Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Kanárské vinné (i jiné) radosti

25. září 2014 v 10:46 | Evas |  Jen tak
Mám za sebou nádherný odpočinkový týden strávený nicneděláním, jezením, popíjením a bloumáním po ostrově Gran Canaria. Víno jsem si nedovezla (dovezla jsem si místo toho rum a čokoládu), ale něco z místní vinařské produkce jsme ochutnali, a protože to bylo víc než dobré, podělím se o své dojmy.






2012 Frontón de Oro Malpais Gran Canaria je směs odrůd Preto, Tintilla a Listán Negro z vinic rostoucích v nadmořské výšce hodně přes 1000 metrů. Na etiketě je symbol ostrova Gran Canaria, skalní útvar Roque Nublo. Má temnou neprůsvitnou barvu a velmi pěknou výraznou a teple působící vůni ostružin, zralých višní a čokolády. Vliv čtyřměsíčního ležení v sudu barrique je výrazný, ale ovocná vůně je celkově silná a expresivní, takže štych sudu nepůsobí přehnaně. Chuť je ovocná a nasládlá, plná, bohatá a sametově vláčná. Víno trošku drhne na jazyku a na konci působí lehce svíravě, ale jen tak akorát, aby jeho uhlazenost nebyla snad až příliš nudná. Dochuť je příjemná, výrazná a dlouhá, k tomu ta ovocná šťavnatost a krásná bohatá vůně… Je to zkrátka moc pěkné víno.



2013 Viña Norte Tacoronte Acentejo je víno ze sousedního ostrova Tenerife a jde o směs 95 % Listán Negro a 5 % Negramoll. Má světlejší barvu než víno z Gran Canarie, spíš rubínovou. Má svěže ovocnou vůni třešní a malin, voní trochu i květinově, po fialkách. Vůně je výrazná a barevná, ale lehčí než u předchozího vína. Taky chuť působí lehčím dojmem, svěže ovocně, vesele, čerstvě, vespod se navíc objevuje příjemná mineralita. Víno má vyšší kyselinu a přes poměrně vysoký alkohol (14 %) působí lehkonoze, mladistvě a vesele. Taky fajn pití.



A podělím se s vámi ještě o pár postřehů a fotek. Druhá půlka září je v jižní části Gran Canarie pro Středoevropana strašně příjemná. Stabilní teplota 29°C a slunce pořád za lehkým oparem, takže nikdy, ani přes poledne, není pekelné spalující horko a člověk může vypadat pořád jako člověk, ne jako uřícená ulepená troska v posledním tažení, jak vypadám obvykle já, když jsou teploty kolem třicítky tady u nás. Současně je prakticky stejné teplo i v noci, nebo aspoň do půlnoci, kdy jsme šli obvykle spát, takže nepotřebujete žádné svetry ani ponožky. Předem jsme počítali spíš se studenou vodou, přece jen to není žádná stojatá kaluž, ale otevřený Atlantik, ale byla to zbytečná obava - voda měla nejmíň 26°C a dalo se v ní válet neomezeně dlouho. A ty vlny! Nádhera.




Ne nadarmo se o Gran Canarii říká, že je to malý kontinent. Jižní část je vyprahlá, kamenitá a prašná. Najdou se tu i písečné duny. Dunas de Maspalomas jsou jako kousek Sahary. Chtěli jsme je přejít napříč, mají 4 čtvereční kilometry, ale po deseti minutách chůze v písku jsem byla docela vyřízená. Utvrdilo mě to v myšlence, že na Sahaře bych se ztratila nerada. Ke každé jednotlivé palmě, květině a keříku, které obklopují hotelové komplexy, vede hadička se závlahou. Nebýt jich, jižní půlka ostrova by byla hnědošedá, prašná a mrtvá. Dešťové mraky od severu se sem přes vysoké hory zkrátka nedostanou. Skalnaté stráně jsou porostlé jen agáve a trsy hranatých pichlavých rostlin, o kterých jsem si myslela, že to jsou kaktusy, ale dozvěděla jsem se, že jde o pryšce (Euphorbia candelabrum). Šťáva z těchto rostlin může prý nepěkně poleptat kůži. Ale to je asi tak jediné, co tu člověku hrozí. Nežije tu žádné nebezpečné zvíře, jedovatý hmyz ani nic podobně nepříjemného. V horách rostou borovice, které přijímají vlhkost ze vzduchu, nikoliv kořeny jako je obvyklé. Hory jsou dramatické, plné kráterů, vyvřelých útvarů, strmých skalisek. A úzkých klikatých silniček nad srázy, ze kterých jde strach.




Sever je pak zelený, plný banánových plantáží, datlových palem, mandloní, rajčatových polí. Na zahradách lidé pěstují pomeranče, manga a papáju, ale taky jabka a hrušky. A brambory. Nejdřív jsem se divila, proč jsou na ostrovech kousek od Afriky národním pokrmem brambory. Čekala jsem něco mořského nebo banánového, ale obyčejné zemáky?! Jenomže tady se brambory sklízejí třikrát do roka, takže Kanárci mají pořád k dispozici čerstvé mladé brambůrky. A jak jsou strašně dobré! Vaří se celé ve slupce ve vodě slané jako moře, pak se voda až na malé množství slije a nechají se dovařit, až se ta trocha slané vody odpaří, takže se na bramborách vytvoří tenká slaná krusta. A pak se jedí s mojo rojo, pikantní studenou omáčkou z oleje, vinného octa, drceného česneku, červených paprik a římského kmínu zahuštěnou chlebovými drobky nebo kukuřičnou moukou gofio. A nebo s mojo zelenou, která místo paprik obsahuje koriandr a petrželku. V jídelních lístcích je najdete v předkrmech jako papas arrugadas. A je to opravdová lahůdka.


A taky sladkosti z mandlí stojí za ochutnání. Mandle v medu, v karamelu, v kakau. Jsou veliké, křehké a sladké. Bienmasabe je krém, či spíš pasta z medu a mletých mandlí, a je to strašně dobré. Med tu taky přidávají do rumu a místní medový rum, ačkoliv mě jinak sladká pití moc neoslovují, je lahodný, jemný a voňavý mok, na kterém jsem si opravdu pochutnala. A taky tu dělají výborné sýry. Vyrábějí je z kravského, kozího a ovčího sýra v různých poměrech a nejvíc mě zaujal ten, při jehož výrobě se do mléka přidává ostropestřec. Sýr je potom pikantní a má příjemnou herbální vůni. A pro lidi s jaterně náročným koníčkem je navíc zdravý :)




Kromě vína a rumu jsme tu taky popíjeli sangriu, což bylo pití a dezert v jednom, protože byla plná místních banánů, které jsou maličké, sotva poloviční než ty jihoamerické, které známe z našich obchodů, a strašně sladké. A taky jsme ochutnali zdejší piva. Byla … úplně normální :) Pivo Tropical nemělo navzdory názvu příchuť ananasu ani žádného jiného tropického ovoce. Byl to normální ležák, středně hořký, dobře pitný. Tropical Limón byl citronový radler s 2 % alkoholu. Chuťově pořád ještě pivo, citron jen v podobě svěžího nádechu. Fajn pití k moři. San Miguel prodávali v supermarketech ve skleněných litrovkách a bylo to celkem fajn pivo, které přišlo v podvečer na balkoně opravdu vhod. A taky jsme tu narazili na místní Gambrinus. Gambáč je holt všudezdejší.




Kdo jste o Kanárských ostrovech uvažovali, neváhejte. Gran Canarii doporučuji, je tam krásně. Kdyby nám nedošla eura, jsme tam ještě teď :)


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sajmik Sajmik | 6. října 2014 v 11:32 | Reagovat

Moc pěkná reportáž, díky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama