17. dubna 2014 v 8:57 | Evas
|
Degustace vín
Oty Ševčíka jsem se sice zúčastnila
poměrně nedávno, když se ale objevilo avízo o jeho chystané ochutnávce ve vršovické vinotéce
Fajnšmekr, neváhala jsem ani na chvíli. Za prvé je tenhle útulný rodinný obchůdek pro labužníky se svou komorní a přátelskou atmosférou přesně ten prostor, který Otovým neformálním degustacím sluší, a za druhé, vína Oty Ševčíka jsou prostě skvělá a tudíž je ráda ochutnám kdykoliv. Navíc vím, že i kdybychom ochutnali úplně stejná vína, budu je vnímat odlišně.

Probrala se spousta věcí, třeba aktuální sucho, Otův pohled na ročníky 2012 a 2013, jeho biocertifikace, podnože, hřížení, štěpování, sudy, plastové kádě, rozdíly mezi vyzráváním na mladých a starých keřích, taky různorožec trnkový, jehož jméno jsem si před týdnem musela zapsat, abych ho nezapomněla, jelikož jsem ho nikdy neslyšela, ale dnes už jsou ho (a taky jeho fotek a fotek jeho "práce") už plné internety.
Neuburské 2013 bylo jen nataženo ze sudu pro tuhle degustaci, zatím leží na kvasnicích. Je smetanově hladké, přitom ale živě ovocné, bohaté, pěkně voňavé, v chuti vrstevnaté, v závěru minerální. Prostě krásné. Mladičké, ale za čas jistě skvělé. Cuvée Grefty 2012 (veltlín + vlašák ze Čtvrtí) zrálo v novém pětisetlitrovém akátovém sudu. Akátové sudy ostatně Ota Ševčík pro bílá vína používá standardně. Prodělalo dvojí kvašení, protože to první se zastavilo, Ota nepřidal žádnou síru a v létě, až se zvýšily teploty, rozjelo se kvašení znovu a víno prokvasilo do sucha. Voní po citrusech, květinách a bylinkách, čerstvé, krásně suché, přitom ale šťavnaté. Působí elegantně, ale vesele. A je krásně pitné.
Sauvignon 2012 (hrozny ze Čtvrtí) měl nejdřív výrazně zelené (nikoli nezrale zelené, spíš listnaté, travnaté) tóny ve vůni, která se postupně otevřela do typických angreštů a ještě později do pěkné pomerančové vůně. Je to víno silné, výživné, chuťově výrazné, plné, až panovačné. Dlouhá dochuť připomíná šťávu zralých grepů, je pěkně pikantní. Povedené sauvignony mám ráda a tenhle povedený je.
Hibernal 2012 má stejně jako předchozí dva vzorky krásnou zlatou barvu a voní po broskvích a zralých meruňkách. Působí mohutně a plně, v chuti cítím velmi zralé angrešty a ryngle. Víno už se mi ale zdá příliš těžké a taky alkohol (13,5 %) je dost vysoko, chybí mi trochu živosti, veselosti. Jedna sklenička fajn, vypít láhev ve dvou by asi bylo náročnější.
Modrý portugal 2013 (Kraví hora) byl stejně jako najburk čerstvě natažený, ovšem ze skleněného demižonu. Je ho jen nepatrné množství, ostatně Ota Ševčík samostatný portugal obvykle nedělá, vzhledem k malému objemu většinou skončí v kupáži s jinými červenými. Měl pěknou vůni ovoce s karamelem a velmi příjemnou a lahodnou ovocnou chuť s čokoládovým podtónem. Je středně plné a středně dlouhé, živé a mladistvé, přitom ale nečekaně hotové a připravené k pití. Krásně se pije a moc se mi líbí. Pro dobrý portugal mám prostě slabost. Cuvée Kuhberg 2013 je z poloviny Svatovavřinecké a ze čtvrtin Pinot noir a Cabernet Sauvignon, které leží ve francouzském dubovém sudu. Má pěknou teplou ovocnou vůni (višně, švestky), lehce kouřovou, kamenitou. Je zatím svěže mladistvé a živé, má ale plnost a dobrou strukturu a délku, bude to pěkné elegantní víno. Teď je samozřejmě trochu divoké a tvrdší.

Ještě jsme ochutnali i mladý
Pinot noir 2013, který leží ve starším francouzském sudu. Je to víno velmi mlaďounké, ve vůni a barvě ale typické, na jazyku plné, výrazné, výživné a zdravé, s pěknou kyselinou. Jó, tak na tohle se moc těším.
Frankovka 2012 (převážně z Kraví hory, asi desetina ze Čtvrtí) měla moc pěknou a lákavou ovocnou vůni, hlavně třešňovo-višňovou, možná trochu švestek, k tomu příjemná stopa dřeva. Chuť se mi ale pořád zdá divočejší a neuspořádaná, víno působí celkem tvrdě. Ještě pořád chce čas, musím říct, že třeba mladý portugal se mi zdál hotovější a pitnější. Tuhle frankovku je škoda pít takhle brzo.
Pinot noir 2012 (Čtvrtě) je nějakých šest, sedm měsíců v lahvi, předtím zrál v novém francouzském dubovém sudu. Na degustaci začátkem zimy mě moc nepřesvědčil, zdál se mi příliš výrazný, příliš alkoholický, moc sudu, moc všeho. Mám raději subtilnější typy. Teď je vůně umírněnější, teplejší, voní pěkně po třešních, jahodách či spíš jahodové marmeládě, dřevo je lépe zakomponované, má to pěkný kouřový štych. Na jazyku je kulatější a hladší, vespod nasládlé. Mám pocit, že od konce listopadu ušlo kus cesty správným směrem. Líbí se mi.
A protože se zapomnělo na Pinot blanc 2012, došlo na něj až po červených vínech. Má vůni zralých jablek, medu, propolisu a koření, zralou a šťavnatě působící. Štavnaté je i na jazyku, je živé, plné, zrale ovocné, kořeněné, ačkoliv suché, dlouhá dochuť působí nasládle. Je to moc pěkné víno, v listopadu mě až tak nezaujalo, ale tentokrát mě doslova okouzlilo.
Ha, na report a srovnání poznámek od zásadní domácí ševčíkoznalkyně jsem se moc těšil, díky :-)