Evas bloguje, aneb když ženská mluví o víně.


Kdysi dávno v Krásné hoře...

3. prosince 2018 v 10:26 | Evas |  Ve vinařství
V srpnu jsme byli v Krásné hoře. Mně se to zdá nedávno, ale když se nad tím zamyslím objektivně, je to pravěk - vsadím se, že některá z ochutnaných vín už se neprodávají a že některá už dnes vypadají jinak. No a tak to se mnou je, no. Nestíhám, bolestně tento blog zanedbávám a bude to jenom horší! Návštěvu ve vinařství z nejoblíbenějších jsme si naplánovali dlouho předem. Moc dlouho. Tak dlouho, že jsme netušili, že půjde o jeden z nejteplejších dní v letošním proklatě teplém létě. Měla to být poklidná kinder párty (tři rodiny, čtyři děti - dvě zběsilá batolata, jeden kojenec-novorozenec a jeden začínající lezúň) a byl z toho boj o duševní zdraví, který začal už na prvním kilometru D1. Dorazili jsme na místo postupně s dvouhodinovým rozptylem v závislosti na použité navigaci. My s Waze pochopitelně první, ale zato se synem, který nezamhouřil oko a byl zralý na zakroucení krkem. Při ubytování v jinak pěkném penzionu se mi poněkud navalilo z představy, jak bude vypadat noc v podkrovním pokoji po dni, kdy se teploty blíží čtyřicítce. V Krásné hoře jsme byli očekáváni ve skladu a tam, co se lahvuje - super nápad, byl tam chládek, děcka na odrážedlech se nemohla zabít a hlavně! Syn se tam na rozdíl od sklepa nemohl věnovat své oblíbené činnosti - točením kohoutky :)




Na zchlazení úst i nervů jsme dostali sekt Blanc de Noir a ze stejného, jen o něco později posbíraného materiálu i tiché víno Blanc de Noir 2016, obojí úžasně pitné, krásně živé, pevné, suché i šťavnaté, nakopávací i uklidňujcí, svěží i plné současně. Zápisky stojí za prd, nějakého důkladného degustování nebyl můj mozkový aparát schopen, jelikož velká část pozornosti pořád směřovala k tomu, kdo koho zrovna zkopnul z odrážedla, zda to zelené Lamborghini nestrká moc hluboko do útrob stroje na lepení etiket a kde proboha vzal ten sloupec nových záklopek?!



Takže jen tak letem světem, co utkvělo: krásně a výrazně minerální a chladně elegantní Pinot Gris 2017, citrusově svěží a příjemně petrolejový Ryzlink rýnský 2016+2017 (ryzlink se v Krásné hoře dosud dělal z mixu různých poloh, někdy i takto meziročníkově, teprve od letoška prý bude jednotraťový, předpokládám, že z trati Krásná hora - tady zápisky opět selhaly). První oranžové víno, Gewürztraminer 2017 (měsíc na slupkách) - zábavné, plné vůní a chutí, skvěle pitné. Líbil se mi Sauvignon Blanc 2017, který vznikl smícháním tří různých kvašení. Část byla v nerezu, část ve francouzských sudech a část kvasila na slupkách. Je krásně minerální, svěže ovocný, ve vůni příjemně herbální.



Skvělá byla trojice tzv. Barrel Selection, tzn. nejlepší vína z nejlepších poloh a nejlepších sudů. Sauvignon Blanc Barrel Selection 2015 je parádně odrůdový, je tam vše, co v sauvignonu chcete: zralý angrešt, šťavnaté broskve, lehce listnaté tóny, pěkná mineralita, výraznější dřevo (dobře, to třeba každý nechce, já ale jo), to všechno v dosti výrazné až opulentní podobě, krásných vůní je plný nos a lahodné šťavnaté chuti plná ústa. Prostě paráda. Pozadu rozhodně nezůstalo ani Chardonnay Barrel Selection 2015 (12 hodin na slupkách, rok na kalech ve francouzských sudech). Zase krásně odrůdové, výrazně voňavé (květiny, žluté ovoce), ale elegantní, pevné, plné a krémové, s příjemným štychem dřeva. A skvělý je i Pinot Noir Barrel Selection 2016. Odrůda opět jednoznačná, kořenitá, teple působící vůně jahod a třešní a začouzeného dřeva a k tomu lahodná, mazlivá ovocně-kořeněná chuť s pěknou živou kyselinou. Moc pěkný pinot. S touhle "vyšší" řadou asi člověk nesáhne vedle.



A pak ještě Cuvée Bernety 2016 (58 % Cabernet Sauvignon, 42 % Merlot), které se fajn pilo, bylo veselé, voňavé po červeném ovoci a švestkách, jemně kořeněné, ale bylo trochu jiné, než Bernety podle mě bývávaly. Pamatuju si je jako kořenitější, tříslovitější, malinko drsnější a spíš cabernetové pití, tentkrát asi víc převládl měkčí a ovocnější Merlot. To nemá být výtka, jen drobný postřeh, navíc bůhví jestli paměť už neklame, že?


Bylo to moc milé setkání a vína skvělá, jako vždycky v Krásné hoře. Ačkoliv jsem moc nestíhala sledovat detaily, kolikrát jsem nevěděla, co pijeme za ročník, a spousta zajímavých informací od Marka Vybírala mi unikla, všimla jsem si jedné věci: zatímco před lety, když jsme Krásnou horu objevili, zaznívaly věty "tohle se povedlo tak a tak, tady to děda omylem smíchal a vzniklo toto, a zkusili jsme něco a vyšlo z toho tamto", dnes zní věty "chtěli jsme to udělat takto a všechny práce už od těch ve vinohradu k tomu směřovaly a přesně tak to je". Posun je veliký a jednoznačný a odvedené práce pořádný kus. A na výsledku je to vidět.


P. S.: Mrzelo mě, že vinou dopravy a počasí to bylo z naší (hlavně mojí) strany poněkud nervní a neuspořádané. Nemám taky z vinařství jedinou použitelnou fotku - na každé buď někdo z mému srdci blízkých lidí blbě kouká (neřku-li čumí), nebo mi do záběru vjela barevná šmouha na plastové motorce, nebo na fotce není nic, co by stálo za pozornost. Matka v akci. Achjo. Děkuju, Marku, doufám, že se ještě někdy smíme v Poddvorově zastavit :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama