Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Slepá degustace rulandských šedých

24. října 2014 v 8:52 | Evas |  Slepice aneb slepé degustace
Od poslední srovnávací degustace ve Vysokém Mýtě už uběhla skoro půlka roku, takže byl nevyšší čas, svolat další vinné zasedání. Vinný Pavouk se tentokrát dostavil bez své lepší polovičky, takže jsme byli značně oslabení. Přesto jsme anonymních devatenáct vzorků rulandského šedého se ctí zvládli.


Program byl klasický: páteční příjezd, ochutnávka vzorků předem vybrané odrůdy naslepo (k dispozici máme vždycky aspoň jejich seznam), vyhlášení těch nejlepších, jejich odtajnění, v sobotu pak nějaký program (tentokrát trocha sportu a procházka po okolí Vysokého Mýta a zvěřinové hody v překvapivě fajn restauraci penzionu Jangelec) a večer dopíjení vzorků a posouzení, jak si vína poradila se čtyřiadvacetihodinovým pobytem v otevřených lahvích. A k tomu pokec o všem možném, hudba, klipy, klepy, filmy, spousta jídla a v rámci zachování rovnováhy barev nám Tom taky poskytl pár lahůdek ze svého červeného archivu. Ale o nich až příště.

Přiznám se, že k degustaci vín odrůdy rulandské šedé se vzorky převážně z Moravy jsem přistupovala poněkud skepticky. S moravskými šeďáky se velmi často setkávám v podobě nudných sladkých bezduchých vodiček, které se ale velmi dobře prodávají. Jsou to typická dárková vína. Ostatně v seznamu vín bylo hned několik takových darů. V nejobvyklejším moravském pojetí této odrůdě zrovna nefandím. Však se u nás doma až na jednoho Osičku taky žádná láhev šeďáku nenašla (a téhož Osičku už do degustace věnoval Tom). Takže jsem tentokrát pár lahví koupila jen zcela náhodně.

Nakonec se sešlo těchto 16 vzorků rulandského šedého

1) Pinot Gris, zemské 2008 - Jaroslav Osička, Velké Bílovice
2) Rulandské šedé, pozdní sběr 2010 - SONBERK, Popice
3) Pinot Gris, pozdní sběr 2010 - TANZBERG MIKULOV, a.s. - Mikulov
4) Mount Langi Ghiran "Billi Billi" Pinot Grigio 2010 - Mount Langi Ghiran, Bayindeen (Victoria, Austrálie)
5) Pinor Gris 2010 Réserve Particulière, AOC Alsace - Charles Wantz, Barr (Alsace, Francie)
6) Pinot Gris, zemské 2011 - Krásná hora, Starý Poddvorov
7) Rulandské šedé, výběr z hroznů 2011 - HRABAL s.r.o., Velké Bílovice
8) Pinot Grigio 2011 Reserva - Viña Morandé, Santiago (Casablanca Valley, Chile)
9) Pinot Gris de Dardagny "Les Hutins" 2012, AOC Genève - Emilienne & Jean Hutin, Dardagny (Genève, Švýcarsko)
10) Rulandské šedé, pozdní sběr 2012 - Hana Mádlová, Velké Bílovice
11) Rulandské šedé, pozdní sběr 2012 - Vinařství Lahofer a.s., Dobšice (polosuché)
12) Rulandské šedé, pozdní sběr 2012 - Vinařství Mikulica, Velké Pavlovice
13) Pinot Gris, pozdní sběr 2012 - REISTEN s.r.o., Pavlov
14) Pinot Gris, výběr z hroznů 2012 - Štěpán Maňák, Žádovice (polosladké)
15) Pinot Grigio, IGT 2013 "Corte Pitora" - Casa Vinicola Bennati, Cazzano di Tramigna (Veneto, Itálie)
16) Rulandské šedé, výběr z hroznů 2013 - Vinařství Josef Dufek, Svatobořice-Mistřín (polosuché)

a tři cuvée

17) Pinot Chardonnay, zemské 2008 - Jaroslav Osička, Velké Bílovice
18) Cuvée Viktoria, zemské 2009 - Krásná hora, Starý Poddvorov
19) Cuvée Viktoria, zemské 2010 - Krásná hora, Starý Poddvorov
Při slepé degustaci pak byla cuvée zamíchána mezi ostatní vzorky.
A jak to celé dopadlo? Ještě před odhalením jsem si označila čtyři nejlepší vzorky, na třech z nich jsme se shodli všichni. Takže vítězové jsou, tramtadadá:


Cuvée Viktoria 2010 z Krásné hory - zlatavé víno medovo-propolisové vůně, zralé a elegantní, s fajn štychem dřeva. Navzdory zrale a sladce působící vůni je chuť přísně suchá, kyselina řízná a dlouhá. Víno je na jazyku plné, pevné, ovocná dochuť lahodná, vespod má fajn minerální linku. Je to krásně pitné, sebevědomé, elegantní víno.


Pinot Gris 2008 od Jaroslava Osičky - vyšší slámově žlutou až naoranžovělou barvu následuje ovocně-oříšková bohatá vůně s typickým osičkovským oxi-štychem. Živá šťavnatá chuť je vrstevnatá a dlouhá, má lehce pecičkově nahořklý závěr, dlouhou grepovou dochuť. Je bohaté, výrazné, plné. A skvělé.


Domaine Les Hutins Pinot Gris de Dardagny 2012 - mělo světlejší barvu, čerstvou, svěží ovocnou vůni, příjemnou lehkou suchou chuť, vyváženou, veselou, krásně pitnou, výrazně minerální. Je to víno jemné a lehké, přitom ale elegantní. Má v sobě švih a šarm, radost i eleganci. Moc pěkné víno.








Do nejlepší čtveřice jsem si zařadila ještě Cuvée Viktoria 2009 z Krásné hory, u té ale už jednoznačná shoda nepanovala. Má světlejší barvu, voní po zralém ovoci s lehkým nádechem po dřevě, vůně je jemnější a méně výrazná než u ročníku 2010, působí paradoxně taky mladším a čerstvějším dojmem. Víno je na jazyku kulaté, lehce nasládlé, pěkná kyselina mu ale dodává živost a příjemnou natrpklost. Dochuť je delší, šťavnatá. V pohodě pitné, příjemné víno, přímočařejší a jednodušší než Viktorka 2010.


K nejlepším kouskům bych ještě připojila Pinot Chardonnay 2008 od Jaroslava Osičky - mělo tmavší zlatou až lehce naoranžovělou barvu, bohatou vůni ovoce (v poznámkách mám napsáno "blbě by se sčítalo, bo obsahuje jabka i hrušky" - a to jsme ho ochutnávali teprve jako šestý vzorek :) zkombinovanou s dřevem a bylinkovo-lékárenským štychem, ty různé bylinné výluhy jsou navíc velmi proměnlivé. Chuť zralých jablíček je dlouhá, krémová, přitom zvláštně vysušuje ústa. Tohle víno má energii, vnitřní náboj. Pije se parádně.



Mezi povedená vína pak podle mě ještě patřila tři moravská vína a jedno z Alsaska.


Pinot Gris 2012 z Reistenu - světlejší barva, nasládlá ovocná vůně, výrazná, s mírnou sauvignonovou travnatostí, která ale do druhého dne zmizela. V chuti je víno velmi výrazné, kořenité, šťavnatě ovocné, s pořádnou kyselinou, delší citrusovou dochutí. Je panovačné a výrazné, je to líbivka, ale klidně bych ji ochutnala znovu.


Pinot Gris 2010 z Tanzbergu - slámově žlutou barvu následuje zralá až trochu botrytická vůně, která přitom obsahuje mírně nezrale působící zelené, především hluchavkové tóny. Zní to možná divně, ale dohromady se mi to líbí. Chuť je výrazná, plná, s opravdu přísnou kyselinou a dlouhou dochutí.

Rulandské šedé 2010 ze Sonberku - barvu mělo sytě zlatou, medovou vůni nazrálou až s lehkou stařinkou, kořeněnou. Tomuto vínu hodně pomohl den v otevřené láhvi, první den kyselina dost trčela a k nazrálé chuti se tak úplně nehodila. Druhý den byla mnohem lépe zakomponovaná, víno působilo harmoničtěji. Šťavnaté, kořeněně-ovocné víno.



Pinot Gris 2010 Charles Wantz - zlatá barva, zralá ovocná, hlavně broskvová vůně s medovo-propolisovým nádechem a tak trochu listnatý štych, vůně celkově trochu připomíná sauvignon. Má šťavnatou chuť s výraznějším zbytkovým cukrem i pikantní kyselinou. Je plné, přitom svěží, vůně i chuť působí bohatě. Je to opět takový líbivý typ, ale rozhodně není nudné. Pije se dobře.



Krásnohorská cuvée, Osičkova vína a švýcarský pinot bych si užila jen tak, samostatně, večer u knížky, hry nebo se stejně naladěnou společností, pro jejich svébytný charakter. Víno Charlese Wantze a vína z Reistenu, Tanzbergu a Sonberku by se dobře kombinovala s nějakým jídlem.




Ostatní vína mě buď moc nebavila, nebo byla na můj vkus příliš sladká, nebo obojí dohromady. Nepochybuji, že třeba takové Rulandské šedé od Lahofera nebo Štěpána Maňáka jsou kvalitní vína. Mají jistě hromadu spokojených kupců. Mé babičce by dozajista chutnala výtečně. Ale jsou natolik mimo můj vkus, že se mi vlastně ani nechce je zkoumat. Žádné z vín v dnešním seznamu nebylo vadné nebo vyloženě nedobré. A všechna vydržela den v otevřené lahvi se ctí, žádné se nerozpadlo do nějaké nesnesitelné podoby, některým tohle provětrání naopak spíš pomohlo. Despekt, se kterým jsem k degustaci přistupovala, se tedy vyplatil: nezažila jsem zklamání, jen samá příjemná překvapení. Vína, kterým jsem v tomto článku věnovala popisek, byla opravdu pěkná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tom Tom | E-mail | 24. října 2014 v 13:40 | Reagovat

Pěkné vzpomínání! Já měl v TOP3 vedle dvou průsečíkově shodných (Viktorka 10 a švýcar) jak po slepé části, tak i na druhý den, Sonberk. Jak jsem pak ladil zbytky v neděli, pondělí a poslední dvě lahve v úterý, tak se pro mne ještě stále zlepšovala Osičkova vína.

Nejvíc mě potěšila Viktorka 10, že naslepo i odhalená vévodila. Největším překvapením pak byl darovaný švýcar, od něj jsem čekal spíše nudnou šeď a ono ne. Celé to ostatně bylo dosti fajn, ještě jednou díky!

2 Evas Evas | E-mail | Web | 24. října 2014 v 14:10 | Reagovat

[1]: Aha, myslela jsem, že top trojici jsme měli stejnou. Ale to je celkem jedno :) Já děkuju, bylo to dobré. Ale zapomněli jsme se domluvit na další odrůdě :)

3 Tom Tom | E-mail | 24. října 2014 v 14:20 | Reagovat

[2]: Domluvíme, něco v hlavě mám, dám to do placu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama