Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Pražská pivní turistika II.

5. listopadu 2014 v 11:06 | Evas |  Výjezdní akce
Po roce a půl jsme vyrazili na další tour po pražských minipivovarech. O té první jsem psala tady. Stejně jako tehdy ve čtyřech, celý den, ale tentokrát do jiných pivovarů. Bylo to zase super, jen byla na rozdíl od loňského května pěkná kosa, a proto byla zpočátku spíš chuť na svařák než na vychlazená piva. Pivu se nijak zvlášť nevěnuju, rozlišuju na "chutná/nechutná" nebo na "zajímavé na ochutnání/šest piv bych vypila", ale snad mi pivní znalci odpustí, když se i tak podělím o pár poznámek.


Začali jsme v Pivovaru U Bulovky, klasické hospodě s dřevěným obložením, těžkým nábytkem z masivu a varnami vedle baru. Okolí je značně depresivní - komplex nemocničních budov a zástup pohřebních ústavů. Tak, jako jinde na ulicích stojí áčka s nápisem PIVO, LIMO, HOTDOG, tady jsou na cedulích nápisy "Objednávky pohřbů" a "Příjem šatstva". Radši rychle do hospody k pivu :) Dali jsme si tu hodně dobrý, pěkně hořký a skvěle žízeň zahánějící světlý ležák 12°, pšeničné Weissbier Hell 13° (na můj vkus příliš vonělo po hřebíčku, bylo až parfémově, pro mě otravně, ani malé pivo bych nedala celé), spodně kvašenou tmavou 14° bavorského typu, silně kávovou, což tak úplně není … můj šálek kávy :) a nakonec výbornou Melancholii 13°, což je APA uvařená speciálně k 10. výročí pivovaru, které bylo tehdy za dveřmi. Melancholia byla plná, kulatá, voněla po pečené chlebové kůrce a měla krásnou grepovou dochuť. Paráda. Obsluha dost vázla, navíc jsme museli reklamovat účet, k tomu to pohřební okolí… Ale jo, i přesto bych se sem kvůli pivu vypravila znovu.



Další na řadě byl žižkovský Pivovar Victor. Zklamání hned na úvod - došel klasický ležák. Pšeničná 12° mi tu byla daleko sympatičtější, banánově svěží, jen jemně kořeněná, lehká, krásně pitná. Takovou pšenici bych mohla. Nakouřená polotmavá 13° voněla jako uzené šproty, v chuti byla kulatá až tak, že působila olejovitě. Tohle pivo mě moc neoslovilo. Tmavý speciál Victor 14° nebyl tolik kávový jako čtrnáctka na Bulovce, takže mně mnohem sympatičtější. Byl spíš čokoládovo-karamelový, ovocný, plnější, nasládlý. Fajn tmavý speciál. Hospoda je to malá, klasická, obsluha fajn, jen ta ruská diskotéka by tu nemusela tolik řvát. Piva dobrá, ale ten ležák zamrzel. Hospoda s pivovarem bez ležáku - kde to jsme?! :)



Pak jsme zaskočili na oběd do Lokálu, na Žufánkův OMG gin do degustačního baru Bartida a pokračovali vesele (teď už opravdu) dál do restaurace a pivovaru Pražský most u Valšů. Přestože už byla venku tma, bylo tu víc personálu než hostů, což ale bylo možná dobře, protože někteří členové personálu si stěžovali na kocovinu a nevypadali moc použitelně. Měli tu jen dvě piva, světlou 12° a tmavou 13°. Dvanáctka voněla po sladu, nízký říz, hořkost jen na úplném konci. Působila jako ležák smíchaný s pšeničným pivem, ale špatná nebyla, na napití fajn. Docela pitná byla i tmavá třináctka, voněla po hořké čokoládě, byla taková středně plná, středně řízná, prostě průměrná. V obou předchozích pivovarech bych si našla zajímavější kousky.



Pak jsme se vydali na druhý břeh. Ovšem v Kláštěrním pivovaru Strahov nám zasadili opravdovou ránu - podle bohatého pivního lístku plného pivních speciálů jsme si naplánovali, v jakém pořadí pojedeme a co kdo objedná, ovšem dozvěděli jsme se, že kromě polotmavého nefiltru Sv. Norbert 13° jantar a tmavého speciálu Sv. Norbert 14° všechno došlo. Jantar měl pěknou ovocnou, až skoro vinnou vůni, a lahodnou chuť s nižší hořkostí a řízem. Sympatické bylo i tmavé pivo s praženou kávovo-čokoládovou vůní a nasládlou jemnější chutí. Moc dobrá piva, škoda, že jsme tu nemohli ochutnat nic dalšího. Tak jsme si dali aspoň palačinku s pivní zmrzlinou, medem a ořechy. Medovou sladkost vyvažovala pořádně hořká zmrzlina, dohromady to byl opravdu dobrý dezert. Jinak příjemné posezení se slušnou obsluhou. Nebýt klášter tak daleko od mého běžného rajónu, jsem tu častěji.


Vedle strahovského pivovaru se ještě nachází Klášterní restaurace, která lákala dovnitř velkými poutači Pivovaru Matuška. No nejděte tam, když v polovině navštívených pivovarů došlo pivo! Tak jsme ještě vyzkoušeli Matuškovu Zlatou raketu 17° IPA (květinově-citrusová sladová vůně, líbivá, až mi připomněla pivní kosmetiku, a velmi vstřícná ovocnější a krásně pitná chuť) a Apollo Galaxy 13° APA (bylinkově-grepová vůně, středně plná velmi dlouhá a jak cyp hořká dochuť). Piva super, hospoda na zabití. Obří ratejna pro několik stovek lidí, v jedné místnosti japonský zájezd, v druhé my čtyři, olezlý rozdrbaný jídelní lístek s nápisem Grand restaurant, otrávený číšník, který byl nejdřív "rád, že jsme to konečně pochopili", když nám neochotně vysvětloval zmatky v nabídce piv, a potom nesmírně zaměstnán esemeskováním, takže zaplatit jsme museli dojít k baru. Konec prostě.


Celkově to byl povedený výlet. Potkali jsme několik opravdu dobrých piv, něco mi nesedělo, ale řekla bych, že se to spíš stylově minulo s mým vkusem, než že by šlo o slabá či dokonce vadná piva. Ovšem co se služeb týká, šlo vlastně o přehlídku průserů. Piva, která došla, jsou pořád napsaná na tabulích, číšníci neprojevují zájem o hosta nebo jsou jeho přítomností doslova otrávení, zkoušejí, jestli položka navíc v účtu projde, vykonávají všechny možné činnosti, kromě obsluhy… Je zkrátka o nervy. A pak se tu nemá tolik chlastat! :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama