Pořád kolem sebe slyším stížnosti na letošní počasí - že bylo málo letních dní, málo slunce, málo příležitostí ke koupání, jak koupaliště strádají, že je chladno, pořád prší… Asi žiju v nějaké jiné, divné bublině, mně bylo zase vedro! V posledních dnech už je snesitelně, ale těch dní, kdy jsem se přilepila k sedačce v autobusu, ve vlasech mi tekl pot a než jsem si namalovala na ksicht nějaký obličej, jsem se mohla jít rovnou znovu osprchovat, bylo na můj vkus až až. A teď meteorologové ještě straší tropickým závěrem prázdnin!Že mám ve vedru větší chuť na pivo než na víno, jsem zjistila už dávno. Ale i tak tu mám poznámky ke třem kouskům, které přišly vhod i při vyšších teplotách. Samozřejmě pěkně vychlazené a vypité ve stínu nebo rovnou po krk v bazénu :) Jakostní Muškát moravský 2015 od Pavla Veselského má typickou květinovou vůni s citrusovým nádechem, a osvěžující suchou citrusovou chuť s delší navinulou dochutí. Je to mladičké, navzdory třinácti procentům alkoholu lehkonohé letní pití, jehož vůně i chuť působí tak nějak chladně a čerstvě, takže do teplých dní ideál. Teda hodně voňavý ideál, ale já výraznou aromatiku u muškátů ráda.

Kabinetní Sylvánské zelené 2013 z Velkobílovických vín (Strážové hony, Lanžhot) má jemnější, ale taky velmi svěží vůni ovoce (rybíz, angrešt, meruňky) s nádechem květinové vůně a vůně lipového květu. Je pěkně suché, osvěžující, ovocné a lehce kořenité, zpočátku je na jazyku cítit drobné perlení. Příjemné, nijak komplikované.

A nakonec něco, co mám echt spojeno s teplem a sluncem: portugalské vinho verde, ztělesněná svěžest. Dovezli nám ho přátelé z dovolené. Casal Garcia Vinho Verde má světle žlutou barvu se zelenkavým nádechem, lehoučkou vůni bílého ovoce, květin a citrusů a svěží citrusovou chuť. Je lehké jako vánek a stejně tak osvěžující. Na žízeň, na svlažení jazyka, na zpříjemnění vedra. Pije se samo.
Opět muškát, který nevoní po muškátu, ale po něčem jiném. Škoda.