Na nedávné degustaci alsaských ryzlinků mi nejvíce chutnal ten od Jacquese Iltise ze Saint Hippolyte. A to nikoli jako jednooký král mezi slepými, ale opravdu jako výborný klasický petrolejový ryzlink podle mých představ. Jeho dovozce, pan Jiří Hron, mi daroval další dva ryzlinky z tohoto vinařství, takže jsme si mohli doma udělat takovou malou srovnávací degustaci.

K již ochutnanému vínu Riesling Schlossreben 2007 tak přibyly ročníky 2008 a 2010, které tu pan Hron zatím neprodává, ale předpokládám, že bude (ročník 2009, který byl kvůli vedrům atypický, dovážet nehodlá). Vinařství Jacques Iltis & Fils (web pobavil, ta blikající srdíčka mi připomínají blogísek nějaké náctileté slečny) je spíš menší rodinný podnik obdělávající 10 hektarů vinic, sběr provádějí výhradně ručně, víno zraje v dubových sudech. Docela mě překvapila celkem široká paleta pěstovaných odrůd - sedm, to už nejsme daleko od moravských čísel :)
Ryzlink ročníku 2010 je zatím nejvíc voňavý takovými těmi jednoduššími líbivějšími vůněmi - med, květiny, lipový květ, jen lehký štych petroleje nebo barvy-laky, či jak to nazvat. Myslím, že si rozumíme :) Má výraznou chuť, šťavnatou, do zralých jablek, s výraznou kyselinou, v dochuti je příjemná lehká hořčina, u které si myslím, že se čase promění spíš v jasnou mineralitu. To víno má všeho hodně: vůní, chutí, kyseliny, extraktu, těla, takže si myslím, že má potenciál k ležení a zrání. Ve srovnání s těmi staršími teď působí nejlíbivěji a přímočaře, ale zase mě napadá X lidí, kteří by mu dali před těmi minerálnějšími a nazrálými jasně přednost.U vína ročníku 2008 jsme zpočátku nemohli identifikovat vůni, byla velmi proměnlivá, spíš květinová než ovocná, s takovými lékárenskými tóny, nejvíc mi to připomínalo vůni náplasti. Pak se přidala vanilka a chvíli jsme si s P. notovali, že takhle voní marcipán, a nakonec se to rozvonělo vůní, kterou mám strašně ráda, a to včelínem a hlavně propolisem. Vůně je perfektní, petrolejovost je mírnější než u ročníku 2007, zatím se teprve začíná projevovat. Chuť už je vyladěnější a harmoničtější než u předchozího vína, působí kulatěji, kyselina se zdá lépe zakomponovaná, ale nikoliv nižší, takže víno působí pevně, hotově a ve výborné kondici i k dalšímu ležení.
No a ročník 2007 je takový, jaký byl i na oné degustaci, takže se mi zase moc líbí. Vůně je ovocná, krásně nazrálá, připomíná mi zralé ryngle, trochu do vanilky. A samozřejmě ten štych petroleje či barvy-laky. Z těch tří je nejvíc minerální, v závěru to je, jako když člověk cucá křemen :) Je to krásně zralý "petroleják", kulatý, hladký, s mírně olejovitou strukturou a přitom krásně osvěžující kyselinou. Líbí se mi nejvíc, ale u všech vín je zřejmý společný původ, stejný styl, velmi podobný projev, takže si myslím, že do víceméně téže podoby dozrají i mladší ročníky. Osmička už má hodně nakročeno.A protože jsme tři láhve ve dvou za večer nevypili, měli jsme co ochutnávat ještě další dva večery. Všechna tři vína se krásně otevřela, rozvoněla a zvýraznila. Že bych se měla bát nechat tato vína otevřená dva tři dny, jsem se nebála. Stejně jsem ale nečekala, že se otevřou a zvýrazní tolik.