Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Ve sklepě u Milana Nestarce

23. července 2013 v 15:46 | Evas |  Ve vinařství
Blížil se červnový víkend, který měl být podle předpovědi počasí docela pěkně letní, takže jsme se narychlo rozhodli prodloužit si víkend o pátek a vyrazit na Jižní Moravu. Rozhodli jsme se docela pozdě, snad někdy ve středu, a nebyl čas nic moc plánovat. Takže jsme se usnesli zakotvit na jednu noc někde, kde už to známe, půjčit si tam kola a poflakovat se po okolí. Vyhrály Velké Bílovice. A narychlo domluvená večerní návštěva ve sklepě Milana Nestarce. Děkujeme mockrát, že se nás takhle na poslední chvíli ujal.




Krásně opravdu bylo, na kolech jsme podnikli jen takovou lážo plážo projížďku ke kapličce na Hradištěk a mezi sklepy. Narazili jsme na sklep Davida Osičky otevřený v rámci akce Za vinařem do Velkých Bílovic, která, jak se zdá, docela dobře funguje a nám přišla vhod. Je to vůbec výborné řešení, když si vinaři dohodnou takovýto jízdní řád a každý týden někdo "drží službu" ve svém otevřeném sklepě. Ve Velkých Bílovicích je to teď v sezoně dokonce hned pět vinařství každý týden. Ostýchavější lidé, kteří by třeba měli problém vinaři zavolat a domluvit se individuálně, se tak můžou v pohodě dostat do vinařství na exkurzi i ochutnávku. Je to fajn akce. U Davida Osičky jsme něco ochutnali, něco i koupili na domácí přechutnání, takže zápisek se tu určitě někdy objeví. Byla to docela příjemná zastávka.


No a v podvečer po tomhle minicyklovýletě už jsme jen rychle zkulturnili naše rozvrkočené vzhledy a vyrazili na dohodnutou ochutnávku do sklepa Milana Nestarce. Nestarce je teď plný internet. Rozhovory, degustace, bedýnky, srovnávání s Autentisty, nové etikety (opravdu povedené a o hodně lepší než ty původní), fotky, moderní web s líbivými hesly o kráse krajiny a síle přírody a půdy. Trh, zdá se mi, vzal útokem. Dravě, jak se na tak mladého člověka sluší. Hodně sebevědomě na to, že jeho lahve jsou na trhu sotva dva roky. A drze na to, že nemá nijak zvláštní oporu v dlouholeté rodinné vinařské tradici. Ale je to dobře, nových lidí, vinařů, přístupů a rozvíření stojatých vod moravského vinařství je třeba. Když navíc razí heslo "Víno z hroznů, nic víc." a rozhodl se pro cestu suchých vín s minimem síry, bez aromatických kvasinek a dalších umělých zlepšováků a na svém webu adoruje přirozené metody pěstování a zpracování hroznů (ať už se tím myslí cokoliv :), mělo by být na dalšího člena do mého soukromého seznamu "oblíbených" zaděláno.


Ale jaké vlastně dělá víno? Z hroznů z tratí Slovenské (Moravský Žižkov) a Zadní hora a Vinohrádky (obě Velké Bílovice) vyrábí tři různé řady vín. Prošli jsme všechny tři.


Řada MUZIKA představuje nenáročná lehčí vína pro běžné pití. Ochutnali jsme Běl 2012 (Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Müller Thurgau, smícháno už při sběru), příjemné lehké víno, jen jemně aromatické, s droboučkým perlením, osvěžující. Růž 2012 (Pinot noir, Zweigeltrebe, Frankovka), pěkně suché rosé výraznější, ale nikoli vlezlé jahodové vůně, a příjemné, celkem výrazné ovocné chuti. A Nach 2011 (půl na půl Pinot Noir a Zweigeltrebe) s ovocnou vůní s lehkým podtónem připomínajícím gumu a lakýrnickou dílnu (což nemyslím nijak hanlivě). Chuť ale byla příjemně ovocná, už celkem uhlazená, kulatá, s nasládle působícím závěrem. Z této muzikální trojky se mi nejvíc líbilo rosé, čisté a lehké.



Řada KLASIKA by měla zahrnovat vína zralejší a elegantnější. Hrozny pro Ryzlink vlašský 2012 nepochází ze jmenovaných tratí, ale jsou od Petra Nejedlíka ze znojemska. Víno má pěknou jemnou elegantní vůni, plnější chuť se zajímavě "kamenitým" závěrem a příjemnou lehkou hořčinou. Fajn víno. Ryzlink rýnský 2012 voní po limetkách a má lehkou, zatím trochu svíravou chuť. Neuburské 2012 má lehkou ovocně-květinovou vůni, v chuti je harmonické, příjemné, trochu mi v něm ale chybí výraznější kyselina. Nízkou kyselinou disponuje i Tramín červený 2012, což ale není u této odrůdy nic překvapivého. Jak tramíny nemusím, tak ten Nestarcův mi připadá docela fajn. Vůni nemá otravně čajovo-růžovou, ale připomíná mi svěží okurkový salát z okurky čerstvě utržené na zahradě s nějakým fajnovým vinným octem, ani chuť není obvykle tramínově olejovitá, spíš ovocná, lehčí, svěží. Jen ta nižší kyselina mi brání prohlásit tramín za nejlepší víno z řady KLASIKA. Svěže ovocná a lehce pitná je růžová Frankovka 2012, má ale velmi intenzivní, pro mě až nepřirozenou vůni, která evokuje spíš produkt kosmetického průmyslu. Byla by to moc pěkná vůně pro sprchový gel. Mnohem víc se mi vůní líbí Dornfelder 2011, který je ovocně-kořeněný, lehce animální, v chuti výrazně ovocný, kořenitý, šťavnatý. Koupili jsme si láhev i na bližší domácí prozkoumání, první večer byl fajn a odpovídal tomu, co jsem si zapsala ve sklepě, bohužel po 24 hodinách od otevření (pod lehce zastrčeným korkem v lednici) dost utrpěla jak vůně, tak chuť. Chci věřit, že to byla náhoda a nikoliv obecná vlastnost :)



No a nakonec řada ANTIKA, což mají být vína komplexní, charakterní, z těch nejlepších hroznů, určená k delšímu zrání. Neuburské 2009 leželo 18 měsíců na kvasnicích v dubu a akátu (sudy 500 litrů). Má bohatou vůni zralého žlutého ovoce, lehce kořeněnou a nasládlou, s přiznaným vlivem sudu. Podle vůně bych jednoznačně tipovala, že jde o chardonnay. Má jemnou kulatou chuť, ze všech ochutnaných vín působí nejkomplexněji, je vrstevnatější, strukturované, dost dlouhé. Chuť je příjemná a harmonická, víno jako celek působí elegantně, stejně jako u najburku KLASIKA bych ale uvítala trochu živější kyselinu.


Vína Milana Nestarce jsem ochutnala poprvé, nepočítám-li tři vzorky na loňských Jiných vínech. Po prvním ochutnání si tedy netroufám dělat nějaké jednoznačné závěry, nicméně náznaky snahy zařadit Milana Nestarce do skupiny Autentisté mi nedají nevyjádřit svůj bezvýznamný názor. Vína Milana Nestarce se dobře pijí. Nejen "pitná" řada MUZIKA působí lehce, svěže, nekomplikovaně, naprosto v souladu s vinařovým názorem, že víno má být především určeno k pití. Na druhou stranu, vína svou korektností, bezvadností a přímočarostí působí až moc nekonfliktně, tak trochu neosobně a jaksi moc nerezově. Mám ráda Autentisty ze dvou hlavních důvodů a taky je mám podvědomě rozdělené do dvou skupin: vína jedněch mám ráda, protože jsou osobitá, kontroverzní, nejednoznačná, často neuchopitelná, někdy až nepochopitelná, a člověk jim musí přijít na chuť a musí chtít jejich krásu odhalit. Vína druhých jsou prostě a jednoduše skvělá, mají krásné vůně a vynikající chuť, úžasně zrají, a k tomu, aby člověku chutnala, nepotřebuje vědět o jejich vzniku a tvůrci vůbec nic. Jsou prostě výborná. Vína Milana Nestarce nezapadají ani do jedné z těchto skupin. A nemyslím to nijak zle, mně se jeho vína líbí. Jen úvahy o jejich zařazení mezi vína Autentistů se mi zdají minimálně sporné.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Honza Honza | E-mail | 24. července 2013 v 15:24 | Reagovat

Milana Nestarce jsem ochutnal na letošním vinexu. Byla to láska na první pohled, kvalita těchto vín převažovala ostatní rozdílem třídy. Vím, že Richardovi Stávkovi vadí nerez u Milana, nicméně sklo a nerez působí na víno stejně a sklo je u autentistů polovoleno ne?
Pro mě jeho vína představují v současné době špičku Jížní Moravy. Používá pokrokové technologie vysrážení nestabilních látek před kvašením, těším se, až se k němu podívám do sklepa. Díky za report.

2 Luboš Osička Luboš Osička | E-mail | 24. července 2013 v 22:29 | Reagovat

Evas:  takže spokojená ? To jsem rád, je to sklep, ve kterém v Bílovicích velmi rád chutnám vína, resp. piju.

Milan je velmi nadějný vinař, každým rokem je u něj znatelný posun, hlavně se těším až bude mít kapitál na sudy pro bílá vína, protože to teprve bude něco .)

Honza: Souhlasím krom toho uvedení, že nerez má stejný vliv na víno jako sklo (možná v rámci krátkého pobytu v nerezu), ale i tak je to rozdíl. A nestabilní látky jsou nestabilními většinou pouze pokud se oddělí brzy víno od kalů.

3 Honza Honza | E-mail | 25. července 2013 v 1:09 | Reagovat

:Luboš:Milan používá "chtěné zoxidování moštu před kvašením" tato technologie počítá s tím, že kvašení je velmi reduktivní proces a oxidativní tony vrátí zpět do odrůdovosti, sloučeniny, které při tom z vína před kvašením vypadnou, již potom nezlobí po nalahvování

4 Evas Evas | E-mail | Web | 27. července 2013 v 15:45 | Reagovat

[2]: Jo, spokojení jsme byli, bylo to moc fajn. Díky za nasměrování :)

5 Jura Jura | 27. září 2013 v 18:02 | Reagovat

Dejte na svůj pocit, souhlasím s ním.
Milan Nestarec produkuje dobrá vína, ale lehce zaměnitelná až neosobní.
Podle mě nepatří mezi Autentisty, ale teď už je to stejně jedno, Autentisté se rozdělili Ota, Zdenek, Richard a snad i oba Petrové nesmí používat název Autentisté..... a Milan Nestarec má konečně mezi "autentisty" cestu otevřenou.
Nerez je faradayova klietka jako vraví Zsolti zo Strekova 1075 přitahuje a ovlivňuje jinak nabité částice v muštu a víně oproti sklu (izolant), skleněné nádoby bývají podstatně menší než nerezové a víno se v nich chová a vyvíjí jinak.
Oba materiály jsou sice inertní, ale v podstatě jiné.
Navíc nerez svádí k chlazení a řízené fermentaci. Preferování dřevěných, keramických a skleněných nádob v Chartě Autentistů není jen tak, pánové nezpochybňujte prosím obsah charty.
Doufám, že "chtěné zoxidování moštu" u Milana Nestarce
není flotace (existují 3 druhy) to je přece zakázaný výrobní postup u Autentistů.
Jura

6 Michael Michael | E-mail | 9. října 2013 v 20:30 | Reagovat

Proč nesmějí používat název Autentisté(Ota, Zdenek, Richard a snad i oba Petrové )A může mi někdo poradit u kterých vinařů mám kupovat dobrá autentická vína?Už mě nebaví vyhazovat peníze za odrůdy vína která chutnají všechny stejně ( veltlín z Bílovic a veltlín z rakouska )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama