Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Vypito o Vánocích

14. ledna 2014 v 10:58 | Evas |  Jen tak
V prvním letošním zápisku se ještě vrátím do minulého roku. Během svátků při návštěvách mých sourozenců jsme totiž popili několik velmi pěkných vín, které navíc celkem výstižně ilustrují skladbu vinařství, jejichž lahve se i u nás doma nejčastěji otevírají.




Ačkoliv počasí připomínalo spíš jaro, poměr červených a bílých přece jen odpovídá konci roku. Mě ovšem roční období tolik neovlivňuje a v prosinci klidně dostanu chuť na víno bílé a dokonce i růžové. Proto jsem si na silvestrovskou oslavu, resp. na její úvod, a tím pádem na rozjetí zábavy, vzala jednu fajn růžovku. Frankovka rosé 2012 z řady Klasika od Milana Nestarce se mi při návštěvě vinařství v létě zdála příliš drogérkově navoněná, chuťově se mi ale líbila a celkově mě tolik provokovala, že jsem si ji musela koupit. A dobře jsem udělala, na Silvestra se mi líbila moc. Na "lehké rozjetí" je to sice s více než 13 % alkoholu poněkud těžší kalibr, chuťovým buňkám ovšem udělá dobře: je plná ovocných chutí, šťavnatá, voňavá, lahodná, přitom svěží, mladá, krásně pitná (fotku jsem si dovolila vypůjčit z webu, protože jsem si vyfotila jen prázdnou láhev, a to zrovna u růžovky není tak úplně ono :)


Z bílých jsme se podívali po korek Hibernalu 2012 Oty Ševčíka, který se mi tentokrát zdál ve vůni ovocně-květinově-travnatý a trochu do zralých, šťavnatých jablek, v chuti vyvážený, plný, s pěknou citrusovo-grepovou kyselinou, a taky úžasnému Ryzlinku rýnskému 2011 Petra Kočaříka. Živé, lahodné a krásně pitné víno má navíc pěknou zralou vůni s lehce oxidativním štychem. Je výborný, v chuti plný, působí přitom lehce, je elegantní, zároveň ale hravý.






A kdybych měla sestavit žebříček vánočních vín, na vrcholu bílých by stálo Pinot-Chardonnay 2008 od Jaroslava Osičky. Není to poprvé, co se tu nad ním rozněžňuji, ale to víno je prostě boží. Nic neztrácí na své eleganci a šarmu, má bohatou a krásně vrstevnatou vůni zralého ovoce a pečeného chleba, k tomu příjemný lehký štych dřeva a maličko propolisu. Chuťové buňky doslova opanuje silnou, výraznou a krásně harmonickou chutí s pořád ještě pěkně šťavnatou kyselinou. Jako vždy výborné víno.


Jinak jsme ale popíjeli hlavně vína červená. Od zmíněných pánů vavřinec a pinot, obojí parádní. Svatovavřinecké 2011 Petra Kočaříka má pěknou vůni zralých višní a možná švestek a pořádné hrsti koření a ovocně šťavnatou plnou chuť, výrazně pikantní až říznou, dlouhou, pěkně strukturovanou. Z Pinotu noir Reserva 2011 Oty Ševčíka jsem byla naměkko už tři čtvrtě roku po jeho posbírání, kdy zdaleka nebyl připraven k pití. Dnes je prostě úžasný. Chutě a vůně tohoto vína vytvářejí z mého pohledu pinotový ideál. Teplá vůně třešní, maličko jahodové marmelády, stopa po dřevě, kouř, lahodná jemná chuť, dlouhá, teplá, mírně nasládlý podtón, přitom lehce pikantní kyselina v závěru. Paráda, opravdová paráda.





Ulehčili jsme taky archivům o dvě vína z Krásné hory. Cuvée Bernety 2009 (Alibernet + Cabernet Moravia) bývalo dosti kontroverzní víno, téměř beze stopy ovoce, silné, drsné, s vysokou kyselinou, člověk měl chuť ho použít do zálivky na salát. Přesto mě bavilo i v této "chlapské" podobě. Vyplatilo se ovšem dát mu čas: teď voní po lesním ovoci, kávě a koření a chuť má taky kořenitě ovocnou, srovnanou. Kyselina nijak netrčí, víno naopak působí celkem uhlazeně, je středně dlouhé, nijak zvlášť tělnaté, nikoliv ale tenké. Je prostě fajn a myslím, že je tak akorát na vypití. Čas nejspíš prospívá i Pinotu noir 2009. Je to nejméně pinotový pinot z Krásné hory :) Vždycky mi přišlo, že má trochu cabernetový projev, už tmavší barvou než jsem byla u krásnohorských pinotů zvyklá, a taky kořenitější, spíše ostružinovou vůní a drsnější chutí. Možná to bylo smířlivějším svátečním naladěním, ale tentokrát se mi víno zdálo jemnější a uhlazenější a vůní daleko bližší předchozím ročníkům. Mělo moc pěknou vůni a příjemnou chuť a pilo se doslova s radostí.


Na ročník 2009 jsme zavzpomínali i se Svatovavřineckým Petra Korába. Býval to moc pěkný vyvážený plný a krásně pitný vavřinec, bohužel dnes už je asi za zenitem. Ve vůni už se objevuje náznak stařiny a víno působí příliš měkce a tak trochu se rozpadá. Vypili jsme ho, ale nijak zvlášť nenadchlo. Zato Korábův Neronet 2011 je fajn víno. Je teď uhlazenější a jemnější než si ho pamatuju z dřívějška, ale pořád má pěknou lehce kořeněnou vůni do ostružin a možná černého rybízu a příjemnou chuť směsi lesních bobulí s trochou kávy a čokolády.




Modrý portugal 2011 od Tomáše Čačíka se mi líbí vždycky, v příjemné vánoční atmosféře ještě víc. Je krásně voňavý po višních v čokoládě, trošičku až do marmelády, na jazyku je hladký, plný, přitom ale působí lehkonoze. Ovocná chuť je příjemná, vyvážená, s pěknou dlouhou dochutí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama