Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Ve vinařství Dva duby

11. května 2016 v 13:41 | Evas |  Ve vinařství
Nedávno jsem tu psala o dvou svých ex a popadl mě u toho takový sentiment, že jsem musela vyrazit do Dolních Kounic (okouknout i zbývající zdejší chlapy) :) Kecám, jarní návštěva vinařství Dva duby už je vlastně tradice, jen se z března tentokrát posunula na duben. Zápisek jsem dlouho odkládala, protože došlo ke klasickému pohoda-jevu - bylo to tak fajn a tak milé, že jakékoliv popisy ten zážitek vlastně sníží a znehodnotí. Takže nakonec jen trocha dojmologie a pár fotek.




Myslím, že Jiří Šebela si vždycky přál, aby bylo jeho vinařství Dva duby spojováno hlavně s červenými víny. Nebo se aspoň netvářil úplně nadšeně, když jsme s Pavoukem furt dokola mleli o jeho bílých. Ale nedá se nic dělat, mně úplně automaticky při vyslovení Dva duby naskočí v hlavě Sauvignon Mille e Tre a večerka Prima Nocta. Hlavně neuchopitelné a proměnlivé Mille e Tre 2009 je pro mě jedním z několika mála zásadních vín, na která nezapomenu, a která změnila můj pohled na to, co je to (pro mě) vlastně dobré víno. Teď, když se Jiří Šebela rozhodl provozovat kromě dolnokounického sklepa i "bílé vinařství" v Miroslavi, kde budou vznikat bílá vína z trati Weinperky, je jasné, že na bílá je prostě machr. Veltlínské zelené 2013, které jsme ochutnali, je úžasné. Má sytou zlatou barvu a stejně sytou vůni, bohatou, příjemně zrale ovocnou, trochu do medu, dva roky v dubovém sudu jsou ve vůni znát tak akorát. Víno má plnou, výraznou, šťavnatou chuť s dlouhou medově nasládlou dochutí a současně pěknou živou kyselinou. Je zralé a živé současně, hladké, ale šťavnaté, bohaté, ale nikoliv těžké. Parádní, chutné, krásně pitné.



Veltlínské zelené 2014 potřebuje víc času, čerstvě po otevření je sevřené a trochu jsem s ním bojovala. Po pár desítkách minut je ale jako vyměněné. Má ještě sytější barvu (macerovalo se na slupkách 4 dny, což je více než dvojnásobná doba proti ročníku 2013), pěknou ovocnou vůni připomínající jablka se skořicí, zpočátku jsem cítila i náznak takového toho nádechu "barvy-laky" jako mívají ryzlinky. V chuti je drsnější, je tam víc tříslovin, je hranatější. Zatím postrádá tu kouzelnou lahodnost a vrstevnatost chuti, je méně přístupné. Věřím, že je to ale jen otázka času. Ochutnali jsme taky Sylvánské zelené 2013 z Weinperk. Má tmavě zlatou až jantarovou barvu a omamnou vůni medu, květin a zralých meruněk. Jeho chuť je lahodná, rozinkově nasládlá, plná a krémová, s medovou dochutí a svěží citrusovou kyselinkou v pozadí. Ochutnali jsme ho až po slušném zástupu červených vín, takže už to mám asi trochu zkreslené, ale popsala jsem si ho jako "pěkné, možná až nečekaně líbivé". Veltlín mi prostě sedl víc (to je slabé slovo - byla to láska na první ochutnání).



A pak jsme profrčeli celou řadou červených (líbila se mi vína Ex Insula Hortensi 2013 a Vox in Excelso 2013, která jsem si odvezla domů, tak se na ně někdy mrknu v klidu, zase mi do noty kápnulo víno Ex Insula Hortensi 2012, o kterém jsem právě psala tady), Mille e Tre 2013 (elegantní, pomerančové, přísnější, nejednoznačné, zábavné, prozkoumám též v klidu domava) a trojici růžových Rose & Cross (ročník 2010 má ve vůni nádech jako madeira a je kořenité a silné, ročník 2011 má podzimní vůni jablek a ořechů a lahodnou plnou a krémovou ovocnou chuť a ročník 2014 voní po koření a pomerančích a karamelu a má krásně svěží šťavnatou chuť, lehce nervózní, živou a prudce pitnou).




Bylo to moc fajn. Děkuju všem zúčastněným, ráda si to s vámi, moji milí, kdykoliv zopakuju.


P. S.: Poprvé jsme byli v Dolních Kounicích v době, kdy je přístupný klášter. Takže pár fotek. Je to opravdu magické místo.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama