11. září 2013 v 10:57 | Evas
|
V sobotu proběhl další ročník nesoutěžní přehlídky vín s názvem
Jiná vína. Ačkoliv jde o akci čistě fandovskou a nadšeneckou, vnímám ji jako nejzajímavější a letos, kdy jsem se nevydala na žádnou jihomoravskou vinařskou akci, z mého pohledu i nejvýznamnější vinařskou událost. O smyslu přehlídky, organizátorech nebo kategoriích nic psát nebudu, všechno, včetně seznamu vín a jejich "rodných listů", najdete na webu
Jiná vína. Navíc si myslím, že ten, kdo toto čte, už všechno tohle dávno ví :)

Dějiště se letos přesunulo na
Modřanskou vinici. Ochutnávka vín přímo pod vinohradem se zrajícími hrozny měla své kouzlo, navíc jsme tak získali i možnost ochutnat vína modřanských vinařů. Lidí se dostavilo mnohem víc, než organizátoři čekali, což přineslo kromě problémů s chybějícími skleničkami i občasné zaplnění přístřešku, v němž se vzorky nalévaly, až k hranici únosnosti. V řádně horkém počasí, které v sobotu panovalo, pak moje pocity naprosto přesně vystihl jeden z účastníků: "Venku Sahara, uvnitř sauna." :) Ale jinak to celé bylo moc fajn, líbí se mi ta přátelská, občas až spiklenecká atmosféra, nasazení organizátorů a ochota účastníků tolerovat všechny možné projevy a podoby vína a užívat si možnost pokecat si o nich s podobně smýšlejícími fandy. A taky se mi moc líbil hudební doprovod. Stesky nad chybějícími odlivkami či plivátky, málem míst k sezení, nedokonalým chlazením, nekomfortním čepováním vody nebo nutností opouštět po nalití vzorku

přístřešek s víny kvůli nedostatku prostoru, které jsem v davu zaslechla a četla už i na webu, nesdílím. Akce Jiná vína je pro mě partyzánský projekt, tak trochu dobrodružný podnik, takže sezení v trávě, hledání stínu nebo čekání na vychlazený vzorek k němu prostě patří a takhle mě zkrátka Jiná vína baví. Od nezávislého a nízkorozpočtového filmu taky nikdo nečeká dokonalé triky a bombastickou výpravu, ne? K úplnému štěstí chyběla možná jen ta kadibudka.
Jediné, co mě mrzí, je fakt, že není v lidských (nebo aspoň mých) silách ochutnat všech více než 100 vzorků "jiných" a dalších minimálně 20 modřanských. Známá jména typu Michlovský, Osička, Koráb, Kočařík, Čačík či Dobrá vinice jsem spíš vynechávala, protože jsem chtěla ochutnat co nejvíce vzorků od vinařů mně zcela neznámých (a že jich pořád zbývalo dost!). Lituju ale, že na mě nevyšel vzorek Tramínu od Petra Korába, který neznám a všichni o něm básnili. :)

A co jsem tedy objevila? Líbila se mi obě vína slovenského
Slobodného vinárstva z Hlohovecka, o něco víc
Tramín Naturalis 2011, který měl pěknou květinově-kořeněnou vůni a příjemnou suchou, dlouhou a harmonicky elegantní chuť bez typické tramínové olejovitosti. Ale i
Sauvignon Naturalis 2011 byl fajn, zajímavé bylo, že i takto vyzrálý sauvignon (cukernatost při sběru 26°NM) měl ve vůni vedle ovocných tónů celkem výraznou kopřivovou, či spíše hluchavkovou linku. Bavila mě mnohá vína z okrajových či nevinařských oblastí.
Zweigeltrebe 2010 Pavla Žabky z Hradce Králové měl pěknou ovocnou vůni, lehčí ovocnou chuť s výraznější kyselinou a pěkně drhnoucí tříslovinou. Bezproblémové fajn víno na pití. Slušný (ovocný s lehce zelenými tóny) byl i
Dornfelder 2012 z Vinařství Pod Sedlem (Horní Chobolice), taky jejich
Ryzlink rýnský 2012 se mi zdál vyvážený, svěží, s příjemně citronovou dochutí. A překvapivě povedená byla i vína z Trutnova od
Jiřího Novotného. Solaris 2012 je tedy celkem voňavka, v chuti výrazná a šťavnatá, ale
Ryšák 2012 (směs Zweigeltrebe a Cabernetu Cortis) je krásně pitné lehčí "zahradní" víno.
Z netradičních, nových či málo zastoupených odrůd jsem si nenechala ujít Glosovo Tempranillo 2012, bohatě voňavé, kořeněné, pěkně strukturované. Stejně jako loni jsem i tentokrát ochutnala víno z maďarské odrůdy Göcseji Zamatos od Igora Vyhňáka z Velkých Bílovic. Jedenáctka byla bonbónová, o rok mladší víno připomíná vůní citronádu či limonádu Sprite. V chuti mi tohle osvěžující víno přišlo fajn, vůně je ovšem srandovní.

Vždycky je zajímavé mít možnost různých srovnání. Například
Víno Loigi poskytlo dvě verze
růžového Rulandského modrého 2012, jednu nalahvovanou s jemnými kaly, druhou filtrovanou. Rozdíl byl opravdu patrný, nefiltrované víno působilo jaksi hmotněji, výživněji, filtrovaná verze byla lehčí, jednodušší. Obě ale fajn letní pití.
Petr Marada nabídl
kachetinské Chardonnay 2012 ve variantě ze staršího dubového barrique a z akátového sudu. Víno z dubu se mi zdálo plnější, mohutnější a elegantnější, z akátu jemnější a jaksi veselejší, lehkonohé. Obě verze se mi líbily. Od Petra Marady ostatně nebylo špatné ani
Rulandské šedé 2011, výrazné, suché, šťavnaté, ani
Veltlínské zelené 2012, lehčí, svěží, s výraznější kyselinou. Povedeným představitelem kachetinské metody byl kořeněný až bylinkový
Ryzlink rýnský 2011 od Jana Flajšingera. Ten poskytl i dva červené vzorky, oba mi připadly fajn, i když
Rulandské modré 2008 se mi zdálo dost ovlivněné dubovým sudem.
Frankovka 2012 byla ale pěkná ve vůni, chuť byla taktéž příjemná a vyvážená.
Ze vzorků Radka Varmuži z Hustopečí mě zaujalo Chardonnay 2012 svou pěknou chlebovou vůní, která šla až do máslových tónů. Na jazyku bylo plné, hutnější, ale nechyběla mu kyselina, takže nepůsobilo utahaně či příliš těžce. Fajn byly vzorky z vinařství Porta Bohemica z Velkých Žernosek, zajímavé bylo především srovnání tří ročníků Müller-Thurgau, kde byl jasně vidět rozdíl mezi lehkým, svěžím, ale jednodušším vínem ročníku 2010, plnějším a vyváženějším ročníkem 2011 a na vůně i chutě bohatým plným ročníkem 2012. Ze vzorků vinařství Porta Bohemica mě zaujalo i Cuvée Pinot noir/Svatovavřinecké 2012, příjemné ovocně vonící víno s příjemnou chutí, lehce pitné, čisté.

Nějak jsem nepřišla na chuť (nebo spíš na vůni)
Cuvée Resch 2012 od Zdeňka Vykoukala, ačkoliv jsem na něj slyšela chválu ze všech stran. Vůně mi silně připomínala bramborový sklep a ani chuť mě nepřesvědčila. Mnohem víc se mi líbil jeho
Flór 2011 (cuvée 75 % Veltlínského zeleného a 25 % Sauvignonu), jehož vůně v oxidativním stylu se mi zdála mnohem vstřícnější a chuť velmi příjemná. Pro mě pěkné pití. Fajn byl
Winepunkův Bubblepunk 2012, vychlazený byl do sobotního počasí tak akorát, chyběl už jen bazén. A parádní bylo
Zweigeltrebe 2011 Antika od Milana Nestarce - pěkná teplá vůně ovoce, koření, lehký štych dřeva, vyvážená komplexní chuť, dlouhá příjemná dochuť. Opravdu povedené červené. A vzorek, který se mi líbil ze všech nejvíc, bylo
Cuvée Veselý-Bočky 2011 Richarda Stávka. Tu úžasnou vůni bych mohla očuchávat celý den. Čerstvé seno, bylinky, podzimní listí… Chuť ale za vůní nezaostává, je krásně harmonická, dobře strukturovaná, dlouhá. Je to prostě pecka.
Takže tak. Bylo to kvalitně strávené sobotní odpoledne :) Děkuju organizátorům za jejich nasazení a odhodlání, se kterým se do tohohle podniku pustili a zvládli už třetí ročník a přeju jim (i nám), aby se povedl i ten čtvrtý. No a samozřejmě děkuju všem vinařům, kteří mají odvahu předložit svá vína jazykům a nosům mnohdy urýpaných a nevděčných a zbytečně komentujících návštěvníků.
P.S.: mám poznámky i k dalším vínům, ale článek už je i tak dost dlouhý, takže kdyby měl někdo zájem, můžeme je probrat v komentářích. Samozřejmě ale hlavně uvítám vaše postřehy.
Můj postřeh: že nevnímáš jako hlavní vinnou akci až tu za měsíc, to je hodně smutný...