Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Alsaské ryzlinky

15. října 2013 v 9:46 | Evas |  Degustace
Na ryzlinky a ještě k tomu z Alsaska se ráda nechám nalákat. Do Wine Gallery Gröbovka mě na ně pozval Jiří Hron, dovozce francouzských vín a delikates. Sice na poslední chvíli, ale neměla jsem žádný zajímavější program, tak jsem vyrazila. Vína mě potěšila, organizačně mě ale ochutnávka dost otrávila. Lidí víc než bývá v Altánu, polovina účastníků sedí zády k prezentujícímu, přičemž se nejde nijak vysunout či natočit, protože nalévající obsluha by neměla kudy projít. Nedostatek degustačních listů, opravdu velké stoly, kde se sedíte s různě velkými skupinkami hostů, jejichž zájem o víno je na různé úrovni, takže já si stihla poslechnout z jedné kompletní plánování dovolené dvou slečen včetně informací, která bere fén, která jakou kosmetiku a další detaily, které jsem opravdu nechtěla znát, a z druhé strany velmi kritické hodnocení "moc cukru", "ulepené", "nuda", "jsme zvyklí na Moravu" a "jdeme si dát Jedličku a Nováka". Když k tomu přičtu půlhodinové zpoždění a OIVky, které se k ochutnávce vín za pětistovku podle mě nehodí, vychází mi z toho nepěkná otrávenost. Ještě že aspoň protilátky v podobě alsaských vín zabraly.




Na úvod jsme ochutnali sylván, pak už jsme frčeli jen v ryzlinku. Sylvaner Cuvée Spéciale 2012, Joseph Moellinger & Fils, Wettolsheim, měl pěknou vůni medu a sušených květin a plnou, šťavnatou chuť, lehce nasládlou, s dlouhou dochutí. Riesling Cuvée Xavier 2011, Joseph Moellinger & Fils, Wettolsheim, měl bohatší vůni květin, zralého žlutého ovoce, sušených meruněk a nasládlou dlouhou chuť, kterou ale držela pěkná kyselina.


Krásný ryzlink podle mých představ přišel na řadu jako třetí. Riesling Schlossreben 2007, Jacques Iltis & Fils, Saint-Hippolyte, měl ve zralé ovocné, hlavně citrusové vůni parádní "barvy-laky" nádech, chuť byla plná, zralá, přitom pěkně svěží, křupavá, s dlouhým minerálním závěrem. Paráda.


Pak jsme mohli porovnat dva ryzlinky ročníku 2010. Riesling Sélection 2010, Joseph Moellinger & Fils, Wettolsheim, měl příjemnou ovocnou vůni taky s lehkým petrolejovým štychem, o poznání jemnějším než předchozí vzorek, a svěží limetkovou chuť. Bylo to lehčí, krásně pitné a velmi příjemné víno pro suchomily. Riesling Terroir 2010, Phillipe Zinck, Eguisheim, měl trochu zelenější, travnatější vůni, která zpočátku působila jaksi zadušeně až zapařeně, po odvětrání zůstala spíš květinově-citrusová vůně. Po citrusech víno i chutnalo, chuť byla dost dlouhá, celkově bylo víno taky spíš lehčí, ale jaksi příliš jednoduché. Moellingerova desítka se mi líbila víc, byla bohatší a lépe strukturovaná.


Líbily se mi i oba vzorky ročníku 2008. Riesling Bollenberg 2008, François Braun, Orschwir, měl zralou medovou květinově-bylinkovou vůni s lehkým petrolejovým štychem. Bude tam nějaký zbytkový cukr a víno je to plné a tělnaté, ale díky řízné kyselině působí šťavnatě a svěže. Riesling Belzbrunnen 2008, Dirler-Cadé, Bergholtz, měl jemnější květinově-ovocnou vůni a lahodnou chuť, která se mi ale zdála poněkud kratší. Delší a svěžejší ryzlink od Brauna mě bavil víc.






Riesling Grand Cru Steingrubler 2011, Joseph Moellinger & Fils, Wettolsheim, měl jemnou, lehkou, mladě působící svěže ovocnou vůni, chuť byla taktéž lehčí, nijak dlouhá, ale velmi příjemná, jemnější, vyrovnaná. Riesling Grand Cru Pfersichberg 2011 z téhož vinařství měl elegantní vůni s karamelovým nádechem a na můj vkus už dost sladkou chuť. Kyselina sice nechybí, takže víno zůstává bez problému pitné, z obou grand cru bych si ale vybrala to první.



A na konec ještě dva vzorky ročníku 2010 od Fernanda Engela z Rohrschwiru. Riesling Cuvée St. Michel Silberberg de Rohrschwir 2010 měl pěknou jemnou a elegantní vůni ovoce a velmi příjemně nakyslou chuť, krásně šťavnatou, dost plnou a dlouhou. Tohle víno se dobře pilo, moc se mi líbilo. Riesling Clos de Anges 2010 měl taktéž elegantní ovocně-květinovou vůni a výraznou sladko-kyselou chuť. Víno bylo plné, bohaté, šťavnaté, s výraznou a dlouhou dochutí po zralém grepu. Je to opravdu pěkné bohaté víno, zbytkového cukru je tu už na můj vkus ale moc.


Ryzlinky nezklamaly, tahle odrůda mě svým širokým záběrem od vín svěže lehkonohých, takřka "pracovních", přes elegantní vyzrálé petrolejové siláky až k mazlivě sladkým pamlskům opravdu baví, protože všechny tyhle podoby mu sluší. Dokáže mít podobu nakopávací, sprostě chlastací, hloubavě zádumčivou, přísnou a panovačnou i líbivě lahodnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tom Tom | E-mail | 15. října 2013 v 15:49 | Reagovat

Přísné rýňáky z Halsaska, zavzpomínal jsem hezky na naši sešlost! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama