Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Madeira nefortifikovaná

13. října 2015 v 11:16 | Evas |  Jen tak
Na Madeiře mají víno rádi a nebojí se to přiznat. Já se ale přiznám, že během výletů do hlavního města Funchalu, jsme se po víně nekoukali. Čas jsme tu trávili zevlováním v přístavu, procházkami v parcích a zahradách, na lanovce, z níž je úžasný výhled, bloumáním uličkami a vysedáváním v restauracích. Zkusit najít něco jako vinotéku mě jaksi ani nenapadlo. A proto nevím, jak tu takové vinotéky nebo vinárny vlastně vypadají. Vliv na tohle naše nehledání zdrojů měl zřejmě i fakt, že každá nejobyčejnější restaurace v průchodu měla vinný lístek s docela pěknou nabídkou vín (převážně portugalských, nějaký dovoz, většinou i něco přímo zdejšího), a taky nevídaně dobře zásobené supermarkety. To jsem docela valila bulvy! Regál s vínem zabíral v supermarketech (i každé zapadlé sámošce) jednoznačně nejvíc místa. Police byly pěkně rozčleněny podle portugalských vinařských oblastí, část zabíral dovoz, opět pěkně roztříděný podle zemí. Na čestném místě v úrovni očí pak byly lahve madeirské (a tím myslím klasiku, tichá vína, nemluvím o fortifikované madeiře - ta měla další vlastní velký regál a i v supermarketu měl prodavač otevřených nějakých šest, sedm lahví madeiry, z kterých mohl zákazník ochutnat). Kromě toho byla v obchodech vždycky i velká chladnička s množstvím lahví pěkně vychlazených, rovnou připravených k vypití. Asi jako u nás bývá pivo :)




Výroba klasických nefortifikovaných vín je prý na Madeiře úplně v začátcích. Drtivá většina hroznů se spotřebuje pro výrobu madeiry, někteří její výrobci vedle ní vyrábějí i klasické víno. Dopátrat se ale nějakých informací se mi nepodařilo, je to zřejmě úplně okrajová záležitost. Na výletě lodí za delfíny nám říkal jeden z námořníků, že na severu ostrova působí sdružení vinařů, kteří začali vyrábět klasická tichá vína a taky vysazovat vinohrady a vést je tak, jak jsme zvyklí na kontinentu, uspořádaně v řádcích a na drátěnce, tak že se dá mezi keři pohodlně chodit. Na Madeiře je totiž zvykem vést révu někde v úrovni ramen či uší dospělého člověka do tvaru pergoly, takže hrozny vám potom visí nad hlavou - pokud ovšem pod nimi procházíte v podřepu. Vinohrady z dálky vypadají jako jednolitá zelená plocha, žádné řádky nejsou vidět (jenom sem tam banánovník). Lodník-delfínář se tvářil značně znechuceně, když nám popisoval, jak těžce se v takové vinici pohybuje a pracuje (připočtěte si vražedný sklon vinic), a jak jeho děda nechce na jiný způsob vedení přistoupit :)



Takže ta vína: Colombo 2013 z vinařství Justino's (jinak tradičního výrobce madeiry) je bílé víno ze směsi hroznů odrůd Verdelho a Arnsburger vypěstovaných na severu ostrova, klasická nerezovka a řízené kvašení. Je jiskřivě zelenkavé, má svěží citrusovou vůni, ovlivněná barvou cítím hlavně limetku, je to lehké, suché, svěží, čerstvé. V restauracích jsem si k jídlu několikrát dala portugalské Vinho Verde a tohle bylo hodně podobné. I další bílá z Madeiry, která jsem ochutnala v restauracích, byla v tomto stylu.



K těm restauracím: rozlévaná vína běžně nabízejí, i když u nás by se jim spíš říkalo "víno po skleničce", protože je nalévají z normálních sedmiček, většinou nejde o sudovku či podobná velká balení. Říkám většinou, protože úplné pravidlo to ale taky nebylo, někde bylo "house wine" přineseno ve džbánku, někde nám přistála na stole láhev z portugalského Doura. Každopádně vinný list se objevil na stole většinou jako první, a to i u oběda, kdy se většinou nabízí jen sendviče, snacky, zkrátka menší jídla, a že se na víno budete ptát a vybírat si a možná si ho vyberete až podle jídla anebo si dáte jen víno a olivy, to všechno je pro obsluhu přirozené, normální a běžné. Ó, jak osvěžující!



Ochutnali jsme taky Seiçal 2008, červenou směs odrůd Cabernet Sauvignon, Merlot, Touriga Nacional, Tinta Roriz a Syrah, vyrobený zmíněným vinařským družstvem z města Seixal. Je lehce kalné, vypadá jako nefiltrované. Má temnou barvu, ale pinotově nahnědlé okraje. Vůně je teplá a výrazně ovlivněná dřevem, silně mi připomněla vůni, která byla všudypřítomná při naší návštěvě vinařství Blandy's, výrobci madeiry - karamel, dřevo, rozinky. Má chuť tmavého ovoce a čokolády, je delší, docela tvrdá, tříslo je výrazné, až z něj dřevění jazyk. Myslím, že k masitému jídlu, hlavně tomu typickému madeirskému hovězímu špízu s česnekem, by sedlo výborně. Na samostatné pití bylo poněkud tvrdé a hranaté. Družstvo ze Seixalu je autorem i vína Palheiros 2008, směsi stejných odrůd kromě Syrahu. Má hřejivou, lehce animální vůni, výrazně ostružinovou, s nádechem po dřevě. Podle docela nabušené výrazné vůně jsem čekala něco těžkého, snad nasládlého, víno má ale lehkou ovocnou chuť, kulatou, s jemnou pikantní kyselinou a opět docela výrazným tříslem. Je přístupnější než předchozí víno, příjemně ovocné, uhlazenější, v pohodě pitné, líbilo se mi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama