Koncem roku se ve vinotéce Pravdivá vína v Dlouhé Loučce konala degustace vín Oty Ševčíka. Nemohla jsem se bohužel zúčastnit, neb jsem musela žehlit plíny. Mrzelo mě to velmi. Protože a) Ota, že jo, a b) byla to vůbec poslední degustace v této vinotéce, protože milý malý garážový obchůdek vínem s posledním dnem minulého roku po necelých osmi letech své existence navždy zavřel svoje vrata. Z koníčku provozovaného v podvečery dvěma jinak na plný úvazek pracujícími lidmi se pod vlivem přehnané péče našich zákonodárců o dobro zdejších občanů hrozila vytratit jedna z jeho zásadních charakteristik: bavil a aspoň neprodělával. Připravovaná novela vinařského zákona s jeho podmínkami prodeje vína, pokutami a neúměrným množstvím administrativy byla pro majitele signálem, že je načase dopřát si trochu klidu. Je to škoda. Vliv vinotéky na kultivaci vkusu zdejších vinných konzumentů je nesporný.Dostala jsem z oné poslední degustace aspoň cenu útěchy v podobě Rieslingu 2015. Je to parádní pití. Má krásnou zlatou barvu a pěkně barevnou vůni zralých hroznů, medu a křížal s elegantním štychem dřeva a jemné kořenitosti. Parádně šťavnatá a krémová chuť je plná hroznové šťávy, lahodná, dlouhá, s pěknou pevnou kyselinou. Vůně a chuť tohoto ryzlinku mi úplně živě připomněla vůně, zvuky a pocity z procházek Otovými vinicemi. Je to jako jít trávou po teplé půdě, ze které se trochu práší, vinohradem, který vydechuje horký vzduch, slunko se sklání, zpívají ptáci a bzučí hmyzáci. A vy sem tam Otovi za zády uzobnete večerku nebo najburk a těšíte se, až si sednete do stínu pod přístřešek a ochutnáte jeho nový ročník. A pak přijde do sklenice třeba zrovna ryzlink a vy najednou víte, že život je občas opravdu krásný. (Aspoň dokud se do něj nezačne srát až moc direktiv, nařízení a nesmyslných povinností vůči státu.)
Dobrý den, pěkně napsaný!