Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Fajnšmekři mají rádi divočinu

17. září 2013 v 14:48 | Evas |  Degustace
Jen několik dní po svátku jiných vín pořádal Fajnšmekr, vršovický degustační obchůdek a vinný bar, degustaci s názvem Vinařská divočina aneb nahlédnutí za jiné vinařské obzory. Takže abych nevyšla ze cviku, přihlásila jsem se.



O existenci tohoto fajn podniku jsem samozřejmě věděla, podle všeho jsem ale byla jediná, kdo tam ještě nebyl :) Je to moc příjemné místo, kde se vám sliny seběhnou hned u vchodu. Degustace byla velmi komorní, neformální a přátelská. Nešlo totiž o klasickou prodejní degustaci, ale majitelé obchodu se touto sympatickou formou podělili o suvenýry z londýnského festivalu naturálních vín RAW - především o vína švýcarského vinařství Mythopia a pár dalších zajímavostí.



Mythopia má pěkně udělaný web, kde se dočtete všechno podstatné a můžete si prohlédnout krásné fotky z vinohradů ve Valais. Jde vlastně o takové švýcarské autentisty, nepoužívají selektované kvasinky, enzymy, taniny či filtraci, kromě toho se snaží o zachování nebo spíš vytvoření biodiverzity ve svých vinohradech, chovají tu včely, pěstují ve vinicích bylinky i další plodiny (na fotografiích jsou k vidění třeba rajčata nebo obilí), zkoumají vliv jejich přítomnosti na vinohrad a víno atd. Jde tedy o jakousi přírodní tříhektarovou laboratoř. A jejich vína? Vlastně to zas taková divočina není. Vína většinou leží dost dlouho na slupkách a potom zrají na kvasničných kalech, bílá vína mají vyšší barvu, často až do oranžova, některá mají takový ten "osičkovský" štych (bojím se připojit termín oxidativní :)


Fendant 2010 (fendant je jiný název pro chasselas neboli chrupku) má jemnou vůni bylinek a sena, v chuti je na první dojem nasládlé, potom ale ústa skoro vysuší svou výraznou mineralitou. Kyselina je asi nižší, pouze v dochuti je cítit velmi lehce. Je to takové základní, jednodušší víno. Víc mě bavila Disobedience 2010 (taktéž chasselas). Oranžová, tak trochu pivní barva, vůně čaje, bylinných výluhů, medu a koření, trochu dřeva, chuť plná, zralá, s příjemným tříslem, kořenitá, s příjemnou pecičkovou hořkostí v závěru.


A pak tři varianty pinotu. Primogenitur Pinot Noir 2011 je takový, jak se píše na webu vinařství. Jako dítě dospívající uprostřed přírody. Brzká sklizeň, rychlé vylisování, žádné další kejkle. Vůně je teplá, ale nikoli těžká, ovocná, lehce do propolisu, veselá. Chuť je příjemně ovocná, s výraznějším tříslem, působí mladistvě, živě, vlastně téměř divoce. Fajn mlaďoch. Insoumis Pinot Noir 2010 má netypicky intenzivní barvu a taky zcela netypickou vůni (a vlastně i chuť). Je ovšem dost těžké říct, co je vlastně typické pro pinot, který ležel na slupkách déle než dva roky! Vůně je ovocně divoká, až do podivných exotických tónů, nasládle kořeněná, zvláštní. Chuť mi přijde celkem prázdná, vespod kyselina, pak tříslo a pak nic, nějaké tělo by to chtělo. Ani ve snu by mě nenapadlo, že tohle je pinot. Vzdělanější a zkušenější tvrdí, že připomíná gamay, které taktéž není ve Švýcarsku nijak vzácné. Gamay nepoznám, při slepé degustaci bych tipovala něco jako rubinet nebo že někomu do cabernetu upadl kýbl charvátu. PI - NO (nebo spíš Π - NO) Pinot Noir 2010 je krásný pinot. Příjemná třešňovo-kořenitá vůně, jemný kouřový nádech, dřevo. Chuť je spíš višňová, svou čokoládovou sametovostí připomíná višně v čokoládě, kyselina je pěkná, víno je lahodné a šťavnaté, mladé a živé, ale sametově hladké, krásně pitné.


Vína z Mythopie mě celkem bavila. Z mého pohledu nešlo o tak velkou divočinu, vína tohoto typu a projevu vyhledávám, takže mě nijak nešokovala. Divočina je ale rozhodně cena těchto vín. Ve vinařství je koupíte za 16 až 31 eur. Na švýcarská vína prý normální, jinak ale neodpovídající, s marží dovozce navíc podle mě zcela nesmyslné.


Ochutnali jsme i dva vzorky vín, která se ve Fajnšmekru prodávají, a to od Heidi a Huberta Hausherrových z Alsaska. Jde o malé rodinné vinařství, které je při dodržování principu minimálních zásahů do přírodních procesů velmi striktní. Hrozny lisují velmi pomalu na lisu taženém koněm, vína pak nechávají dlouho ležet na kvasnicích bez přidané síry, nepoužívají filtraci. Sunngass 2010 (70 % Ryzlink rýnský, 30 % Pinot Gris) má tmavě zlatou až naoranžovělou barvu, a výraznou proměnlivou vůni připomínající bylinný likér, medovinu, chvílemi tak trochu balsamico. Výrazná je i chuť, na patře dlouho zanechá lehce natrpklý a svíravý dojem jako pomerančová kůra. Suché, dobře pitné elegantní víno. Fronenberg 2009 (Pinot Noir) má zemitou vůni evokující spadané listí a kůru ze stromu a kombinující navíc teplý třešňový kompot. V ústech působí plně a hutné, je velmi zralé až jaksi upečené, dochuť připomíná hořkou čokoládu. Obě vína jsou moc fajn.


Ze Švýcarska jsme ještě ochutnali Amphore Blanc 2009 z vinařství Albert Mathier & fils, víno, které leželo v kvevri. Alberta Mathiera prý živí konvenční vína a amfory a další experimenty jsou jen taková boční libůstka. Barva opět do oranžové, vůně je bylinková (tymián?), čajově-výluhová. Chuť je příjemná s jemnou limetkovou kyselinou, podle alsaského Sunngass nebo mythopického Disobedience se mi ale zdá jednodušší, prázdnější.





Švýcarská vína jsem snad nikdy dřív neochutnala, takže jsem moc ráda, že jsem měla tuhle příležitost. Byla to zajímavá degustace s fajn lidmi v příjemném podniku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 richard richard | E-mail | 18. září 2013 v 10:50 | Reagovat

Jen bych poznamenal, že Alberta Mathiera neživí vína konvenční, ale biodynamická - patří k předním švýcarským biodynamikům (certifikovaným). A kvevri (skutečné kvevri, nikoli čuri apod.) má pak opravdu jako libůstku, doplněk. Experimentuje s nimi již několikátý rok a má je zakopány venku, mezi vinicí a sklepem.

2 Evas Evas | E-mail | Web | 18. září 2013 v 14:23 | Reagovat

[1]: Aha :) Interpretovala jsem to, co jsem slyšela na degustaci. A upřímně: podle nákresů mlýnků, filtrací a nerezů na jejich webu by mě nenapadlo, že jsou biodynamici... Děkuji za info.

3 richard richard | E-mail | 18. září 2013 v 20:13 | Reagovat

mlynky, filtraci a nerezy ma 9 z 10 biodynamickych vinaru co se prodavaji na nasem trhu :-)

4 Evas Evas | E-mail | Web | 18. září 2013 v 21:13 | Reagovat

[3]: :o)  

Ale jo, jasně. Jen jsem prostě měla tuhle informaci o "konvenčních" vínech a nic na Mathierově webu mě nepřivedlo na myšlenku, že je to jinak :)

5 kuba kuba | 20. září 2013 v 12:30 | Reagovat

kvevri je totéž jako čuri(tramvaj vs. šalina [1]:

[1]:

6 richard richard | E-mail | 20. září 2013 v 13:39 | Reagovat

[5]:Samozřejmě je to tak jak jsem napsal v první reakci na článek. Kvevri je v Kachetii, čuri v Imeretii. Oboje na pvní pohled vypadá stejně, ale rozhodující se postup výroby a surovina (složení jílu). A tam je hlavní rozdíl. proč píše Kuba anonymně?

7 kuba kuba | 20. září 2013 v 17:39 | Reagovat

Ale nebuďte tak popudlivý, kuba je mé vlastní jméno, takže anonym nejsem, věřte mi :) má  li fungovat zjednodušení: kachetie=kvevri a imeretie=čuri, tak platí i zjednodušení: kvevri a čuri je v podstatě totéž. složením a pracovním postupem je totiž originál každý výrobce - i v rámci kachetie jsou obrovské rozdíly. Nehledě na to, že zajímaví vinaři v kachetii většinou používají vlastně čuri (ano berou je z imeretie), přestože tomu říkají kvevri. Nebral bych v tomto případě tedy rozdíly tak vážně. Je to dosti promíchané. [6]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama