Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Další slepá srovnávačka aneb zač je toho pinot!

23. října 2015 v 9:03 | Evas |  Slepice aneb slepé degustace
Tak a máme to za sebou! To, na co jsme dlouho čekali, ale báli se do toho jít :) Další ze slepých vysokomýtských degustací měla téma přímo královské: Pinot noir. Vinný Pavouk s H., já a P. a Tom jsme sesbírali ty nejzajímavější modráky, co jsme doma našli a nahrnuli se s nimi k Tomovi do bytu na celý víkend, abychom je tam podrobili nejprve slepému pátečnímu zkoumání a hodnocení a potom v sobotu přehodnocení po 24 hodinách v otevřených lahvích, ovšem to už se tak úplně nepočítá, protože tam už hraje roli etiketa a osobní sympatie, že jo.






Mezitím jsme stihli rozředit barvu i nějakým tím bílým vínem, návštěvou minipivovaru a výletem za dobrým jídlem, ale o tom až příště, dnes ty naše sebrané pinoty. Budu je brát v tom pořadí, jak jsme je pili, tj. jak je Tom zcela náhodně vytahoval z davu.


Rulandské modré 2011, výběr z bobulí, Znovín Znojmo, Šatov, trať Dívčí vrch, obec Slup


Má tmavší barvu a i vůně se mi zdá tak nějak cabernetově "fialová", současně s trochu zelenými, chlorofylovými tóny (za můj zápisek "vůně je fialovo-zelená" se mi opravdu, ale opravdu nikdo z přítomných nesmál :). Na jazyku působí měkce, kulatě, poněkud těžce. Kromě nasládlé ovocné chuti má výrazný tón hořké čokolády (s důrazem na onu hořkost). Druhý den se měkkost, nasládlost a jistá unylost ještě zvýraznila. Tyhle výběrové pinoty asi moc nechápu.






Pinot nero 2011, Cantina Toblino, DOC Trentino


Italské víno mělo zpočátku trochu umělou vůni, která mi připomněla takový ten falešný marcipán, kde vůni mandlí simuluje chemická mandlová esence. V chuti bylo lehčí, tak trochu bez těla, dost tenké. Jako pít se dalo v pohodě, ale moje představy o pinotu to moc nenaplňovalo. Jenže co já vím, jak vypadá běžně pinot z Trentina, že ano.









Pinot noir "Letzenberg" 2012, Vincent Fleith, Ingersheim, Alsasko


Biodynamický frantík měl typickou světlou barvu, ve vůni kus čerstvě nalakované dřevěné lavice, višně v čokoládě, příjemnou kořenitost. Lahodná chuť byla dost výrazná, dlouhá, pěkně ovocně-čokoládová s pevnou kyselinou v dochuti. Na druhý den bylo kulatější, měkčí, vůně více ovocná, odrůdovější. Pěkné víno.








Pinot noir 2011, Ota Ševčík, Bořetice, trať Čtvrtě, Bořetice


Tohle mělo tmavě červenou a lehce zakalenou barvu a hodně pěknou vůni tmavého ovoce, višní, ostružin a švestek, s jemným nádechem po dřevě, k tomu plnou intenzivně ovocnou chuť s pěknou hrstkou koření a dost výraznou kyselinou, dobrou délku. Vůní i chutí moc pěkné víno, lahodné a bohaté, ale jako pinot (alespoň podle mé představy o této odrůdě) poněkud netypické. Někteří mě podezřívali, že jsem do soutěže podstrčila frankovku :)







Pinot noir 2013, Ota Ševčík, Bořetice, trať Čtvrtě, Bořetice


Barva tentokrát typicky světlejší, výrazná vůně ovoce, hlavně jahod, připomněla mi až takové ty růžové bonbony "jahůdky". Víno má zvláštní mentolový či eukalyptový nádech spolehlivě protahující nos. Ovocná chuť je dlouhá, kyselina přímo pekelná. Vzhledem k tomu, že do druhého dne nabrala kyselina v chuti téměř jedovatých parametrů, myslím, že šlo o vadnou láhev. Snad mám doma ještě nějakou další a budu moct toto víno rehabilitovat.







Pinot noir 2009, Krásná hora, Starý Poddvorov, tratě Nácestky a Díle, Ratíškovice


Víno bylo tmavší, vůně působila zraleji a docela mohutně, těžce. Výrazná chuť byla plná ovocné šťávy, kulatá, hladká. Napsala jsem si, že se blbě popisuje - nic z něj netrčí, nevyčnívá, žádný tón není panovačný. Což mi zní tak trochu jako ideál :) Bylo moc pěkné i druhý den, chuť se ještě zaoblila a uhladila, přitom kyselina zůstala pořád pevná a výrazná. Opravdu dobré víno.







Bourgogne Pinot noir 2011, Maison Louis Jadot, Beaune


Víno typické světlé barvy mělo pěknou vůni, která silně připomínala mleté ořechy a jahodový kompot. Chuť mělo lahodnou, jahodovou, hladkou, s nasládlostí připomínající mléčnou čokoládu. Působilo dosti měkce, ale kyselina byla pěkně živá, takže víno rozhodně nepůsobilo utahaně. I na druhý den bylo hodně příjemné, kulaté, srovnané, objevila se zajímavá mineralita. Odrůdové, pěkné víno.








Pinot noir, pozdní sběr 2012, Porta Bohemica, Velké Žernoseky, trať Ovčáry, Slaný


Dosti tmavá nafialovělá barva, těžší ovocná nasládlá vůně s nádechem připomínajícím odlakovač, navíc s animálním štychem. Chuť je bohatě ovocná (višně, třešně, až marmeládovo-povidlové tóny), měkká, hladká, delší dochuť. Druhý den jsou animální a těkavkové tóny pryč, ale víno se mi zdá až moc uhlazené, nasládlé, učesané, tak trochu bez duše. Věřím, že najde dost fanoušků, mně tento poněkud těžkotonážní styl moc nesedl. Možná k nějakému masitému jídlu by to bylo lepší.





Pinot noir 2011, Krásná hora, Starý Poddvorov, trať Odměry, Čejkovice


Typickou barvu následovala pěkná třešňovo-karamelová vůně s lehkým dřevitým štychem a lahodná, nasládlá a současně šťavnatá chuť. Víno je zralé, ale živé, ovocná a kořeněná složka chuti je krásně vyvážená. I po 24 hodinách v otevřené lahvi je plné jemných vůní a lahodné chuti, krásně se pije. Při hlasování o nejlepší kousky (ještě před odtajněním) nás hned několik zahrnulo toto víno mezi favority. S přihlédnutím k tomu, jak vína vypadala druhý den, je tohle můj celovíkendový vítěz.





Rulandské modré, pozdní sběr 2011, Vinařství Hanzel, Miroslav, trať Vinná hora, Vrbovec


Barva je světle červená, vůně připomíná tmavé ovoce, je tam nádech dřeva, nasládlého karamelu, příjemné kořenitosti, všechno vyladěné, nepřehnané, velmi příjemné. Chuť působí tak nějak chladivě, svěže, přesto docela plně, je ovocná, vláčná jako čokoláda, moc dobrá. První den bylo přímo skvělé. A nejen pro mě. Tohle víno se vlastně postaralo o největší překvapení, protože mezi tři favority jsme ho jako jediné zahrnuli úplně všichni, takže je to vlastně vítěz slepé ochutnávky. Na druhý den už mi jeho učesanost, harmonie a lahodnost přišla snad až nudná, ale pořád se pilo velmi dobře. Povedené víno, opravdu.



Rulandské modré, výběr z hroznů 2011, Znovín Znojmo, Šatov, trať Lampelberg, Strachotice


Typickou světlou barvu následovala hořce působící, poněkud připečená vůně s výrazným sklepně-bramborovým štychem a docela otravně sladká chuť bez kyseliny. Působilo teple a až příliš měkce. Do druhého dne žádná změna, snad jen těch sklepních projevů ubylo. Stejně jako u výběru z bobulí mě tento styl pinotu totálně míjí.








Domaine Bernard Delagrange et Fils, Volnay 1er Cru 2007 "Taillepieds", Mersault


Mělo světlou barvu s nádechem do hněda, třešňovo-jahodovou vůni zpočátku se štychem po odlakovači, který se ale v pohodě odvětral. Chuť mělo výraznou, silnou až panovačnou, plnou ovoce, s dobrou délkou a příjemnou mineralitou. Výrazně mu pomohl pobyt v otevřené lahvi, krásně se zakulatilo, zjemnilo a zharmonizovalo, vynikla jeho zralost, neztratilo ale nic ze své síly a šťavnatosti. Parádní víno. Hodně mě pobavilo Tomovo hodnocení z prvního dne: "Hezké, kam se podíváš." Ano, přesně takové bylo.





Pinot noir 2010, Krásná hora, Starý Poddvorov, trať Krásná hora, Starý Poddvorov


Víno velmi světloučké barvy mělo zpočátku trochu sevřenou, až zapařenou vůni, s animálním štychem připomínajícím starý, řádně propocený kožený opasek. Postupně se objevily ovocné vůně, švestky, káva. Na jazyku působí jako drsoň, je řízné. Takhle říznost a hranatost se do druhého dne vytratila, zdálo se mi taky dost tenké a kratší, člověk ho polkl a chuť byla pryč. Neurazilo a nenadchlo.







Rulandské modré, výběr z hroznů 2011, košer, České vinařství Chrámce, trať Sv. Vavřince, Rudolice n. Bílinou


Nahnědlá, mírně zakalená barva, višňová vůně až marmeládového typu se zeleným nádechem a úplně perlivá chuť. Víno šumělo na jazyku, do druhého dne se ještě více zakalilo a rozperlilo, takže špatná lahev, takhle to určitě nemělo vypadat.









Pinot noir 2007, Krásná hora, Starý Poddvorov, trať Krásná hora, Starý Poddvorov


Barvu mělo typickou světlou jahodově červenou a zpočátku šíleně dřevěnou vůni, výraznou a silnou, stejně jako chuť, která byla expresivní a panovačná. Jahodovo-třešňová vůně se nakonec prodrala na povrch a hlavně druhý den se pořádně ukázala její krása. Působila teple a vstřícně, měla lehký kouřovo-vanilkový nádech, chuť se zaoblila, aniž by ztratila šťávu a živost. Lahodné, výborné víno.







Pinot noir 2012, Ota Ševčík, Bořetice, trať Čtvrtě, Bořetice


Tohle je víno, se kterým mám dlouhodoběji problém a tady naslepo, kde sympatie k vinaři nemohly ovlivnit moje dojmy, se to projevilo naplno. Vůni jsem zhodnotila jako marmeládově přezrálou a současně zelenou, chuť jako neharmonickou s výrazným alkoholem. První den jsem si zapsala: "Nějak nevím, co s tím." :) A docela to vystihuje můj pocit i z druhého dne. Prostě mi nesedlo. No, aspoň jsem konzistentní.







Obávám se, aby tyhle moje popisky nezněly až moc negativně. Je ovšem třeba si uvědomit, že tyhle hromadné srovnávací akce se leckdy zvrhávají v pouhé hledání chyb. Snažím se tomu vyhýbat, seč můžu, ale stejně se sklon k tomuto chování vždycky projeví. Proto bych ráda místopřísežně prohlásila, že se jednalo vesměs o povedená vína (až na jednu jedovatost a jedny rychlé špunty), která bych si samostatně a bez přímého srovnávání nejspíš úplně v pohodě vychutnala. Ony taky výkřiky ostatních o kyseláčích, mentolkách nebo asfaltu jednoho ovlivní, ne že ne. Ale zas držet celou dobu hubu, to by nám asi moc nešlo :)


Udělala mi radost Krásná hora tím, že nezklamala, tři ze čtyř krásnohorců jsou naprosto parádní. Ovšem je třeba poznamenat, že na blogery (a vlastně ani prodejce) moc nemyslí. Kdyby na těch dyzájnových etiketách byl ročník hned u odrůdy, hned by bylo veseleji :) Dobří byli všichni tři frantíci, Volnay 1er Cru bylo přímo luxusní, a Tom mě potěšil, když Fleithův Letzenberg zařadil mezi svoje top vína. Bavila mě lehce frankovková jedenáctka Oty Ševčíka a jsem ráda, že jsem se seznámila s vinařstvím Hanzel, o kterém jsem dosud neslyšela, zrovna touhle velice příjemnou cestou. Jejich rulandské modré se vážně povedlo.


Díky všem zúčastněným za poskytnutí svých vinných pokladů a výbornou společnost.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jiri Hron Jiri Hron | E-mail | Web | 23. října 2015 v 9:30 | Reagovat

Zdravim. Pekna degustace ! Samozrejme, ze skvelé zarazeni "mého" Vincenta Fleitha mne potesilo... K ostatnim francouzskym vinum (jina nejsem schopen hodnotit) : Domaine Bernard Delagrange et Fils, Volnay 1er Cru 2007 "Taillepieds", Mersault - velmi dobré vinarstvi a jako 1er cru by to melo byt v Bugundsku uz spicka. Volnay je navic moje srdcova apelace v Côte de Beaune ! Bourgogne Pinot noir 2011, Maison Louis Jadot, Beaune - nechci rejpat, ale jedna se o burgundského velkoproducenta z Beaune, ktery nabizi vse od Beaujolais po Chablis... Vina z jeho vlastnich vinic jsou (Beaune Grèves, Bressandes, Theurons, Cent Vignes, Clos des Ursules)jsou sice velmi draha, ale maji urcity zajimavy charakter. V tomto pripade se vsak jedna o negociantskou prumyslovku prodavano v mnozstvi vice jak 100 tisic lahvi po celém svete... Tudiz pro mne nic moc zajimavého ! Alsaskych a burgundskych pinotu noir mam habadej, takze Ti priste zase podstrcim nejakou dobrou lahev. Preji hezky vikend a zajimavé degustace  Ja budu v Burgundsku hned v pondeli rano...

2 Jiri Hron Jiri Hron | E-mail | Web | 23. října 2015 v 9:53 | Reagovat

Jeste takovy "terroirovy detail". Vinice "Taillepieds" je poloha situovana nad silnici D973 smerem na Meursault. Sousedi s vinicemi Le Village a En Verseuil ze strany Volnay Centre a velkou znamou polohou Clos des Chênes na jihozapad smerem ven ze mesta. Vsechny situované v kategorii 1er cru. Stredni nadmorska vyska vinice "Taillepieds" je cca 300 m.

3 PepaK PepaK | E-mail | 23. října 2015 v 12:01 | Reagovat

Ahoj, zajímavá sestava, na mě docela hodně vzorků ... příště třeba bude i Kočařík - vyzkoušej 2013 - skvělé!!! :-)
Díval jsem se do svých poznámek, jak jsem si hodnotil některá z vín - třeba tě to bude zajímat:

Krásná Hora
-------------
- 2007 - pro mě pořád jejich nej, bohužel už mám jen 1 láhev, minulý víkend jsem otevřel poslední 2008. Byla dost drsná, ale stále ve stylu, který mi seděl. - 2011 jsem musel pochválit chtě nechtě :-), ale pak další roky vše mimo mě

Ševčík
--------
2011 - nevím co to je, ale je to moc dobré = asi shoda :-)
2012 - to jsem mu hodně hanil, tyhle marmelády já nerad
2013 - zatím těžká divočina, i po tvých reakcích nechám ležet
2014 - tam nemáš :-), ale vyzkoušej - tohle mi na Moravě už dlouho chybělo, lehkonohý ovocný Pinot - paráda

Porta Bohemica
---------------
2012 - tady se shodneme úplně, jediné víno tohoto vinařství, které jsem dopil

Hezký víkend a hezká vína :-)
PepaK

4 Evas Evas | E-mail | Web | 23. října 2015 v 12:05 | Reagovat

[3]: Paráda, dík za koment, tak to se docela shodneme :)

5 Tom Tom | E-mail | 23. října 2015 v 19:50 | Reagovat

No krásné vzpomínání! A parádní úprava s barvami vín. Ten první zmiňovaný vzorek by asi měl být výběr z bobulí, že? A pamatuju si spíše pojem "vůně je fialovo-zelená" nežli barva.
Tradičně jsem to celé vnímal hodně podobně jako ty, takže děkuju za fajné zaznamenání této vínosešn.
Ještě k těm davovým Jadotovinám - vždy se snažíme mít velký rozptyl papírových kvalit vín, o to zajímavější právě bývá odhalování lahví a porovnávání slepých dojmů.
Tož ještě jednou díky!

6 Winepunk Winepunk | E-mail | Web | 23. října 2015 v 20:47 | Reagovat

Po dlouhý době článek o víně, kterej jsem přečetl komplet celej. Píšeš super. Díkes.

7 Evas Evas | E-mail | Web | 23. října 2015 v 21:40 | Reagovat

[5]: No jasně, opraveno :) Díky.

[6]: Děkuju mockrát.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama