Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Rozpálený Industra Food Fest

3. září 2015 v 10:15 | Evas |  Jen tak
Já vím, že už jsem s těma stížnostma na vedro fakt otravná, ale já to vážně nezvládám, todleto. Vyrazili jsme na návštěvu našeho vinařského favorita Oty Ševčíka a chtěli to spojit s nějakým dalším výletem či zážitkem. Jako na zavolanou přišla facebooková pozvánka na Industra Food Fest v Brně. Industra je prostor sdružující lidi se zájmem o umění, gastronomii, divadlo mimo klasické divadelní prostředí, je ateliérem a přednáškovým prostorem, komunitní zahradou i kavárnou. Tým Industry sehnal přes šedesát prodejců jídla a zajímavé účinkující pro doprovodný program a v areálu brněnské průmyslové zóny v Masné ulici uspořádal festival "jídla ulice", který měl návštěvníkům ukázat, že street food nejsou jen párky v rohlíku. Znělo to úžasně, tak jsme vyrazili. Za pouhých padesát korun nás pustili dovnitř, dostali jsme přehlednou mapu areálu a jednotlivých stánků včetně popisů všech výrobců a prodejců a jejich nabídky a taky programu doprovodných přednášek, workshopů a koncertů.





Bylo by to všechno strašně super. Kdyby nebylo kurevský horko! Fakt už to nedokážu nazvat jinak. Nezvládám v teplotách nad třicet stupňů existovat. Odporná ulepenost, mokré oblečení, čůrky potu tekoucí ve vlasech a po zádech, červenej infarktózní obličej, jazyk lepící se na patro, uprášené nohy, zpocené dlaně, útočící vosy, uslzené oči, slunko peroucí do hlavy bez možnosti schovat se do stínu, to vše v davu stejně zřízených lidí - to je mix, který mě přivádí k nepříčetnosti. Můj mozek přestává v takové situaci normálně fungovat, eliminuje veškeré náročnější funkce a soustředí se na jedinou myšlenku: "Ať už to himlhergot skončí!" (můj mozek ovšem uvažuje v podstatně ostřejších termínech, taková vysmažená bruntálština se ale nedá zveřejnit).


Takže ačkoliv jsem měla v plánu ochutnat všechna ta krásně vypadající jídla a sladkosti, dortíky, neuzené klobásky, lokální produkty i zahraniční speciality, víno i pivo a naflákat plno fotek, které perfektně zachytí živou a pospolitou náladu, ten cvrkot, korzující gurmány a koncert rukou připravujících všechny ty pochutiny, nakonec jsem se zmohla na ochutnání jen směšného vzorku jídel (a ještě k tomu vybraných podle zvrhlého měřítka nejmenší fronty, tudíž nejkratšího utrpení na slunci), rychlé pozdravení Richarda Stávka a zbabělý úprk do klimatizovaného auta.


No a co jsem teda ochutnala? Nějaké "mexiko" u TeachMe BurRiots, ačkoliv jsme si s P. dali každý něco jiného, chutnalo to naprosto totožně. Ne špatně, ale nijak extra zajímavě. Zajedla jsem to cookies velikosti kola od vozu od Giraffy Burger Baru, což byl jediný typ sladkosti, na který jsem si v tom vedru troufla. Jo, bylo to dobré, kapku teplé :) P. si tamtéž zakousl jeden hamburger, nestěžoval si. Hodně se mi zalíbily arepas, venezuelské jídlo u stánku Papelon. Šťavnatá směs natrhaného kuřecího nebo hovězího masa se zeleninou v nadýchané kukuřičné placce (slovo placka ale zní v tomto případě až moc placatě, byl to takový měkoučký polštářek) byla velice lahodná, výživná, chuťově vyvážená. Na pivo mě kvůli dlouhé frontě v pekelné výhni přešla chuť (roli taky ovšem hrálo, že by pak hrozila nutnost zopakovat návštěvu toitoiky vyhřáté na pěkných 60 stupňů). Tak jsem si dala aspoň pěkně vychlazenou limonádu od Industra Coffee. No a u Richarda Stávka jsem neodolala oranžovému cuvée Špigle-Bočky 2013, protože pokud ve vedru víno, tak rozhodně oranžové! Krásně suché, kořenité, lehce pomerančové víno krásně osvěžilo a potěšilo vyprahlá ústa šťavnatostí a čerstvostí. A závěrečnou tečku zajistilo červené cuvée Veselý 2013, krásně ovocné, příjemně navinulé, pikantní, zatím mladé, ale pěkné červené víno. Vlastně ne, úplnou tečkou byl nanuk, se kterým P. přišel bůhví odkud, protože jako řidič se na moje opájení se vínem nemohl koukat. Jeho nanuk byl jedním ze tří posledních, které ve stánku měli. O nanuky byl ten den zřejmě největší zájem :)


Byl to fajn nápad a jeho realizace se povedla. Je mi líto, že jsem si tuhle akci nemohla kvůli vedru pořádně užít. A je mi líto všech těch prodejců - jak asi museli u těch grilů, pánví a veškerého kmitání, shánění a vysvětlování trpět oni? Ale byli stateční, na rozdíl ode mě se někteří i usmívali :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama