Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


OlymPijáda v Kobylí

20. února 2014 v 13:34 | Evas |  Ve vinařství
Uznávám, že dnešní název je poněkud neoriginální a laciný, ale za prvé to byl fakt pijácký výkon, a za druhé, té proklaté olympiádě se prostě nedá vyhnout. Čumět na sport v televizi mě nebaví, výsledky sportovců jsou mi ukradené a štve mě, že i když máme čistě sportovní kanál, je tím zacpaná i ČT dvojka a bylo proto přerušeno sobotní vysílání starých Bondovek. Tak jsem si na sobotu musela vymyslet jiný program. Výlet do Kobylí a revizi mladých (a pak i starších či úplně nejstarších) vín Tomáše Čačíka.




Stejně jako při nedávné návštěvě v Poddvorově bylo i tady jasné, že ročník 2013 nešetřil kyselinou. Tomáš Čačík dělá vždycky suchá vína, tentokrát se od některých až práší. Suchomilův ráj prostě. Detailní hodnocení či popisy nemají smysl, kromě Vánočního Svatovařineckého rosé 2013, mimochodem fajně pitného lehkého, vesele-ovocného a krásně voňavého pití, jsou všechna vína ještě nehotová, leží na kalech, odbourávají, různě si divočí či uraženě dřepí ve svém smrádku, derou se ven ze sklenic nebo naopak zatvrzele mlčí a neprozradí ani ň. Takže jen takové první dojmy, které neznamenají zhola nic:


1) Zatím se mi nejvíc líbí Veltlínské zelené, kupáž různých veltlínů, včetně panenské sklizně z Lácar, s pěknou svěží vůní meruněk, příjemnou kyselinou a jemnou hořkostí v závěru, Neuburské, které je voňavé, šťavnaté, výrazné, plné a dlouhé, s pevnou kyselinou, živou vůní, prostě parádní, a Sauvignon, s pěknou vůní černého rybízu a hluchavkového květu, výraznou citrusovou chutí a dlouhou a příjemně natrpklou dochutí.


2) Veltlínské zelené žluté se jeví, jako by mělo méně kyselin než ostatní vína, je to ale spíš dáno mohutnějším tělem a strukturovanější stavbou. Voní po ovoci, ořechových slupkách a kapkách na kašel. Není to taková divočina jako loňský žlutý veltlín touto dobou, zdá se srovnanější, vyváženější, lépe stavěný. Jsem zvědavá, jak to s ním půjde dál.


3) Chardonnay a Rulandské bílé, to budou držáci! Jejich kyselina zatím rozpouští zubní kámen a naleptává sklovinu. Chardonnay má svěží a živou, ale už teď elegantní vůni a příjemnou grepovou hořčinu v závěru, a Rulandské bílé voní po ovoci, posekané trávě a koření a jeho chuť je řízná jak žiletka.


4) Vinař není spokojený s Pálavou, ale kdyby nám nakecal opak, sežeru mu to s navijákem, bo mně se zdá fajná. Má lehkou příjemnou květinovou vůni s trochu lékárenským štychem a svěží nakyslou chuť, trochu grepové hořkosti na konci. Naopak mě moc nenadchl Muškát moravský, který sice pěkně a svěže ovocně voní, ale na jazyku se mi zdá jaksi olejovitý, příliš kulatý, no zkrátka nesedl mi. Modrý Janek je prachově suchý, minerální, pepřnatý, řízně čerstvý, momentálně ale dost zadušený.


5) Ryzlink rýnský má kyselinu jak cyp. Část, co leží v novém sudu má ve vůni pěkný štych dřeva, část ležící v malém starším sudu se zdá mít nižší kyselinu a být přívětivější. Oba pěkně odrůdově voní, kyselina k rýňáku patří, takže není, co řešit. Jenom si počkat, až bude hotový. Věřím, že bude dobrý.


6) Kromě příjemné hotové vánoční růžovky jsme ochutnali ještě rosé Cabernet Moravia, které se nacházelo zrovna v nějaké nervní fázi, a růžové Zweigeltrebe, které se na rosé zdá dost hutné a tělnaté, na jazyku kulaté. Jsem docela zvědavá, jak se bude dál vyvíjet, vypadá to, že by to mohlo být jedno z těch rosé, která není třeba vypít za pár měsíců, chová se jako plnohodnotné víno a přežije v pohodě delší dobu.


7) Cabernet Moravia je boží! Krásně voní po ostružinách, karamelu a medu, vůně je sladká, ale svěží, chuť plná, vyvážená, prostě super. Frankovka se zdá zemitější, ale zatím je to trochu divočina, stejně jako řízné Svatovavřinecké z Lácar (naposledy, keře už jsou vyklučeny).


Ochutnali jsme toho daleko, daleko víc. Zmíněné vzorky v různých podobách (ze dvou různých sudů, ze dvou různých sklepů, pro srovnání totéž ve fázi odbourávající a už po odbourání), hromadu věcí ročníků 2012 a 2011, ke kterým se třeba někdy vrátím v nějakém kratším zápisku, protože některé jsme nakoupili na doma. A pak ještě starší vzorky, došlo i na archivní rosé :) Prostě pití na olympijské úrovni.


Bylo to hrozně fajn, vlastně mnohem lepší než jakákoliv Bondovka. A závěr? Na hotová vína ročníku 2013 Tomáše Čačíka se těším. Za těch pár let, co ho znám, už vím, že veltlíny, najburky a pálavy prostě umí, stejně tak jeho moravia, frankovka nebo vavřinec jsou pro mě jistota. Letos se těším taky na sauvignon, rýňák a další sucháče. Děkujeme, pane vinaři, byl to povedenej večer.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama