28. ledna 2015 v 8:47 | Evas
|

V nedávné době jsme vypili dvě vína, kterým sluší, když je člověk otevře s dostatečným předstihem, která si rozumí se vzduchem, karafou i časem, a pocházejí z dílen charismatických a originálních vinařů, kteří mají svou vizi a jdou za ní, i když se ne vždy setkají s pochopením a ovacemi. Jsou taky stejného ročníku a obě jsou červená.
Špigle 2011 Richarda Stávka je cuvée z Frankovky, Svatovavřineckého, Zweigeltrebe a Modrého portugalu. Má teplou vůni višní a švestek s lehkým nádechem dřeva a pěkným medovým štychem. Po nějaké době se objevily i tóny třešní a jahodové marmelády a na chvíli jsem měla pocit, že voním k pinotu. Ovšem ještě později jsem pro změnu vyčuchala kořeněné tóny ostružin a černého rybízu, tak nějak cabernetové. Každopádně to byla vůně ve všech variantách moc pěkná, teplá, vstřícná. Ovocná chuť působí lehkonoze, svěže, je hladká, delší, s pěkně pikantním závěrem, příjemným tříslem a lehkou pecičkovou hořčinou. Je krásně pitné, sympatické.

Vox In Excelso 2011 z vinařství
Dva duby je krásná Frankovka s parádní vůní bobulového ovoce a zralých švestek a višní, která sama klouže do krku a zanechává v ústech dlouhou nasládlou čokoládovou dochuť. Kyselina je krásně živá, víno šťavnaté, sametově hladké, opravdu lahodné. Je to víno s krásnou vůní a výbornou chutí, elegantní, úžasně se pije, je přátelské, zkrátka výborné.
Ty si piješ neprodejnou Vox In Excelso 2011 a my běžní smrtelníci se musíme spokojit s "obyčejnou" Vox In Excelso 2012. :-) Přiznávám, že závidím.