20. srpna 2014 v 9:27 | Evas
|
Za devatero horami a devatero kopci, za devatero potoky a devatero údolími, žila jedna rodina a ta .... měla všechno kurevsky daleko! Ano, tak jsem se občas cítila v dětství. Život v díře bez spojení a jakýchkoliv služeb, byť romanticky krásné, zvěří, houbami a strdím oplývající, je pro děti a puberťáky (ale taky pro zaměstnané, maminky nebo seniory, takže vlastně pro všechny) občas peklem. Ó, jak ráda se dnes do toho pekla vracím! Do lesů, tmy a ticha. Dnes zápisek o několika lahvích vypitých v romantickém prostředí hlubokých hvozdů Jeseníků.
Týden strávený na loveckých chatách Eustašce a Zmijovce byl perfektní, ale utekl strašně rychle. První půlku týdne jsme strávili na Eustašce, což je krásná chata u Velké kotliny na okraji Národní přírodní rezervace Praděd, ke které nevede žádná turistická stezka a k níž je nutné veškerý proviant vytahat na vlastním hřbetu. Ale to je jen nepatrná daň za to, že máte svatý klid od lidí. Samozřejmě tu není ani zavedená elektřina a telefonní signál taky dost hapruje, takže klid je přímo božský. Čas se tu tráví nejlíp houbařením, sběrem borůvek, pečením, grilováním, jídlem a pitím, povídáním o upírech, zombie a vlkodlacích v houstnoucí tmě, společenskými hrami a samozřejmě touláním se po horách. Příslušenství Eustachovy chaty tvoří nakloněná kadibudka a pramen pitné vody o teplotě, z níž praská zubní sklovina.

Na zbytek týdne jsme se přesunuli o pár kilometrů jinam na chatu Zmijovka, což je malinkatá chatička obývaná hlodavci, ale zase jsou v ní parádní kamna a disponuje krásným venkovním posezením i se stříškou. Program víceméně stejný, jen těch hub tu bylo ještě víc (ale bohužel taky houbařů, turistů a cyklistů). K aktivitám z předchozí chaty jsme přidali ještě lukostřelbu, což je výborná zábava.
A co že jsme tam pili? Hlavně sirup s vodou, protože z tamější pramenité je pití prostě výborné. A po návratu z hub a po túře pivo. A večer u ohně samozřejmě víno.
Třeba
Cuvée Bernety 2011 z
Krásné hory. Výrazné ostružinovo-kořeněné víno s lehce kávovým nádechem, celkem plné, delší, chuťově výrazné až panovačné, plné ovoce a koření, s výraznějším tříslem - ke grilování ideální. Nebo dvě fajn mladá vína od
Václava Šalši.
Ryzlink rýnský 2013 byl svěže ovocný, voněl po meruňkách a lipovém květu, pil se lehce. Tipovala bych ho na polosuchý, měl vyrovnanou, harmonickou chuť. O chlup víc se mi líbil jeho
Tramín červený 2013, který měl jemně květinovou, nevtíravou vůni, křupavě suchou chuť s výraznou kyselinou, dobrou délku a příjemnou ovocně-citrusovou dochuť. Pěkné lehké svěží víno.
Pinot-Chardonnay 2009 od
Jaroslava Osičky měl pěknou oříškovo-jablíčkovou vůni s výrazným vanilkově nasládlým štychem dřeva a plnou, nazrálou, krémovou chuť, příjemně dlouhou, s pěkně kořeněnou dochutí a fajn mineralitou.

Strašně dobré bylo
Mille e Tre 2009 z vinařství
Dva duby. Myslela jsem, že už se s ním nikdy nesetkám, ale brácha zalovil v hloubi archivu a ejhle! Krásně voní, výborně chutná. Je to elegantní víno vonící po rozinkách, medu, pečeném jablku a koření, má vrstevnatou, nesmírně lahodnou chuť, živou, lákavou. Je úžasně proměnlivé a strašně dobře se pije. A sešly se dokonce dvě láhve
Vox in Excelso 2011. Tahle Frankovka má pěknou ovocnou, nejvíc snad švestkovou vůni, do toho trochu čokolády a koření, navíc pěkný zemitě-lesní štych. V chuti je příjemné, ovocně šťavnaté, krásně pitné, živé, lehkonohé. Moc pěkné víno, k popíjení s lesem a horami v zádech bezkonkurenční.
Mohl bych samozřejmě jako vždy rýpat do výběru místa a vína, ale protože nějaký vývoj vidět je, tak ho pro dnešek budu jen mlčky sledovat ... ;-)
btw-byla si někde na otevřených autentistech?