Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Ročník 2014 Oty Ševčíka

9. září 2015 v 12:03 | Evas |  Ve vinařství
Dodrželi jsme tradici několika posledních let a koncem srpna se zase vydali na inspekci k Otovi Ševčíkovi do Bořetic. Poslední prázdninový víkend byl zatraceně horký, jak už jsem si zanadávala v minulém článku, pekelné počasí ale zase mělo tu výhodu, že jsme stejně jako v minulých letech mohli zůstat sedět venku před sklepem až do půlnoci, čučet na obrovský měsíc v úplňku, procházet se Otovým vinohradem a ujíst mu z něj nějaké ty bobule. Letos už byly hrozny zralé, podle vinaře měly některé odrůdy takových deset dní do sklizně. To vám byla taková lahoda! Taková bobule zralého muškátu, to je přímo esence všech muškátových vlastností, chutí a vůní. Aromatická bomba, slaďoučký dezert, láhev muškátu v centimetru krychlovém. Úroda vypadala pěkně. A Ota vypadal s jejím stavem taky spokojený, ačkoliv se na internetu vyrojila spousta fotek děsivě vypadajících hroznů s bobulemi rozpraskanými kvůli náhlému přívalu deště. Ani jemu se tohle praskání nevyhnulo, ale přes desítky milimetrů dešťové vody spadené během jednoho, dvou dnů, je zřejmě pořád docela sucho a prasklé bobule nezačaly hnít ani plesnivět. Ostatně stejně jako moje nebohá rajčata - během jednoho dopoledne praskla všechna do jednoho, ale praskliny se potom jaksi zatáhly a vyschly a ani jedno rajče neshnilo. Zvláštní doba.



Proklepli jsme kompletně vína ročníku 2014, některá celkem čerstvě nalahvovaná, některá jen stočená do lahve pro naši venkovní ochutnávku (a to přímo z kvasnic, Ota se prohlásil za líného vinaře, protože prý všechno leží na kvasnicích až do lahvování). Moje dojmy tudíž neberte až tak vážně, vína Oty Ševčíka krásně zrají a mají většinou potenciál k tomu, aby jim delší ležení ještě prospělo, takže nějak seriózně je hodnotit, když ještě ani nejsou v lahvi, nemá moc smysl.


Všechna bílá vína ročníku 2014 mají vyšší barvu, krásnou zlatou nebo slámově žlutou. Včetně úvodního. Ryzlink rýnský z akátového sudu má zatím čerstvou vůni s lehce kvasničným nádechem a plnější chuť s příjemně navinulým závěrem. Je živé a veselé, nijak komplikované. Parádní je Sauvignon. Jedná se o mikrošarži z nových výsadeb, která obsahuje nepatrnou část botrytických hroznů odrůdy aurelius. Má teple působící vůni, výrazně kořenitou, s příjemným nádechem po akátovém sudu. Chuť je bohatá, plná ovoce a koření, v dlouhé chuti je pěkná minerální linka. Víno samozřejmě působí mladistvě, přesto je kulaté a hladké, je plné a elegantní.



Hibernal má z bílých vín asi nejsvětlejší barvu, přesto je pořád pěkně zlatá. Má lehce "zelenou", spíš květinovou, a taky mírně zadušenou vůni, u čerstvě nalahvovaného vína se ale není čemu divit. Ve vůni je takový lehce vápenatý štych připomínající vlhké zdivo, který u Ševčíkových vín pozoruju celkem často (řekla bych, že je to projev minerality). Je to fajn, mám tyhle vůně ráda. Hibernal se mi zdá ale v chuti tenčí, spíš jednodušší. Zaujal mě ze všech vín nejméně. Když se podívám do zápisků z minulých let, je to jasné - s hibernalem mám většinou nějaký problém a ani letošní není výjimkou. Být hibernalem, brala bych si to už osobně :)




V úplně novém akátovém sudu ležel Pinot Blanc, který má naopak barvu nejsytější, slámově žlutou. Má parádní bohatou vůni, voní po sladkém žlutém ovoci, medu, dřevě (tipovala bych nesprávně dubové sudy). Pak jsem ještě vyčuchala moc pěknou vůni slaniny, úplně se mi seběhly sliny nad představou kusu špeku. Chuť svou bohatostí odpovídá vůni, je plná, lahodná, vespod sladké medové tóny, na konci parádní kyselina. Je to vrstevnaté, zábavné, výborné víno. Moc pěkné je taky Chardonnay. Leží ve starším akátu a má krásnou vůni ovoce s lehce květinovým nádechem, chuť je veselá, živá, krásně ovocná, osvěžující, parádně šťavnatá, dlouhá. Výborně pitné víno.



Super je Cuvée Čtvrtě. Má opět krásně zlatou barvu a elegantní jemnou vůni s lehce tramínovým štychem, ačkoliv tramín vůbec neobsahuje :) Je to cuvée z odrůd veltlínské zelené, ryzlink rýnský a neuburské z trati Čtvrtě. Ve vůni je zase ten lehký štych zdiva. Má čistou, lehkou, ale přitom plnou chuť, dlouhou, krásně minerální. Je to elegantní, vyvážené, na první dojem spíš nenápadné víno. Ale nenápadně krásné. Nebo krásně nenápadné? To je jedno, je zkrátka výborné.



Že je Blanc de Pinot Noir 2014 skvělé víno, jsem pochopila už začátkem léta na Natuře v Poděbradech. Hrozny pinotu noir byly lisovány celé, víno potom leželo v dubovém sudu. Má žlutou barvu s lehce oranžovým či cibulovým nádechem a úžasně kořenitou, omamnou vůni s pěkným štychem dřeva. Kromě toho voní po grepu a pomeranči. Chuť je plná, výživná, vrstevnatá a strašně dobrá. Je elegantní, ale živé, bohaté na vůně, ale nikoliv vtíravé. Je prostě super, zábavné, energické a prudce pitné.



Tradiční Cuvée Grefty (veltlínské zelené + ryzlink vlašský) má pěknou vůni, v níž prim hraje vlašák se svou vůní ořechového listí a zelených ořechových slupek, na jazyku působí kulatě a hladce, možná až maličko olejovitě. Je docela tělnaté a na mě působí snad až příliš učesaně a uhlazeně. Ale možná na mě dělalo tenhle dojem jisté usedlosti jen díky zařazení po úžasně živém pinotu.



Frankovka má boží višňovo-čokoládovou vůni, která působí teple a měkce, má kouřový nádech. Chuť je plná šťávy zralých višní, kávy a čokolády. Je to šťavnaté, mladé, živé víno s lákavou vůní, pije se doslova samo. Úžasně pitný je i Pinot Noir. Je jednoznačně odrůdový, vůně je jemná, ale ukázková, třešňovo-jahodová, lehce kořenitá, s pěkným nádechem po dřevě. Chuť je šťavnatá a vyvážená, zatím živá a mladistvá, příjemně kořeněná, vespod nasládlá, ale s pěknou kyselinou. Pinot podle mých představ. No a nakonec Cabernet Sauvignon, který se maceroval na slupkách celé tři týdny. Má intenzivní a bohatou vůni ostružin a dalších tmavých bobulí, ve vůni jsou taky pěkné kávové tóny a zajímavý medový nádech. Chuť je ovocná a kořeněná, příjemně kávová. Je to pevné, důrazné víno, z třísla zatím trochu trne jazyk a mládí je znát. Princ Drsoň. Opravdu bude potřebovat ještě nějaký čas. Je to ale povedený cabernet, těším se, jak bude vypadat v budoucnosti.


Byl to zážitek jako vždycky. Ota Ševčík má dar od Boha. Víc asi není třeba dodávat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PepaK PepaK | E-mail | 10. září 2015 v 9:24 | Reagovat

Opět hezký článek, opět s ničím nesouhlasím. :-)
A to je dobře. To je na víně taky krásně, že ho můžeme každý vidět jinak.
Já mám nejraději od O.Ševčíka jeho červená vína + PinotBlanc+pokud je samostatně Aurelius.
S bílými dost často bojuji, ale to je můj osobní pohled na některé odrůdy od "A".
Protože červená ani PB zatím nalahvovaný nebyl, tak si dovolím můj krátký pohled na milá překvapení r2014:
1. cuv Čtvrtě
- já tam tramín necítím, víc mi "vadí", že je to opět kombinace s  VZ jako Grefty a VZ zde dle mě dominuje
- ale jinak opravdu velmi pitelné
2. Chardonnay
3. Hibernal
- výrazně ryzlinkový, překvapivě silná kysel, v "českém" suchém stylu
- pil jsem ho zároveň s Hib13 od Kočaříka - to je elegance, uhlazenost, pro mě jedno za nejzajímavějších vín 2013
- tento "souboj" :-) mě hodně bavil
4. Ryzlink - poprvé za ty roky jsem ho vypil bez komentářů :-)
... a zklamání?  Asi nejvíc Blanc de Pinot Noir. U toho dle mě zatím víno marně bojuje se sudem,
ale hlavní důvod bude mé velké očekávání něčeho jiného. A to je opět můj problém. Určitě mu dám ale ještě šanci.
Hezké dny a hodně dobrých vín přeji.:-)

2 Evas Evas | E-mail | Web | 10. září 2015 v 9:58 | Reagovat

[1]: Haha, to je vtipné, tentokrát fakt téměř všechno naopak :) Teda s tím, že červená jsou výborná, samozřejmě souhlasím. A PB se ti určitě bude líbit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama