Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


V dobré společnosti

11. února 2016 v 9:52 | Evas |  Jen tak
Dobrou společnost dělaly tyto lahve (hlavně teda jejich obsahy) během několika zimních večerů nám, pěkně postupně, ale myslím, že ani vzájemně se před sebou nemusejí stydět a vůbec jim nemůže vadit, že spolu skončí v jednom zápisku.


Základem Cuvée Veselý & Bočky 2012 Richarda Stávka je Frankovka doplněná o Svatovavřinecké a Modrý Portugal a stopové množství André a Cabernetu Moravia. K samotnému vzniku vína si dovolím citovat vinařova slova z jeho webu: "Hrozny měly v momentě zpracování cukernatost pozdního sběru. Spontánní fermentace kvasinkami, které si pošlapáním podrcené hrozny přinesly z vinice, výrazně začala zhruba po týdnu, pozvolna, postupně, až vyvrcholila 11. den od sklizně ve svém bouřlivém kvasu. Celkem byly pevné části hroznů (slupky, stopky, semena) ve styku s moštem a mladým vínem asi 17 dní. Poté následovalo lisování na klasickém ručním klínkozápadkovém lisu, hrubé odkalení a ruční (gravitační) přesun do dubového sudu (jemné vypálení, středoevropské dřevo, druhé plnění), kde víno zrálo bez jakéhokoliv zásahu 10 měsíců. Poté bylo stočeno přes plátek síry do kameninové nádoby. Lahvování proběhlo v srpnu 2013." Výsledkem je víno s krásnou bohatou vůní plnou zralého ovoce a voňavého koření. Chuť má parádně harmonickou, lahodnou, se šťavnatou kyselinou v dlouhé dochuti. Působí pevně a přitom sametově hladce, tělnaté je jen tak středně, plné tak akorát, pitné přímo skvěle. Je to úžasně zdravé, kamarádské víno.




Cuvée Ex Insula Hortensi 2011 z vinařství Dva duby je Svatovavřinecké z ivančické trati Pod Jakubem. Má krásně zralou vůni se stopou medu a jisté lesní zemitosti, vůně evokuje zralost, hutnost a melancholii. Chuť taková ale není, je sice krásně zralá, hladká a jemná jako pohlazení, působí ale parádně svěže a dlouhá dochuť je krásně navinulá a živá. V pozadí je jemná pecičková hořkost. Jestliže jsem u Stávkova vína použila termín kamarádství, pak tohle je přímo důvěrná známost. Ostatně k tomu u vín od Dvou dubů dojdu docela často - zdají se mi blízká, povědomá, najdu v nich něco z dětství, ze života na samotě u lesa. To něco se strašně blbě definuje, ale je to tam. A je to něco, kvůli čemu mě dvoudubová vína nikdy nepřestanou bavit.





Pinot Noir 2012 z Krásné hory je boží. Tady bych to měla ukončit, protože cokoliv dalšího budou už zbytečné plky navíc, ve kterých zanikne, že Pinot Noir 2012 z Krásné hory je boží. Krásně voní tou typicky krásnohorskou pinotovou vůní třešní, jahod, jemné kořenitosti a voňavého dřeva, kterou znají všichni, kdo jejich pinoty sledují stejně jako já už nějakých deset ročníků, a podle které je jasné, že Pinot Noir 2012 z Krásné hory je boží. Má nesmírně lahodnou, sametově vláčnou, nasládlou a teplou chuť s pěknou kyselinou, je dost dlouhé, úžasně pitné, nevtíravě elegantní, takže bych závěrem jen chtěla říct, že Pinot Noir 2012 z Krásné hory je boží :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jirka A. Jirka A. | Web | 11. února 2016 v 20:47 | Reagovat

Jé, i dojmy mohou být stejné u dvoudubových vín, teda skoro.
Vaše dojmy -  zdají se mi blízká, povědomá, najdu v nich něco z dětství, ze života na samotě u lesa.
A mé - vše v takové harmonii alá vzpomínky na lesní divokou směs z dětství
více na http://poctiva-vina.bloger.cz/_/Duel-Toskansko-versus-Morava

2 Evas Evas | E-mail | Web | 12. února 2016 v 11:00 | Reagovat

[1]: To je ale pěkná shoda. Zajímavé, se že tyhle hodně osobní věci můžou vybavit více lidem. Asi na tom fakt něco bude :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama