Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Konečně pěkná sobota!

4. května 2016 v 11:49 | Evas |  Jen tak
Minulá sobota vypadala jako upoutávka na jaro. Jak by to jako mohlo vypadat, kdyby se jaru chtělo přijít. Ale dnes už se zase zdá, že to byla fakt jen ukázka, malá ochutnávka. Jak takový pěkný den strávit, když nemáte žádné povinnosti, celý den volný a nic užitečného se vám dělat nechce? V našem případě je to jasné - jídlem, pitím a poflakováním se. Začali jsme na trhu na Náplavce, seděli jsme na břehu, čučeli na lodě a labutě, potrhlé pejskaře a fešné veslaře, jedli paellu a bio-burgery, výborné koláče z Louskáčka a pili mé oblíbené kafe z Karlína a chlumecké pivo Sedlák, světlé slabší, ale polotmavé fajn. Pak jsme se nějakou dobu motali na Vyšehradě, chytali bronz a pozorovali cvrkot, a když nám vyhládlo a ze všeho toho nicnedělání a povalování nás popadla žízeň, vyrazili jsme vyzkoušet pivo do jednoho z pražských minipivovarů.





Pivovar Kolčavka byl otevřen před rokem a půl a dosud jsme v něm nebyli, protože se nachází uprostřed libeňské pustiny. No, to jsem si teď samozřejmě trochu zapřeháněla, ale od nejbližší zastávky MHD je to docela procházka a bez mapy bychom ho nenašli. Pivovarská restaurace je sympaticky prostorná, pohledně zařízená, hned u vchodu vás přivítají měděné varny. Jídelní lístek je příjemně krátký a aktuálně čepovaná piva jsou přehledně napsaná křídou na zdech.


Ochutnali jsme světlou 11° (lehké, v pohodě pitné pivo na žízeň), hořkou 12° (grepová hořkost a ovocná chuť připomínala spíš pivo typu ale, nebylo to špatné, ovšem od polotmavého ležáku čekám jiný projev), IPA 15° (citrusová vůně i chuť, překvapivě nijak výrazná hořkost, spíš nasládlý dojem, ale pilo se dobře) a Mrtvého kostelníka 15° (pivo typu stout, úplně černé, vonící po hodně pražené až lehce připálené kávě, s nasládlou, ale docela příjemně vyrovnanou kávovo-karamelovou chutí). K jídlu jsme si dali taliána ve vývaru s křenem, který byl … no, prostě jako křen, a talíř žeber.


Posezení tam bylo fajn, pivo spíš průměrné, ale každý jsme si našli to, u kterého bychom vydrželi sedět delší dobu, jídlo bylo moc dobré. Nějaký zádrhel? Jednoznačně servis. Většinu času jsme tam proseděli jako u Suchánků, o nějakých informacích o pivech nebo jídle jsme si mohli nechat jenom zdát, špinavé nádobí po jídle nikdo neodnesl, takže jsme nad ním seděli ještě pěkně dlouho. Ono dlouhé sezení přitom nevyplývalo z toho, že bychom tam sedět chtěli, ale nikdo si nás zkrátka nevšímal. Hospoda byla přitom skoro prázdná, obsazené byly dva stoly. Servírka se bezcílně ploužila lokálem, nemluvila (tedy s námi, u jiného stolu, kde seděli její známí, toho naopak napovídala ažaž). Zdálo se mi, že nejvítanějšími hosty jsou tu cyklisti - přijdou až k výčepu, to, co si nechají načepovat, hned zaplatí, pivo vypijí před vchodem a před odjezdem sklo odnesou zpět k výčepu. Evidentně hosté snů - neotravují, nevysedávají, neházejí po personálu významné pohledy, nešpiní talíře a nechtějí se dělit o útratu na účtu. Achjo. Není to ale poprvé, kdy nám docela příjemné pivní zážitky pokazil personál.

























A když slunko zapadlo a nám vytrávilo, vystřízlivěli jsme a vytratila se pachuť z otrávené obsluhy, vrhli jsme se na deskové hry. A víno. A jídlo. Třeba kynutý švestkový táč se skořicovou drobenkou/žmolenkou/posýpkou (jak je libo a jak komu zobák narostl - mně se třeba ze slova žmolenka dělá fyzicky nevolno, drobenka mi přijde drobet strojená a posýpka je pro nás ze severu už moc dlouhá, bo máme málo času, tudíž u nás doma je posypka zásadně krátká, ovšem v jisté rodinné větvi je posépka pro změnu dlouhá a široká).



A když švestky, tak Frankovka! Frankovka 2013, pozdní sběr, z vinařství Velkobílovická vína (trať Nová hora, Velké Bílovice) ale po švestkách nevoní. Má pěknou kořeněnou vůni zralých višní a trochu malinové svěžesti s lehkým nádechem připomínajícím nové kožené boty. Hladká chuť je krásně ovocná se stopou mléčné čokolády a sladkého koření. Na jazyku se zdá nasládlá, v dochuti má ale živou a pikantní kyselinu. Je to jemnější hladké víno, dobře pitné, příjemné.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jiri hron jiri hron | E-mail | Web | 4. května 2016 v 12:16 | Reagovat

Pripominam zitrejsi degustaci Chablis v Café 35.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama