Jsme hráčská rodina. Pátky trávíme šipkovými turnaji, srazy s kamarády a návštěvy u bráchy a ségry deskovkami a párty hrami, procházky slovním fotbalem, zahradní oslavy pétanquem, kroketem, lukostřelbou a poslední dvě léta se venkovním favoritem stala hra Mölkky, která pochází z Finska. Pokud ji ještě neznáte, přišli jste o hodně! Je to zábava, trocha nervů a napětí, aspoň trochu hýbnete kostrou a zvládne to úplně každý. Jako vždycky samozřejmě platí, že někdo líp a někdo hůř, ale zahrají si všichni a kromě umu potřebujete i trochu štěstí, takže šanci vyhrát má nakonec každý. Což se potvrzuje mým nedávným trojnásobným vítězstvím (ehm, ehm, vítězstvím nad těmi, kdo tuto hru hráli poprvé v životě, ale to nebudu nijak přehnaně zdůrazňovat :).Jaké víno pít ke hře s dřevěnými kuželkami? No, něco pořádně "dřevěného"! Mölkky jsou z borovice, ale snad se neurazí, když k nim popijeme něco z dubu. Ryzlink rýnský 2013 "Nový sud" od Tomáše Čačíka je už taková naše domácí klasika - naší domácností už ho protekl slušný potůček. Je čím dál lepší a teď mi kápnul do noty snad úplně nejvíc. Má krásnou vůni zralého ovoce s pěknou dávkou kouře, opáleného dřeva a medu s lehoučkým, jen tušeným náznakem petrolejového štychu, a k tomu lahodnou a silnou chuť, dlouhou, kořenitou, s pevnou páteří kyseliny. Vliv sudu je výrazný, ale dobře zakomponovaný, víno působí zrale, silně, sebevědomě. Moc se mi líbí. A tu jeho vůni prostě miluju.
A otevřeli jsme pro srovnání i o rok mladší exemplář. Ryzlink rýnský 2014 zrál taktéž v dubovém sudu a je ze stejné kobylské trati - Padělky. Ale je úplně jiný! Má sice taky krásně sytou zlatou barvu, ale jeho vůně jde spíš do květů a bylin, z ovoce do jablíček, rozinek a ořechů, je taková podzimně zastřená, lehce oxidativní. Chuť je ještě čerstvá, mladá, ovocná, s výraznou, hranatější kyselinou a fajn pecičkovou hořčinou v závěru. Je na první ochutnání zkrátka mladší a divočejší.Kdybych se měla pokusit je porovnat, tak třináctka je samozřejmě zralejší, taková opulentní, rozmáchleji okázalá, její elegance působí draze a luxusně, a čtrnáctka je spíš nejednoznačná, oxidativnost zatím trochu potlačuje odrůdu (ale to je nejspíš jen otázka věku a aktuální fáze), je taková nervní, hůř uchopitelná, ale zábavná a očividně ještě ve vývoji. Líbí se mi obě.
