Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Sedmnáct Frankovek naslepo

10. října 2017 v 9:47 | Evas |  Slepice aneb slepé degustace
Máme za sebou podzimní kolo našich pravidelných domácích vinných tématických sedánků. Tentokrát byla předmětem zkoumání Frankovka. Tu už jsme sice jednou zkoumali, je to ale už pět let (neskutečně ten čas letí!), co jsme v Vysokém Mýtě testovali 19 vín této odrůdy, a protože k ní všichni máme veskrze kladný vztah, vzali jsme si ji na paškál znovu. Program akce byl už tradiční - v pátek večer ochutnávání z lahví anonymizovaných pomocí novin a izolepy, sem tam pokus o tip, o které víno jde (seznam máme k dispozici), následné odtajnění, hromadné zděšení z ujetého tipování a případné přechutnání nejzajímavějších či nejspornějších kousků. K otevřeným lahvím jsme se pak vrátili po 24 hodinách a znovu si je v klidu projeli. A jelikož se akce konala u nás doma, vraceli jsme se k nim ještě několik dalších večerů :) Tentokrát jsme totiž dali dohromady tak pěknou přehlídku, že kategorie "na vylití" zůstala neobsazená a všechny lahve jsme poctivě vypili! Ráda bych tudíž poznamenala, že pokud některé z vín v následujícím textu označím za slabší, méně zajímavé, prázdnější a podobně, pak pouze v kontextu celé téhle pěkné konkurence - každé víno samostatně by v pohodě obstálo a shodli jsme se, že by bylo označeno přinejmenším za povedené.



Podařilo se nám tentokrát dát dohromady několik zajímavých minivertikálek, takže i vzorky vezmu pěkně po skupinkách.


1. Dva duby

Budu-li vína hodnotit právě po skupinách, tak Vox in excelso 2011, 2012 a 2013 pro mě byla tou vítěznou. Jedenáctka měla krásně zralou ovocnou, hlavně jahodovou vůni s pěknou kořenitostí a medovou zralostí, k tomu dlouhou lahodnou chuť s pořád pěknou kyselinou. I další dny působila přes svou zralost pořád pěkně živě, byla plná, kulatá, sametově hladká, lahodná. Dvanáctka byla zpočátku maličko sevřená, ale po chvíli a hlavně další dny se její krásná teplá jahodově-kořeněná vůně rozvinula naplno. Chuť byla veselá, živá, šťavnatá, přitom pěkně zralá, plná, nikoliv ovšem těžká. Vyvážené, krásné, lahodné, úžasně pitné víno. Z této trojice nejlepší, ostatně pro mě zřejmě vítěz celé akce. Třináctka měla pinotovou barvu, vůni jako krásný zralý Pinot noir, jahodovo-třešňovou s příjemnou stopou dřeva, vanilky a koření. Další dny se objevil trochu acetonový štych a taky trochu zeleninový závan, což by obojí zase tak nějak patřilo k pinotu :) Je to zkrátka moc pěkný nazrálý Pinot noir! Ale jako Frankovka je to taky moc fajn.



2. Franz Weninger

Z maďarské strany vinařství jsme ochutnali Kékfrankos Balf 2015. Vtipné bylo, že lahve Balfu byly omylem zabaleny do novin dvě (druhá místo původně slíbeného Blaufränkisch Horitschoner 2014). Shodou okolností byl z jedné nalit hned první vzorek, který jsem si pochvalovala, jak je pěkný a jak mě baví. Druhá láhev přišla na řadu jako šestá a u té jsem si poznamenala, že mě zatím baví nejmíň :) Na druhou stranu, ani nikdo z ostatních přítomných nepoznal, že tohle už jsme jednou měli. Z Weningerovy trojice mi přišla tato Frankovka nejslabší. Měla ovocitou vůni, veselou, až takovou jásavou, mírně bonbonovou, líbivou, s lehce dvorečkovým štychem. Chuť byla šťavnatá, v pohodě pitná, ovocná, ale taková jednodušší, tenčí. Blaufränkisch Horitschoner 2015 měla výrazně animální vůni, hromadu ovoce, třešní, švestek, natrhat je ale musíte jít kolem domácího zvířectva a kompostu ;) Ovocná chuť byla plnější, kulatější, sametová a mazlivě měkká, pořád ale veselá a šťavnatá. Pěkné víno. A Blaufränkisch Hochäcker 2015 měl temnou nafialovělou barvu, tak trochu cabernetovou. Vůni plnou ovoce a koření následovala přísná, pevná, řízná chuť, vrstevnatá, s lehce drhnoucím tříslem, spodní minerální linkou a dlouhou výraznou kořenitou dochutí. Je to mladé, výrazné, silné a krásné víno.



3. Petr Koráb

Frankovka 2009 měla umírněnou elegantní vůni jahod s lehkým štychem odlakovače a postupně se měnící projev od počáteční přísnosti a chladu přes vstřícnou veselost až po měkkou mazlivost. Ovocná chuť měla fajn kávovou dochuť. Víno bylo v překvapivé kondici a vydrželo dobré a krásně pitné několik dní. Karmazín 2011 měl bohatou teplou kořenitě-višňovou vůni s příjemnou stopou po dřevě a hladkou, lahodnou, šťavnatou a dlouhou chuť s pěknou pevnou kyselinou a výraznou živou dochutí. Moc pěkné víno! Karmazín 2014 měl čersvě působící ovocnou vůni, která jakoby naznačovala, jak řízná kyselina nás čeká. Ovocitá veselá chuť lehce drhne a v závěru svírá, kyselina se do jazyka přímo zařezává. Tohle víno by chtělo nějaké kořeněné maso z grilu, samotné působí docela tvrdě.



4. Znovín

Jakostní Frankovka 2015 má sladkou bonbonovou vůni a ovocně-karamelovou chuť, které sice nechybí výrazná kyselina, ale zbytkový cukr přes 5 gramů přesto leze do popředí až příliš. Frankovka 2015, výběr z hroznů, Duel Dub, má kromě višňové vůně ještě zvláštní mentolový či eukalyptový nádech a taky štych mokrého kamení a zeminy. S plynoucím časem pak víc a víc vystupuje jistá zelenost a sklepní čuch, trochu taky odér náplasti. Na druhý den se k ovocné vůni přidaly květiny a vůně jako celek začala připomínat mnou nepříliš oblíbenou odrůdu Rubinet. Chuť byla hladká a ovocná, výrazná, později až příliš měkká. Frankovka 2015, výběr z hroznů, Duel Akát, měla kořeněnou vůni lesních plodů opět s lehce mentolovým a současně zemitým štychem, chuť byla kulatá, srovnaná, učesaná. Víno bylo taky měkčí, ale působilo podle mě pevněji a soudržněji než Duel Dub, celek mi tak nějak dával větší smysl ;)



5. Osamělí hráči

Ota Ševčík - Frankovka 2014 - tohle víno bylo první den sevřené, přísné a řízné. Nějak si nás nechtělo pustit k tělu. Na pořádné rozvonění potřebovalo den, pak se objevila celá kupa ovoce, ostružin, višní i s peckami, taky dřevo a koření. Taky chuť se pěkně zakulatila, ačkoliv kyselina byla pořád pořádná! Nejlepší bylo třetí večer, výrazné, pevné, krásně ovocně-kořeněné, parádně pitné.

Zdeněk Vykoukal - Frankovka 2015 Vin d'Austerlitz - měla hodně tmavou barvu a veselou ovocnou vůni. Na jazyku víno jakoby lehounce perlilo, působilo mladě, živě, tak trochu přimínalo mladá Beaujolais. Chuť byla ovocitá, spíš tenčí, jednodušší, nějak jí chybělo více osobitosti.

Víno Hruška - Frankovka 2015, pozdní sběr - měla velmi tmavou barvu evokující cabernet, také vůně mířila spíš tímto směrem: ostružiny, černý rybíz, káva, čokoláda. Chuť působila chladněji a přísněji než bych podle vůně čekala. Do poznámek jsem si napsala, že působí techničtěji než ostatní vzorky, což zřejmě nebylo daleko od pravdy ;) I tak je to ale fajn víno, srovnané, sice jednodušší, ale v pohodě pitné.

Ráspi - Kékfrankos 2015 - barva šla až do fialova, taky vůně trochu připomínala fialky. Ale až po chvíli, první vjem bylo dřevo. Taky koření a trocha zemitosti. Ovocné tóny se otvíraly postupně a přidávaly se k nim i vůně květinové. Druhý den byla vůně až parfémová. Víno mělo pořádnou kyselinu a lehce drhlo na jazyku, chuť byla výrazná, šťavnatá, dlouhá, kyselina až štípala na jazyku. Víno působilo strašně mladě, až lehce nezrale.

Thomas Hareter - Blaufränkisch Zeiselberg 2014 - víno mělo složitou, hodně proměnlivou vůni. K ovocné, hlavně višňovo-švestkové vůni se nejprve přidala kůže a tabák, pak sušené byliny, pak mi na chvíli připomněla, jak to voní na pile - čerstvé dřevo a pohonné hmoty. A druhý a třetí den víno vonělo pro změnu jako marcipán a perníčky Ruměnky ;) Chuť byla první den sevřenější, zdála se i poměrně tenká, trochu svíravá. Později se ale zakulatila a ohladila, taky se mi zdála vrstevnatější, šťavnatější, plnější. Tohle víno potřebovalo čas, první den bylo spíš rozporuplné, druhý den ale jednoznačně moc pěkné.


Celkově to byla opravdu moc pěkná sestava. Potvrdilo se mi, že vína ročníku 2014 jsou, mírně řečeno, poněkud komplikovanější, a že dobré Frankovky moc pěkně zrají.


Detaily:

1. Ráspi - Kékfrankos 2015/No.001589 (Sopron, Maďarsko) - alk 12%
2. Franz Weninger - Blaufränkisch Horitschoner 2015 (Burgenland, Rak.) - c 1 g/l, k 5,5 g/l, ext 24,8 g/l, alk 13,2 %
3. Franz Weninger - Blaufränkisch Hochäcker 2015 (Burgenland, Rak.) - c 1 g/l, k 5,8 g/l, e 27,6 g/l, alk 13,6 %
4. Franz Weninger - Kékfrankos Balf 2015 (Sopron, Maďarsko) - alk 13 %
5. Znovín - Frankovka 2015, výběr z hroznů, Duel Akát (Weinperky, Miroslav) - c 1 g/l, k 4,8 g/l, alk 13 %, e 27,8 g/l
6. Znovín - Frankovka 2015, výběr z hroznů, Duel Dub (Weinperky, Miroslav) - c 1 g/l, k 4,8 g/l, alk 13 %, e 28,3 g/l
7. Znovín - Frankovka 2015, jakostní (Božice, Pustina) - c 5,2 g/l, k 4,8 g/l, alk 12.5 %, e 26,6 g/l
8. Thomas Hareter - Blaufränkisch Zeiselberg 2014 (Burgenland, Rak.) - alk 12,5 %
9. Dva duby - Vox in excelso 2011 (Nová města, Dolní Kounice) - alk 13 %
10. Dva duby - Vox in excelso 2012 (Nová města, Dolní Kounice) - alk 12,3 %
11. Dva duby - Vox in excelso 2013 (Nová města, Dolní Kounice) - c 0,1 g/l, k 6,4 g/l, alk 12 %
12. Zdeněk Vykoukal - Frankovka 2015 Vin d'Austerlitz - alk 13 %
13. Víno Hruška - Frankovka 2015, pozdní sběr, Classic collection (Vinohrádky, Blatnička) - c 0,5 g/l, k 5,1 g/l, alk 13,5 %
14. Petr Koráb - Frankovka 2009, pozdní sběr (Dukejský, Boleradice) - c 4,1 g/l, k 5,7 g/l, alk 12 %, e 26,4 g/l
15. Petr Koráb - Karmazín 2011, dubový sud (Dukejský, Boleradice) - c 2 g/l, k 4,2 g/l, alk 13 %
16. Petr Koráb - Karmazín 2014 (Psinky, Boleradice) - c 0,3 g/l, k 5,8 g/l, alk 12 %
17. Ota Ševčík - Frankovka 2014 (Bořetice) - alk 12,5 %
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama