Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Čím zapít šestnáct pinotů?

27. října 2015 v 10:16 | Evas |  Jen tak
Abychom si během dvoudenní degustace rulandských modrých nevypěstovali k této odrůdě místo dosavadní lásky spíš odpor, bylo třeba ji naředit něčím jiným. A taky se trochu projít a vyvětrat, takže jsme si před druhým kolem udělali výlet do Litomyšle. A málem se odtud nevrátili! V Litomyšli totiž zrovna probíhalo jakési pivní putování po místních hospůdkách, což vypadalo hodně lákavě! Nakonec jsme ale jen na chvíli zakotvili v restauraci a minipivovaru Veselka, který ten den zrovna slavil svou dvouletou existenci. Majitel pivovaru a sládek v jedné osobě Jiří Kohák nás provedl svým miniprovozem, ochutnali jsme Bedřichovu 11° světlou a polotmavou, Bedřichovu 12° a skoro se nám nechtělo odejít, protože Veselka má správnou hospodskou atmosféru, navíc díky oslavě vyšperkovanou harmonikářem, taky docela zajímavý, podzimně laděný jídelní lístek a ve dvoře byla výstava hub a vařil se tam houbový guláš (snad ne ze všeho, co bylo vystaveno, viděla jsem tam i cosi puntíkovaného a cosi tygrovaného :)







Nakonec jsme se ale na oběd přesunuli do restaurace Malý svět, velmi sympaticky vypadajícímu podniku, s rozumně sestavenou, ne příliš rozsáhlou nabídkou. Dobrý záměr trochu sráží neprofesionální obsluha a taky absence soli v kuchyni. Takový vývar si dosolit můžete, ale s neslaným risottem neuděláte nic. Jídla ale jinak vypadala velmi pěkně a celá restaurace je útulná a příjemná, takže jí určitě ještě dáme šanci.




A pak jsme se vrátili k další pinotové šichtě a po definitivním vyhodnocení, vychválení a zkritizování všech šestnácti vzorků jsme si dali něco bílého. I když hned první víno byl vlastně takový pinotový špion - víno se tvářilo jako bílé, ale ve skutečnosti to byl zase modrák. Blanc de Pinot Noir 2014 od Oty Ševčíka je krásně kořenité víno s vůní pomerančové kůry, medu a dřeva, s plnější krémovou chutí, živou kyselinou, dobrou délkou a lahodnou kořenitě-citrusovou dochutí. Je elegantní a krásně pitné.



Ochutnali jsme dva už dobře nazrálé najburky od Korábů. Neuburské, pozdní sběr 2008 (trať Dukejský, Boleradice), má žlutou barvu a zralou ovocnou vůni připomínající hodně zralé ryngle, má až medově sladkou vůni. Sladká a plná je i chuť. Už před dvěma lety, kdy jsme na stejném místě tohle víno pili, mi chyběla výraznější kyselina, teď mám pocit, že se ztratila úplně. Neuburské, pozdní sběr 2009, má medovo-vanilkovou vůni s nádechem po propolisu a taky lehkým štychem, který mi připomíná nemocnici. Chuť je lehčí a jemnější než u staršího ročníku, je pěkně zralá, ale ještě nepůsobí staře. Sedlo mi víc než osmička.



A taky došlo na dva starší znovínské kousky. Veltlínské zelené, pozdní sběr 2005 (trať Weinperky, Miroslav), má nazrálou, lehce botrytickou vůni, s fajn petrolejovým štychem, a hladkou, srovnanou chuť, s lehkou mineralitou a delší příjemnou dochutí. Rulandské bílé, pozdní sběr 2008 (trať Šobes, Podmolí), mělo pěknou svěží ovocnou vůni s nádechem vanilky a kouře, ale chuť se mi zdála jaksi vyumělkovaná, nepřirozená, víno vůbec nechtělo sklouznout do krku :) Vrátila jsem se raději k veltlínu, ten se mi trefil do vkusu mnohem lépe.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama