Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Netradiční odrůdy s vinařstvím VERITAS v Labyrintu

5. května 2014 v 8:16 | Evas |  Degustace
Minulý týden proběhla degustace vín převážně z interspecifických odrůd vinařství VERITAS z Bošovic ve vinohradské vinotéce Labyrint. S jejich víny jsem se už mohla setkat na akcích Jiná vína, ale upřímně řečeno, kategorii netradičních odrůd jsem většinou věnovala nejméně pozornosti, jelikož zbývající kategorie pro mě byly vždycky zajímavější, a ochutnat všechno prostě nezvládám. Co se odrůd týká, jsem spíš tradicionalista a bohatě bych si vystačila s ryzlinkem, veltlínem, pinotem a frankovkou. Ale současně se ráda dozvím nové informace a nechám se vzdělat, takže možnost ochutnat něco z produkce vinařství VERITAS na řízené degustaci za přítomnosti zástupců vinařství mě zaujala.



Degustace v Labyrintu byla jako vždy příjemná a poklidná a měla fajn komorní atmosféru. Právě pro tuto poklidnost a možnost celou dobu slyšet, co vinař říká, mám degustace v Labyrintu ráda. A tentokrát bylo opravdu co poslouchat. Enolog Jan Sekanina a obchodní zástupce vinařství Kamil Smola (doufám, že jsem jména nijak nezkomolila) přivezli spoustu informací o vinařství a jednotlivých odrůdách.


Podnik VERITAS vznikl v roce 1998, ale svá vína lahvuje až od roku 2009. Původně se zabývali především výsadbou vinohradů na klíč pro jiná vinařství, takže si pro tyto účely založili dvacetihektarovou klonovou výsadbu se širokou skladbou odrůd. Postupně také přikoupili starší vinohrady a navíc spolupracují s vinohradnickým institutem ve Freiburgu, který je požádal o vysazení dalších pokusných ploch. Svou produkci dříve prodávali jiným zpracovatelům, ale kvůli odlišnému pohledu na vinaření a různým tlakům se rozhodli lahvovat a prodávat vína už výhradně pod svým jménem. Sklepní hospodářství se přesunulo z Bošovic do Velkých Hostěrádek do prostor, jejichž kapacita umožňuje zpracovat produkci ze současných 82 hektarů vinic (tratě Stará hora v Bošovicích, Rozehnálky v Borkovanech a Ostrá v Kloboukách u Brna) a umožní i delší ležení červených vín.


Na vinohradech pracují v BIO režimu, vína nechávají kvasit výhradně spontánně a nepoužívají žádná aditiva, i některá bílá nechávají macerovat delší dobu na slupkách. Obsah síry se ale blíží hranici povolené pro BIO vína a taky jsem celkem zalitovala (zvlášť po velmi pěkném povídání o práci ve vinohradu, důležitosti správných poloh, podpoře přirozené fauny a flóry ve vinohradu a spontánním kvašení) dosti brutálních metod filtrace (nadšená óda na crossflow filtr). Jenomže nižší obsah síry a použití šetrnějších způsobů filtrace se holt neslučují se sladkými víny. A to byl vlastně zásadní problém celé degustace: z jedenácti vzorků šest polosladkých a jeden sladký. Zhmotnění mých nejhorších vinných představ. No, to jsem si trošku zapřeháněla, ale při obsahu zbytkového cukru kolem čtyřiceti, padesáti gramů mám problém rozpoznat projev vína odrůdy důvěrně známé, natož posoudit charakter odrůd zcela neznámých.


Začali jsme polosuchým pozdněsběrovým Rulandským šedým 2013, které je v lahvi necelý měsíc. Mělo svěží ovocnou vůni a čerstvou, osvěžující, ovocitou chuť. Působilo mladistvě, ještě maličko perlilo na jazyku, mělo říznou, citrusovou kyselinu, která šla až do grepů a zůstávala na patře sympaticky dlouho. Takové fajn svěží letní pití.


První interspecifickou odrůdou (všechny se pěstují v kloboucké trati Ostrá) byl Johanniter 2012, pozdní sběr (zbytkový cukr i kyseliny byly shodně po 5,5 gramech na litr). Je to kříženec odrůd (Ryzlink rýnský x Seyve-Villard 12841) x (Rulandské šedé x Chrupka bílá). Víno mělo velmi jemnou, elegantní vůni, připomínající hrušky nebo spíš hruškový kompot, na jazyku bylo hladké, plnější, lahodné a chuťově harmonické.


Jakostní Saphira 2013 (polosladké, 12,5 %, cukr 15,1 g/l, kyseliny 5,8 g/l) měla zpočátku zvláštně kořenitě-medovou vůni, postupně se objevovaly i tóny ovocnější. Přestože kyselina byla v poměru k cukru celkem nízká, podivně vystupovala a nepůsobila harmonicky, cukr a kyselinu jsem vnímala na jazyku odděleně, nesehraně. Jedná se o křížení odrůd Arnsburger a Seyve-Villard a záměrem bylo vytvořit odolnou odrůdu ryzlinkového typu.


Odrůda Aletta vznikla křížením Muškátu Ottonel a Seyve-Villard 12375. Ochutnali jsme polosladkou kabinetní Alettu 2013 (9,5 %, cukr 13,9 g/l, kyseliny 6,8 g/l). Voněla květinově a po bílých broskvích a na jazyku byl šťavnatá, svěží, mladistvá. Díky výrazné a řízné kyselině bylo víno krásně pitné, velmi příjemné. Jo, tohle bylo fajn pití pro lidi, co mají rádi aromatická, svěží, ne úplně suchá vína.


Polosladký Sauvignon 2011 (pozdní sběr, 12 %, cukr 19,6 g/l, kyseliny 6,1 g/l, trať Rozehnálky, Borkovany) měl vůni hodně přezrálých až lehce kvasících angreštů, hluchavky a medu. V chuti bylo sladké, kompotové, působilo táhle a těžce. Podle zástupců vinařství do sauvignonu zbytkový cukr patří a vždycky se snaží dělat jej takto. Takové víno se ovšem zcela míjí s mou představou o dobrém sauvignonu.


A ještě jednou Saphira. Tentokrát polosladký pozdní sběr 2013 (9,5 %, cukr 33,5 g/l, kyseliny 9 g/l). Měla výraznou a pěknou vůni meruněk a lipového květu s příjemným citrusovým nádechem. Víno je na můj vkus opět příliš sladké, ale díky nízkému obsahu alkoholu a vyšší a krásně živé kyselině působí víno vyrovnaněji a pro mě mnohem snesitelněji než například předchozí sauvignon. V tomto víně se pěkně odráží záměr vytvořit křížením odrůdu ryzlinkového typu, se sladkým ryzlinkem bych si jej zcela určitě spletla. A kdo má sladší ryzlinky rád, bude určitě spokojen i s tímto vínem.


Dalším vzorkem byl Solaris 2013 (polosladký výběr z hroznů, 12 %, cukr 40 g/l, kyseliny 7,9 g/l). Odrůda se sympatickým názvem vznikla křížením Merzlingu (Seyve-Villard, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé) a GM 6493 (Saperavi severnyj x Muškát Ottonel), je typická velmi brzkým zráním (obvykle na přelomu srpna a září, konkrétně tento materiál s cukernatostí výběru z hroznů byl posbírán už začátkem září 2013) a jedná se o odrůdu odolnější vůči houbovým chorobám. Víno mělo jemnou vůni muškátu a bylinek s lehkým nádechem mentolu. Po pěkné vůni ale následovala strašlivě sladká chuť, víno je navíc velmi krátké, sladká vlna se převalí přes jazyk a pak nic.


Po tomto vzorku se mi Hibernal 2013, ačkoliv také polosladký, zdál jako lehké svěží pití :) Pozdní sběr má 11 % alkoholu, zbytkový cukr 33,9 g/l a kyseliny 9,9 g/l. Má pěknou vůni černého rybízu, rybízového listí a hrstky koření a šťavnatou, dlouhou chuť, díky vyšší kyselině a nižšímu alkoholu podstatně pitnější než předchozí vzorek. Přesto bych ale takového vína vypila maximálně pár doušků, třeba místo dezertu. Jo a pro pořádek, ačkoliv takhle odrůda už je celkem rozšířená a známá, jde o křížence Ryzlinku rýnského a Seibelu.


Hibernal 2012 (sladký, pozdní sběr, 11 %, cukr 52 g/l, kyseliny 7 g/l) měl nevýraznou, trochu přidušenou, připečenou a kompotovou vůni a chuť tak brutálně sladkou, že na ní už bohužel přes veškerou snahu nedokážu najít nic pozitivního :)


Rulandské modré 2009 (pozdní sběr, suché, 13 %, cukr 2,2 g/l, kyseliny 5,4 g/l) zrálo dva roky ve starším dubovém sudu o objemu 3000 litrů. Bohužel mě dost zklamalo. Celou dobu, co jsme se prokousávali slaďáky, jsem se na poslední dvě červená vína opravdu těšila, ale pinot mě nakonec moc nenadchl. Měl pinotovsky světlejší barvu s lehce nahnědlými okraji, vůně se mi ale zdála netypická, ne moc lákavá. Působila neharmonicky, cítila jsem těkavky, vystupující alkohol, připomnělo mi to takové ty staré dědkovské sklípky. V chuti bylo trpké, štiplavé, v závěru ne moc příjemně nahořklé. Je ovšem možné, že se na tomto vnímání podepsaly předchozí přeslazené vzorky.


Posledním vzorkem byl Cabernet Cortis 2013, výběr z hroznů, suché víno. Cabernet Cortis vznikl křížením odrůd Solaris a Cabernet Sauvignon a cílem bylo vytvořit odrůdu s cabernetovými charakteristikami odolnější vůči houbovým chorobám. Vzorek byl stočen jen pro účely degustace, jinak červeným vínům ve VERITASU dávají dostatek času pro zrání. Takže bylo víno samozřejmě velmi mladé, čerstvé až divoké, ještě maličko perlilo na jazyku. Mělo nezvyklou vůni, tak trochu bonbónovou, ovocně-vanilkovou, těžko se mi popisuje, ale bavila mě. Na jazyku působilo drsně a tvrdě, až mi zuby trnuly. Je to ale výrazné víno s dobrou strukturou a délkou, takže časem se určitě srovná a ohladí. Jo, věřím, že tohle by jednou mohlo být fajn víno, takže tečka za degustací to bylo pěkná.


No, co dodat? Degustace příjemná, povídání perfektní, vína ovšem, až na pár výjimek, zcela mimo můj vkus. Ale pokud někdy narazím na nějaká suchá vína vinařství VERITAS, ráda je ochutnám, protože ta nebyla vůbec špatná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | E-mail | 6. května 2014 v 11:49 | Reagovat

S tímto vinařstvím jsem se setkal vloni na Vinobraní pod Kunětickou horou,dodávají svá vína Templářským sklepům,(viz jejich řada New Age. Jsem zvědav na víno Aletta.
Asi bych tu ochutnávku začal netradičně červenými víny a končil slaďáky,je to lepší varianta.

2 Evas Evas | E-mail | Web | 6. května 2014 v 11:58 | Reagovat

[1]: Já  jsem právě z toho, co říkali, pochopila, že už TS dodávat nechtějí a všechno si chtějí zpracovat a prodat pod svým jménem (něco jako sudovku, něco v lahvích). A ano, tady se klidně červenými mohlo začít.

3 Matys Matys | 7. května 2014 v 0:49 | Reagovat

Dobrý den, je úžasné, že dnes každý, kdo má dvě ruce a nohy, rozumí vínu, hokeji a volbám, ale nebylo by možná od věci se zamyslet nad tím, že hodnotit víno stylem: "strašlivě sladká chuť" (a tak podobně,  těch příkladů na poklepání na čelo je tu spousta), spíš vypodívá o tom, že má autorka problém rozeznat červené od bílého. Navíc internet je médium, které může pomoct, ale i neprávem ublížit. Slečno, pokud nemáte ráda polosladká a sladká vína, tak je nepijte. Já například nemám rád tvarůžky, ale netvrdím proto, že jsou hnusné, protože dobré a špatné tvarůžky posoudit nedokážu, poněvadž je nemám rád a tím pádem je nevyhledávám. To, že má víno vyšší obsah zbytkového cukru, neznamná, že je strašné, špatné nebo že mu něco schází. Hodnocení vína má přísná pravidla a řídí se především rozeznáním případných nedostatků ve formě vad nebo disharmonií. Je jistě pozitivní, že je dnes víno tak populární, nicméně potřeba se za každou cenu VEŘEJNĚ vyjádřit k něčemu, čemu nerozumím, případně co vůbec nejste schopná svým senzorickým ústrojím (rozuměj ústa, nos a oči) rozeznat, občas hraničí s absurdními hodnoceními. Já osobně jsem degustátor (držitel zkoušek SZIP+zákl.deg.+rakouske deg., absolvent vinařské školy, praxe ve výrobě přes 10 let, momentálně mimo obor, nicméně aKtivně degustuji mezinárodní soutěže a podílím se na enologii 2 firem) a vína od této společnosti jsem nedávno degustoval. Netvrdím, že každý, kdo chce pít víno a vyjádžit se k němu musí být obdobně erudovaný, ale jistě také nepíšete veřejně články z oblasti medicíny, pokud nejte lékařka, ale kamarádkou se o svém problému s bolavým loktem pokecáte. Musím říct, že více než polovinu vín, které zde uvádíte, jsem pil a mám na jejich kvalitu rozdílný názor, který na rozdíl od Vás může o něco opřít (nejenom o to, že mi nechutná sladké, a proto ho do sebe za každou cenu tlačím, abych pak napsal, že je vlastně strašné  ale přece to tam nenechám, když jsem si zaplatil degustaci). Konrétně saphira 2013, solaris 2013, hibernal 2013, hibernal 2012 jsou ve vašem popisu úplně vedle. Tak, prosím, věnujte malý čas, který trávíte psaním zde, studiem oboru, určitě Vám to pomůže a nebudete shazovat dobrá vína (anebo naopak nadsazovat ta horší, což se taky stalo ve vašich předchozích článcích). Pro začátek doporučuji jednoduché základní pravidlo, na kterém můžete stavět: Hodnotí se nejprve barva, pak vůně a nakonec chuť. Cílem nebylo Vás urazit, ale spíše uvést do únosných mezí.

4 Evas Evas | E-mail | Web | 7. května 2014 v 8:17 | Reagovat

[3]: Asi je čas si uvědomit, že internet prostě umožňuje každému se vyjádřit k čemukoliv, ať už jde o politiku, chov činčil nebo víno. A děkuji za VEŘEJNÉ vydádřejí k mému senzorickému ústrojí :)

5 MT MT | E-mail | 7. května 2014 v 10:23 | Reagovat

ehm, EvaS je svéráz, o tom není pochyb .) nicméně když koukám na upozornění na ty "strohé" (či neodborné - nevím, jak to nazvat) popisky a ten příměr k degustátorům s glejtem či hodnocení na SZPI, tak u spousty bych se asi s podobným slovníkem setkal .) a to se nebavím o jejich "odbornosti", která je nakalibrovaná úzkoprofilově.
Ale ok, každý má jiný názor a když už diskuze, tak u vína a ne přes net, to nemá valného významu.

6 Tom Tom | E-mail | 7. května 2014 v 17:39 | Reagovat

Ale i přes ty internety to má význam - člověka to pobaví! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama