaret, s jemnou jahodovo-malinovo-smetanovou vůní a příjemně svěží chutí.


Pak jsme projeli ročník 2011. Většinu vín jsem nepila poprvé a zápisky se víceméně shodují s popisem ve výše zmíněných odkazech. Zajímavé je (tedy zajímavé hlavně pro mě, jinak to asi nikoho nezaujme :), že mi tentokrát víc sedla červená vína, která mě vlastně všechna bavila, ačkoliv si podvědomě se jménem Koráb spojuji spíš bílá vína (a povedené Frankovky samozřejmě). Ne že by mi bílá nechutnala. K těm, co se mi líbí, určitě patří Neuburské, pozdní sběr 2011, s ovocně-kořeněnou až kouřovou vůní a plnější ovocně-minerální chutí s příjemnou hořčinou v závěru. Chutnal mi taky suchý Sauvignon, pozdní sběr 2011, s vůní po žlutém ovoci a lehce po květu hluchavky, a celkem plnou a velmi příjemnou chutí s parádní kyselinou. Zajímavé je Cuvée History 1934, směs Šedého portugalu (60 %), Frankovky (30 %) a Chorvátu (10 %), které má pěknou a výraznou, ale pro mě těžko identifikovatelnou vůni, a proměnlivou a dlouhou ovocně-kořeněnou chuť. Nejvíce mi z bílých jedenáctek chutná Starosvětské, resp. Ryzlink rýnský, sur-lie, který má bohatou vůni zralých hroznů, kvasnic, jablíček a ořechů a vrstevnatou živou a plnou chuť a dlouhou dochuť.


Překvapil mě počet vín se zbytkovým cukrem. Jejich styl mi tak nějak k Autentistům nesedí a v rámci Korábovic produkce jde taky o celkem výrazné zvýšení počtu nesuchých vín, myslím. Zřejmě je po nich poptávka (ale co zřejmě, vždyť to všichni víme, že je :), ale přiznám se, že já bych po žádném z nich dobrovolně nesáhla :)


Červená se mi líbila opravdu hodně. Pozdněsběrová Frankovka neboli Karmazín 2011, které mám doma pár kousků a kterou považuji za povedené víno, mě překvapila asi nejmíň. Ani náhodou nechci říct, že byla nejslabší, ale asi proto, že se k ní pravidelně vracím, ji už tak trochu znám. Je to víno jemné, příjemně pitné, žádná ohromující jižanská pecka. Voní po lesních plodech a trochu po švestkách, příjemně kořeněně, trochu mi připomíná svařák. Chuť je jemná, hladká, středně plná, závěr příjemně dlouhý. Prostě pěkné červené víno, klidně na celý večer. Svatovařinecké, pozdní sběr 2011, má pěknou ostružinovou vůni se stopou povidel a hořké čokolády a šťavnatou chuť plnou ovocných šťáv, s pěknou kyselinou a drsnějším tříslem. Líbí se mi a myslím, že má šanci ležením ještě něco získat. Rulandské modré 2011 ve výběru z hroznů má v typické jahodovo-marmeládové vůni nasládlé tóny a příjemnou linku po dřevě ze sudu. Chuť je plná, měkká a teplá, víno působí hutně a silně, závěr je příjemně nasládlý, přitom vínu ale nechybí pěkná kyselina a živost. No, jsem zvědavá, tohle může být za nějaký čas ještě zajímavé :) A hrozně moc se mi líbil Neronet 2011 s krásnou a výraznou vůní zralých ostružin a dobré hořké čokolády, která se mění až ke kávovým tónům. Představte si kvalitní čokoládovou pralinku plněnou ostružinovým likérem a k tomu šálek čerstvé kávy :) Chuť kombinuje ovoce a koření, říznější kyselinu, pěkné tříslo, je taková chlapštější, výrazná, volá po kořeněném fláku masa. Zajímavost a další rozměr vůni i chuti určitě tomuto vínu dodalo ležení v sudu, ve kterém si předtím hovělo víno likérové, Černé starosvětské.


Zabrousili jsme i do vedlejšího sklepa, kde jsme ochutnali strécův povedený Aurelius 2000. Víno bylo už notně zralé, ale pořád v kondici, žádná unavená mrtvola. Ryzlink rýnský měl nad najburkem jednoznačně navrch - jemně lipová vůně s výrazným petrolejovým štychem by mě naslepo nasměrovala s jistotou k rýňáku. Taky jsme tu ochutnali Korábovu Frankovku 2006, parádní víno s krásnou a výraznou ovocnou vůní a příjemně kulatou a až sametově hladkou strukturou, dobře pitné, v dobré kondici. A taky první Korábovo likérové víno, taktéž ročník 2006. Sladké a silné víno vyzrálo do elegantní krásy, ovocně-sladká a kořeněná vůně má nečekanou hloubku a plná chuť není jen sladká, ale má mnoho vrstev chutí, šťavnaté ovoce, čokoládu, koňak, karamel, vanilku, marmeládu. Neřekla bych, že likérové víno může takhle elegantně zrát.


Bylo to opravdu moc fajn. Nacpali jsme se dobrotami a vypili rybník vína, odradili potenciálního zájemce o obchod a zůstali vzhůru déle, než je slušné. Prostě klasika :) Moje díky patří Petrovi Korábovi i všem zúčastněným.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Lukáš | E-mail | Web | 5. února 2013 v 19:51 | Reagovat

Pěkný článeček a jistě i návštěva. Mě překvapily hlavně opět jiné etikety, tedy zejména jiné, než jsem viděl návrh na Facebooku...Zajímavé...Víš o tom něco více??

2 Evas Evas | E-mail | Web | 6. února 2013 v 9:17 | Reagovat

[1]: Já žádnej návrh neviděla, tyhle Petr K. představil jako nové, je to jeden kus obtočený kolem lahve a to áčko už je integrované přímo do etikety, je její součástí, takže se nemusí dolepovat na každou láhev zvlášť :)

3 Lukáš Lukáš | E-mail | Web | 6. února 2013 v 9:28 | Reagovat

Tak jsem na to koukal znovu...Ty nové etikety aptří k vínům Marka Korába :-o. Takže asi dělba vín i sklepa...Těžko říct.

4 Karel Karel | E-mail | 6. února 2013 v 12:07 | Reagovat

Měli jsme na koštu v soboru tu výběrovou RM. Dostala jen 18,2, tak jsem měl co ochutnávat, než mi ji vypili. Život má před sebou.

5 Martin S. Martin S. | E-mail | Web | 7. února 2013 v 7:49 | Reagovat

Zajímavé... když ve Wine Degustation se zmiňovali v článku opakovaně jako o vinařství Petra Korába, říkal jsem si, jestli nenastali nějaké změny. Dovezla jsi nějaké info? :-)

6 Evas Evas | E-mail | Web | 7. února 2013 v 9:22 | Reagovat

[5]: Nedovezla, nějak nebyla příležitost se zeptat :) Ale na nových etiketách už je opravdu jen Petrovo jméno.

7 Širas Širas | E-mail | 8. února 2013 v 12:18 | Reagovat

Dovolím si jako pozoroval z venčí osvětlit vaše dotazy. Opravdu došlo k rozdělení vinařství Koráb na dvě jedno je Marka a druhé Petra. Oba využívají pro prezentaci sklep v areálu sklepů Tihelňa. Nejspíše došlo i k rozdělení vinic. Pokud se zájímáte o osud tratě Dukejský, tak by se měli každý rok střídat, protože výnos je samozřejmě malý. Jak jsem měl možnost nedávno přechutnat Markova vína, tak stojí jistě za pozornost ....

8 MT MT | E-mail | 12. února 2013 v 9:15 | Reagovat

moc hezká vína, krásná večerka, Ng, Sv a Fr, a třebas cuvée history

9 Evas Evas | E-mail | Web | 22. února 2013 v 10:51 | Reagovat

[7]: Díky za objasnění. Že bych si naplánovala další výlet do Boleradic, tentokrát za Markovými víny? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama