Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Pražská pivní turistika

23. května 2013 v 11:54 | Evas |  Výjezdní akce
Přátelé, tolik piva během jednoho dne, a ještě v tak pestrém složení, jsem tedy dlouho (jestli vůbec někdy) nevypila! Přijel na návštěvu dočasně mlčící bloger Vinný Pavouk a jeho přítelkyně H. a bylo na nás vymyslet program. Zavrhli jsme Žernosecký košt kvůli zdlouhavé cestě a hrozícím davům i Pivní festival, který býval dříve v Letňanech a bavil nás, kvůli nevalným ohlasům z loňského ročníku a mému odporu k davům, hluku a tuplákové kultuře (tuplákové, nikoli teplákové, i když se obávám, že tepláky by v Holešovicích taky byly k vidění).





Vyhlídka na celkem teplé počasí ale přece jen k tomu pivu sváděla, takže jsme si uspořádali festival vlastní - putování po pražských minipivovarech. A rovnou říkám, že to bylo perfektní! Užila jsem si to parádně, a ačkoliv vím o pivě, jeho výrobě, typech a stylech ještě méně než o víně, to znamená, že vlastně nevím téměř nic, bavila jsem se úplně stejně jako třeba při otevřených sklepech na Jižní Moravě a ráda si podobnou turistiku kdykoliv opět zopakuju. Svět piva je totiž minimálně stejně tak pestrý jako svět vína. Ale řekla bych, že většina Čechů to vůbec netuší, ačkoliv si myslí, že přes pivo jsou největšími odborníky :)


Šňůru jsme začali v pivovaru Beznoska. V celkem nenápadné a nijak extra vzhledné budově mezi bytovkami a vilkami na Proseku se nachází podnik s názvem Školička, zahrnující penzion, kuřáckou pivnici a nekuřáckou restauraci, jejíž součástí je zmiňovaný pivovar, který své první pivo uvařil letos v únoru. Takže je to úplný mladíček. Uvnitř je to takové obyčejně hospodské, u výčepu měděná varna, dřevěný nábytek, obsluha usměvavá a vstřícná, a když budete otravní aspoň tak jako my, popovídá si s vámi i mladý pan sládek s příznačným příjmením Chmelař, a když se budete ptát hodně, vezme vás i na exkurzi a ochutnávku sladů a piva, které teprve zraje a bude na čepu až za tři týdny (konkrétně to byla jedenáctka). V pivě jsem úplný začátečník a například takové pšenici musím asi teprve přijít na chuť. Svrchně kvašený pšeničný Koloušek 12° světlý byl lehčí, tak trochu bez těla, měl příjemný citrusový podtón a delší koncovku. Na pití asi fajn, ale trochu mi vadí typická vůně hřebíčku, banánů, bylinek a květin. No jak říkám, k pšenici si musím cestu teprve prošlapat. Blíž mám asi k té tmavé, Koloušek 12° tmavý měl příjemnou praženou vůni, nižší hořkost a kávovou chuť s minimem karamelových tónů, což je fajn, protože karamel je právě to, co mě od tmavých piv odrazuje. Moc mi chutnal klasický světlý ležák Beznoska 12° - plný, hladký až smetanový, s vyváženou chutí s výrazně chmelovou koncovkou, prostě výborný ležák podle mých představ. A parádní byl American Pale Ale 12°, který tak krásně citrusově a hlavně grepově voněl, že se mi chtělo točit sklenicí jako s vínem :) Pivo bylo zakalené a pan sládek se omlouval, že to není úplně správně. Mně to bylo ale celkem šumák (kdyby viděl, jaká někdy pijeme vína a ještě si nad nimi samozvaně pomlaskáváme :), protože mi prostě chutnalo - grepová hořkost je dominantní i v chuti a velmi dlouhé dochuti, je to prostě zábavné a velmi pitné pivo.



Pokračovali jsme do Hostivaře za dalším novým pražským pivovarem s názvem Hostivar. Líbil se mi už zvenku - moderní přízemní lichoběžníková budova obložená dřevem a průhled do technologické části pivovaru přes velké skleněné tabule rozhodně zaujmou. Uvnitř to žilo - před druhou odpolední tu byla většina stolů obsazených nebo rezervovaných, u výčepu stála fronta lidí se džbány, čekání si krátili u vysokých stolků - samozřejmě pivem. Obsluha byla příjemná, rychlá, pohodová. A navíc přinášela velmi povedená piva. Světlá 11° měla lehce kvasničnou vůni, celkem výraznou hořkost, hustou krémovou pěnu a celkově se dobře a lehce pila. Polotmavá 12° byla výraznější, měla příjemnou hořkost, lehce pečenou vůni, maličko karamelovou, ale pro mě ještě snesitelně, byla plnější a taky fajn. Hodně se mi líbila světlá 13°, která měla vedle hořkosti i pěkně nasládlý podtón a pěknou vůni chlebové kůrky. Působila hutně a sametově, plně. A výborný byl H-Ale 15°. Citrusová vůně nebyla tak výrazná a pěkná jako u ejlu od Beznosky, ale chuť byla zase vrstevnatější a bohatší, chmelové tóny patrnější a pivo působilo plněji a zajímavěji. A měli tu výbornou zelňačku a talián vařený ve vývaru.








Pak jsme zamířili do Holešovic, kde je v krásně zrekonstruované přístavní budově další nový pivovar s názvem Marina. Prostředí je opravdu moc pěkné, rozlehlý vnitřek s impozantním lustrem a masivními trámy a pěkným výhledem na přístav slibuje opravdu příjemné posezení. Škoda, že ho kazí nezvládnutá kuchyně (dršťková, která má dršťky jen v názvu, slabý vývar s dost nechutnými knedlíčky) a obsluha bez zájmu, navíc poněkud neorganizovaná (v době, kdy jsme čekali na účet, se jiný číšník přišel ptát, co si dáme). Pivo tu ale nemají vůbec špatné. Přístavní výčepní 10° je klasické pivo na žízeň, s kvasničnou vůní, příjemně kořenitým závěrem, lehčí, fajn. Holešovický ležák 12° je taktéž ležácká klasika, střední říz, příjemná hořkost, vyvážené, plnější, dobře pitné. Pšeničná 11° je plnější a tělnatější než Beznoskův Koloušek, výrazná vůně především po hřebíčku mi ale dost leze na nervy a to prošlapávání cesty k pšenici si možná ještě rozmyslím. Nemusím mít všechno, ne? :) Tmavé pivo Marina Speciál 13° má krásnou kávovou vůni, nižší hořkost, karamel opět jen ve velmi lehounké podobě, je hladké, plné, příjemné. Opravdu povedené tmavé pivo.


Ještě jsme tu ochutnali dvě piva, která jsou podle všech internetových indicií z Břevnovského pivovaru, což se nám nikdo neobtěžoval říct (další minus pro obsluhu). Indian Pale Ale 15° měl pěknou citrusově-kořenitou vůni, a ve srovnání s Hostivarem jednodušší chuť, plošší, pod hořkostí mi chyběla nějaká další chuťová vrstva. Imperial Pilsner 20° byl plný, smetanově hustý, hořko-sladký, lahodný.


Pak jsme vyrazili do historického centra do pivovaru U tří růží, ale nedalo nám to a zastavili jsme se na chviličku U Medvídků načuchat se pivovarské vůně. U té příležitosti jsme ochutnali MEDvídka 15°, speciál s přidaným karamelovým sladem a medem. Pivo bylo na můj vkus až moc sladké, plošší, chyběla mi nějaká živost a říz. Polotmavý ležák Oldgott 13° Barique mi sedl lépe, ač taky dost nasládlý, nechyběla příjemná hořkost a kořenitost, byl mohutnější, plnější, s výraznější chmelovou koncovkou a příjemnou živostí. Hluk a návaly turistů všech možných národností mě ale lehce znervózňují, stejně tak kmitající obsluha, která nemá čas se u stolu ani zastavit, takže jsme zase rychle vypadli (ovšem ještě hlouběji do centra nejturističtějšího :)



Pivovar a restaurace U tří růží je pěkný podnik s dřevěným nábytkem, kde to turisticky žije. Přízemí bylo plné lidí a halasu, v prvním patře byl celkem klid. Obsluha je taková, jak v těchto turistických podnicích bývá - moc se nezakecá, pracuje rychle, na blbé otázky nemá čas, ale zase nezmatkuje a tváří se tak nějak neutrálně. Piva tu jsou ale perfektní. Světlý ležák 13° je příjemně chmelový, lehce kořeněný, středně hořký, výborně pitný. Vídeňské červené 13° je opravdu zajímavé pivo s ovocně-kořeněnou vůní a dobrou vyváženou a svěží chutí, má říz a živost, moc fajn. Polotmavý American-style Amber lager 13° je kulaté, plné a hutné pivo s poněkud nepivní vůní a hořkostí, která nejprve chybí, ale pak se projeví v dochuti. Taky se mi líbilo. A úplně parádní je klášterní speciál Sv. Jiljí No.1 18° s krásnou chmelově-grepovou vůní, živé, šťavnaté, bohaté, středně hořké a krásně dlouhé. Tohle je fakt perfektní pivo.



A nakonec jsme se vydali do Nuslí do Sousedského pivovaru Bašta, kde nás ale poněkud otrávila obsluha a jaksi příliš štamgastovské prostředí. Ostatní hosté si s číšníkem tykali a vzájemně na sebe pokřikovali a my se cítili trochu jako vetřelci. Nad familiárními vztahy místních štamgastů bych ještě přimhouřila oko, kdyby ovšem číšníkovi netrvalo obsloužit naši čtveřici celou věčnost. Takové drobné nakrknutí hned v úvodu člověku na náladě nepřidá a hodnocení piva pak podle toho vypadá - ani světlá 12° ani polotmavá 12° nijak zvlášť nezaujala, piva navíc byla podchlazená, což mi vadí hodně.


Takže jsme se rozhodli skončit tam, kde jsme začali, a cestou k domovu jsme se ještě zastavili znovu u Beznosky konečně se pořádně napít :)


A závěrečné shrnutí? Do Beznosky se určitě budu vracet, protože to mám nejblíž, celkem dobře jsme se tam najedli a jejich ležák je perfektní. Kdyby byl hostivařský Hostivar blíž, měla bych to s rozhodováním těžší, protože tam se mi líbilo i chutnalo moc. A až budu nějakou památekchtivou návštěvu doprovázet historickým centrem nebo si chtít udělat výlet, rozhodně se zastavím U tří růží, protože jejich piva jsou opravdu výborná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin S. Martin S. | E-mail | Web | 25. května 2013 v 17:44 | Reagovat

Teda smekám, moc pěkně jsi to popsala :-) Děkuji a celkově s tebou musím souhlasit. I když v pivovaru Bašta jsem se snažil nenechat se obsluhou ovlivnit, piva mě i tak moc nebavili - laťka byla asi už nastavena příliš vysoko :-) Marina je pěkná a v příjemném prostředí, té kuchyně je vážně škoda...
Nebyl ten Klášterní speciál Svatého Jiljí No3?
Vídeňské červené 13° bylo super!
Moc dobré to bylo, díky Vám :D

2 Evas Evas | E-mail | Web | 27. května 2013 v 11:04 | Reagovat

[1]: Děkuji za pochvalu i fajn víkend. Mám přímo fotku pivního lístku z těch tří růží, kde se píše Jiljí No. 1. A co říkal číšník, to jsem nějak nezachytila, tak nevím...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama