Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Vinobraní na Máchalce

30. září 2014 v 10:50 | Evas |  Jen tak
Naplánovaný víkendový program kvůli náhlým ochořením potenciálních zúčastněných na poslední chvíli vybouchl, takže bylo potřeba vymyslet náhradní řešení. Mělo být krásně, zavřít se tudíž do kina, což je naše obvyklé řešení těchto situací, by byla škoda, takže volba padla na jedno z městských "vinobraní". Po Praze se jich konalo hned několik, taky se něco dělo v Mělníku, ale všechno to vypadalo na příliš velké masové akce, takže jsme se vypravili na vysočanskou vinici Máchalku, která díky vzdálenosti od centra snad slibovala komornější atmosféru.





Akce Vinobraní na Máchalce (správně tedy Vysočanské vinobraní) probíhá každý rok, ale ačkoliv bydlím poblíž, dosud žádný rok mi nevyšel čas sem vyrazit. Takže jsem doteď netušila, jak příjemná je to akce. Zvlášť, když se povede takhle ukázkové babí léto. Na Proseku současně probíhala Svatováclavská pouť, takže se tam hrnuly davy lidí, řvaly kolotoče, všude poletovaly kýčovité balonky, děti na nás lepily cukrovou vatu, perníky, langoše a želé hadi se prodávaly na kila, pivo, malinovka a Kristův burčák tekly proudem. Takže jsem čekala, že o dvě ulice dál, na Máchalce, se bude dít něco podobného.


Tam ale hrála jazzová kapela, lidi ve skupinkách v klidu polehávali ve vinici mezi keři, u dvou stánků se prodávalo zdejší víno buď v lahvích, nebo rozlévané (rulandské bílé a modré), na třech místech bylo možné koupit burčák z Máchalky. Na dvou stanovištích taky něco k jídlu z grilu. Žádné velké fronty, poklidná atmosféra, celkem málo lidí, fajn hudba. Ochutnali jsme víno, rulandské bílé mělo řádnou kyselinu a působilo trochu divoce, rulandské modré mělo typickou barvu i vůni, lehkou chuť, celkem příjemnou, dobře pitnou. Takhle venku, přímo ve vinohradu se pila obě moc fajn, modré přece jen o něco líp. Taky jsme si vzali dvě lahve domů na pozdější prozkoumání.



A pak jsme si koupili flašku burčáku, lehli do trávy, popíjeli a koukali do modrého nebe, počítali letadla a četli si za zvuků jazzu a občasného jekotu jezdců z vedlejší bobové dráhy, dokud nezapadlo slunce.


Bylo to hrozně fajn. Burčák byl velmi dobrý, atmosféra poklidná, prostředí pěkné. Když to půjde, vyrazíme sem i příští rok. Vezmeme deku a vlastní skleničky, abychom nemuseli pít z kelímků, a nebudeme dělat celý den vůbec nic užitečného :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama